Konec spalování plynu v nedohlednu. I přes závazek G7 skončit s ním do roku 2035
Radek KubalaEvropská snaha ukončit spalování uhlí je v půli cesty, v případě podobně špinavého plynu jeho využívání často naopak narůstá. Je nejvyšší čas, aby státy jasně deklarovaly, že i plyn, který pohání rozvrat klimatu, musí skončit.
Jen dvě procenta evropských plynových elektráren mají stanovené datum útlumu, přestože dvanáct evropských států přislíbilo ukončit spalování plynu před rokem 2035. Na celém kontinentu plánují navíc fosilní firmy postavit dodatečných dvaasedmdesát gigawattů nových plynových elektráren. V příštím desetiletí by to znamenalo navýšení kapacity o sedmadvacet procent. K takovým zjištěním dospěla studie celoevropské sítě Beyond Fossil Fuels, která analýzu evropských plynových elektráren zveřejnila v podobě interaktivní mapy.
Mapa nabízí nejen detailní informace o všech provozovaných evropských plynových elektrárnách, ale také o jejich probíhajících a plánovaných výstavbách. Podobnou mapu provozovala stejná organizace — pod svým dřívějším názvem Europe Beyond Coal — několik let pro uhelné elektrárny.
Konec uhlí v půli cesty, konec plynu v nedohlednu
Analytici z Beyond Fossil Fuels upozorňují, že výstavba nových plynových elektráren nás může na další desítky let uzavřít v závislosti na nové fosilní infrastruktuře. Takzvané plynové uzamčení (lock-in) by přitom bylo vážným ohrožením klimatické stability. Plyn totiž zejména kvůli únikům metanu při těžbě a spalování není o moc čistším palivem než uhlí. Stává se naopak stále významnějším zdrojem skleníkových plynů, které prohlubují klimatickou krizi.