Podle studie americké investiční banky Lazard z poloviny letošního dubna nemůže na trzích s elektřinou plyn úspěšně konkurovat energii z větru nebo slunce. A to i při započítání nákladů souvisejících s ukládáním energie a stabilizací sítě v době, kdy méně svítí slunce a nefouká dostatečně silný vítr.

Trhy s elektřinou mají jasno

Banka Lazard se dlouhodobě věnuje investičnímu poradenství a analýzám trhu s elektřinou, především tomu ve Spojených státech. Podle jejích dat je trend na celosvětových trzích s elektřinou jasný: ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů dlouhodobě klesají a nyní jsou levnější než jakékoliv fosilní zdroje.

V poslední studii zaměřené především na severoamerický kontext se analytici banky Lazard rozhodli zohlednit i náklady spojené se stabilizací sítě a vyrovnáváním produkce z obnovitelných zdrojů, která je závislá na proměnlivosti počasí. Započítali tak i investice spojené s modernizací sítě, budováním velkokapacitních bateriových úložišť a vývojem dalších technologií na ukládání elektřiny. I přesto je cena za energii ze slunce a větru nižší než ta za nejlevnější fosilní zdroj, kterým je zemní plyn.

Vývoj v Evropě tomu odpovídá

I v Evropě jsou ceny za elektřinu z obnovitelných zdrojů nízké. Zpráva o cenách energií z obnovitelných zdrojů za rok 2021 publikovaná Mezinárodní agenturou pro obnovitelné zdroje uvádí, že „náklady na provoz solárních a větrných zdrojů po celou dobu jejich životnosti budou čtyřikrát až šestkrát nižší než náklady na provoz fosilních zdrojů“.

Jen mezi lednem a květnem roku 2022 nemusely díky výrobě energie ze solárních a větrných zdrojů evropské země dovézt zemní plyn v hodnotě padesáti miliard amerických dolarů, tvrdí autoři zprávy. Porovnání cen energie ze zemního plynu a z fotovoltaiky lze vidět na grafu.

V minulém roce se pak v Evropě podařilo poprvé vygenerovat více elektřiny z obnovitelných zdrojů než ze zemního plynu, tvrdí studie analytického think thanku EMBER. Ta zohledňuje i energetickou krizi způsobenou omezením a následným zastavením dodávek zemního plynu z Ruska v souvislosti s válkou na Ukrajině.

Podle vedoucího analytického týmu EMBERu Davea Jonese přispěly obnovitelné zdroje zásadním způsobem ke zklidnění trhů s energiemi po začátku invaze Ruska na Ukrajinu. Jones tvrdí, že právě díky energii z větru a slunce se „Evropa vyhnula nejhorším dopadům energetické krize. Šok roku 2022 sice krátkodobě podpořil uhlí, zároveň ale spustil lavinu podpory obnovitelných zdrojů.“

Výsledkem této „laviny“ je i masivní výroba energie z větrných elektráren ve Velké Británii. Britská vláda dlouhodobě investuje do výstavby rozsáhlých větrných parků jak na souši, tak především na moři. V prvních třech měsících tohoto roku se pak větrné elektrárny podílely na více než třetině celkové výroby elektřiny ve Spojeném království, a byly tak jejím hlavním zdrojem.

Pozitivní trend v sektoru výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů pak podporují i výroční závěrky společností specializujících se na budování velkých projektů obnovitelných zdrojů jako například dánská společnost Ørsted. Ta ohlásila čistý zisk v hodnotě více než 420 milionů euro.

Na vývoj však reaguje i fosilní průmysl. Podle Corporate Europe Observatory, výzkumné skupiny mapující lobbistické zájmy po celé Evropské unii je nyní hlavním cílem fosilního průmyslu přechod z uhlí na plyn, za který intenzivně lobbují u evropských politiků. Think tank Corporate Europe Observatory zjistil, že Evropská komise podpořila více než tři stovky projektů směřujících k budování plynové infrastruktury.

Děje se tak přitom v době, kdy stále klesá cena energie z obnovitelných zdrojů a zemní plyn by nebyl bez státních a unijních dotací konkurenceschopný. Rozhodnutí o podpoře plynové infrastruktury jde rovněž proti závěrům poslední hodnotící zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu, kde zástupci vědecké komunity jasně vymezili proti výstavbě dalších fosilních zdrojů za předpokladu, že chceme udržet globální oteplování pod kritickou hranicí jednoho a půl stupně Celsia.

Ceny za energii ze solárních a větrných zdrojů přitom klesají. Náklady na další typy obnovitelných způsobů získávání energie však stagnují.

Obnovitelné zdroje v České republice

V České republice se zatím na významnější růst produkce energií z obnovitelných zdrojů stále čeká. Z větru a slunce se podle dat ministerstva průmyslu a obchodu vyrábělo k roku 2021 jen necelých pět procent energie. Jsme tak pozadu za většinou států Evropy a podle portálu Fakta o klimatu „Česká republika vyrábí nejvíce elektřiny z uhlí na osobu z celé Evropské unie“.

Tyto nedostatky reflektuje i vláda, která nyní připravuje aktualizaci Státní energetické koncepce a dalších strategických dokumentů v oblasti energetiky a ochrany klimatu. V již zveřejněných tezích k energetické koncepci však vláda upřednostňuje rozvoj jaderné energetiky a kroky v oblasti budování obnovitelných zdrojů jsou doposud nejasné. Jaderná energetika je přitom podstatně nákladnější než plynové zdroje, které přestávají být čistě ekonomicky konkurenceschopné.

Česká politika ale zůstává k mezinárodním trendům imunní. Vláda se opozdila v přijímání legislativy na podporu komunitní energetiky, a v posledních týdnech ji dokonce osekala. Podle zástupců Unie komunitní energetiky by přitom právě takový zákon měl otevřít prostor nejen k výstavbě obnovitelných zdrojů, ale i k rozvoji venkova a decentralizaci energetiky, která by přinesla soběstačnost a tím pádem i větší odolnost domácnostem, podnikům i obcím.

Zároveň s tím si v prvních vlnách dotací z Modernizačního fondu a dalších fondů určených na transformaci energetiky zájemci rozdělili první dotační tituly na výstavbu solárních elektráren nebo bioplynových stanicí. Jde o projekty v řádech desítek a stovek milionů korun.

Jak ale upozornila společná analýza Fakt o klimatu a kanceláře Frank Bold, z dlouhodobého hlediska je klíčový rozvoj větrné energie, která může vykrýt spotřebu v zimních měsících, kdy pro ni panují nejpříhodnější povětrnostní podmínky. Naopak v letních měsících může spotřebu energie saturovat elektřina z fotovoltaických elektráren.

To potvrzuje i nová zpráva společnosti EMBER. Podle ní může ambiciózní budování větrných a slunečních elektráren snížit ceny elektřiny až o třetinu a zvýšit bezpečnost členských států východní a střední Evropy, které byly doposud závislé na dodávce zemního plynu z Ruska. Zpráva rovněž doporučuje regionální spolupráci těchto zemí a navyšování kapacity přeshraniční přenosové sítě.

„Zcela klíčový je pro Českou republiku rozvoj solární a větrné energetiky, která je dnes celosvětově nejlevnějším zdrojem elektřiny. Kromě toho má u nás mnohonásobně větší potenciál, než jaký dosud využíváme,“ hodnotí situaci analytici z Fakt o klimatu a Frank Bold.