Nová zpráva energetického think thanku Ember přináší čerstvá data o výrobě a spotřebě elektřiny v evropských zemích. Základní zjištění jsou tři: zaprvé ve srovnání se stejným obdobím loňského roku se výroba elektřiny z fosilních paliv v letošním prvním pololetí propadla o sedmnáct procent. Zadruhé spotřeba elektřiny napříč evropskými státy o pět procent klesla. A především Evropa zažívá rapidní nárůst ve výrobě solární elektřiny, který doprovází mírný růst elektřiny generované z větru.

Renesance uhlí nenastala

Produkce elektřiny z fosilních zdrojů se podle analytiků Emberu v první polovině letošního roku „propadla“ o nečekaných sedmnáct procent a je tak na stejné úrovni, jako v roce 2000. Nejvýraznější meziroční útlum fosilních zdrojů — o více než třicet procent — zaznamenalo pět evropských států: Bulharsko, Estonsko, Finsko, Portugalsko a Rakousko.

Několik států navíc přes léto produkovalo elektřinu takřka výhradně bez fosilních zdrojů, jež byly ještě před nedávnem nosným pilířem jejich energetických systémů. Za celý červen Nizozemí používalo elektřinu z uhlí jen pět dní, obdobný útlum hlásí Řecko.

Právě odklon od uhlí je nejvýraznější. Zatímco u plynu činí pokles třináct procent, u uhlí je to třiadvacet procent a analytici Emberu hovoří o dlouhodobém úpadku uhlí jako energetického zdroje. Ačkoli v energetickém sektoru panovalo očekávání velké uhelné renesance v topné sezóně zimních měsíců, nic takového se nestalo.

Fosilní zdroje jsou totiž ve velkém nahrazovány zdroji obnovitelnými. Jen za rok 2022 se podařilo zapojit solární zdroje o výkonu 33 GW.

Německo udává tón transformace

Jen za prvních šest měsíců se v Německu připojilo dalších 6,5 GW nových solárních zdrojů, což je takřka třikrát tolik, kolik podle dat ministerstva průmyslu a obchodu činí celkový instalovaný výkon solárních elektráren v České republice. Rekordní růst solárních instalací ale hlásí i Polsko, Španělsko nebo Itálie.