Data ukazují, že uhlí v Evropě renesanci nezažívá. Přáním uhlobaronů navzdory
Radek KubalaAni přání majitelů fosilních korporací nedokáží změnit fakt, že Evropa dekarbonizuje. Data think tanku Ember ukazují, že ve výrobě elektřiny význam plynu a uhlí klesá. Do roku 2035 pak může Evropa přejít takřka kompletně na čisté zdroje.
Málokdy se na stránkách Deníku Referendum opakuji, tentokrát však udělám výjimku. Už loni v červenci jsem psal, že navzdory přáním uhlobaronů vytrubovaným mnohými dezorientovanými médii se žádný návrat uhlí kvůli válce na Ukrajině nekoná. Dnes bych chtěl toto tvrzení zopakovat, a to s podporou nových dat o vývoji evropské energetiky v loňském roce, jež na začátku týdne zveřejnil think tank Ember. Jeho studie se zabývá pouze výrobou elektřiny.
Je pravda, že spalovat uhlí se v současnosti kvůli stále vysokým cenám plynu ekonomicky vyplácí. I z toho důvodu se k němu vrací mnoho domácností, což mimo jiného vede ke zhoršování kvality ovzduší na tuzemském venkově. V celkových číslech však lze vypozorovat, že i přes snahu uhelného průmyslu prezentovat rok 2022 coby období nového nástupu uhlí vzrostl podíl nejšpinavějšího fosilního paliva jen o jedno a půl procenta.
Důvodem tohoto drobného nárůstu přitom není válka na Ukrajině nebo lepší ekonomická situace uhelného byznysu, nýbrž nižší výroba francouzských jaderných elektráren v důsledku technických problémů a vodních elektráren kvůli extrémnímu suchu. Navíc v posledních čtyřech měsících loňského roku, tedy v zimním a podzimním období, výzkumníci zaznamenali pokles výroby elektřiny z uhlí o šest procent oproti týmž měsícům předchozího roku.
Důvodem byla zejména nízká spotřeba, která v tomto období klesla o osm procent oproti průměru. Jinými slovy, lidé po celé Evropě kvůli obavám z vysokých cen energií skutečně šetřili, což zapříčinilo nižší poptávku po elektřině z uhlí v období, kdy se většinou spaluje nejvíce. Trend do budoucna je pak podle výzkumníků jasný, uhlí bude nadále klesat, a čisté zdroje naopak dynamicky porostou.