Nejvíce plynu ušetřilo Finsko. Česká republika je pod evropským průměrem

Gaby Khazalová

Evropské země se v létě v reakci na válku na Ukrajině zavázaly ušetřit na spotřebě plynu. Datová vizualizace ukazuje, jak se kterým zemím za minulý rok dařilo spotřebu snížit.

O patnáct procent. K takové úspoře plynu se až na výjimky v létě zavázaly členské státy EU. Snížit spotřebu o dané procento měly od srpna do letošního března ve srovnání s průměrem za posledních pět let za stejné období. Podle úterní tiskové zprávy Eurostatu již hranici patnáctiprocentní úspory překonalo dvaadvacet zemí z evropské sedmadvacítky.

Celkově podle Eurostatu v Evropské unii klesla spotřeba plynu od srpna do letošního ledna o 19,3 procenta. Česká republika patnáctiprocentní hranici úspory překonala, ale je pod celoevropským průměrem.

Na základě dat think tanku Bruegel jsme srovnávali, kolik plynu za minulý rok země ušetřily oproti průměru za roky 2019 až 2021. V čele žebříčku jsou zejména skandinávské a pobaltské státy, na prvním místě je Finsko. Oproti tomu jihoevropské státy snížily spotřebu nejméně výrazně. Úplně poslední je Irsko.

Proč jsou mezi jednotlivými státy tak velké rozdíly? Podle ekonoma Michala Hrubého z Mezinárodního centra pro udržitelné finance (ISFC) je příčin celá řada. „Spotřebitelské chování sice mohlo být rozlišné, ale podstatnějším faktorem je kupříkladu stupeň industrializace jednotlivých zemí, kolik z průmyslu tvoří energeticky náročné podniky, a zda jsou dané země schopné importovat zkapalněný zemní plyn. Nelze opomenout ani fakt, že několik států nemohlo spoléhat na průměrné úrovně výroby elektřiny z jiných zdrojů — jako v případě Francie jde o jadernou energetiku, anebo v případě Španělska, Itálie či Švýcarska o vodní a přečerpávací elektrárny,“ vysvětluje Hrubý.

Evropské sdružení ekologických organizací, European Environmental Bureau, upozorňuje, že spotřeba plynu klesla v Evropě zejména kvůli vysokým cenám a mírné zimě, či částečnému přechodu na jiné zdroje energie. V prosinci organizace vydala výzkumnou zprávu, v níž shrnuje počet opatření na snížení spotřeby, ke kterým jednotlivé vlády přistoupily.

Z analýzy vyplývá, že celkem osm zemí k žádným konkrétním krokům nepřistoupilo. Většina států se soustředila na informační kampaně, které nabádaly domácnosti k úsporám plynu. A pouze dvanáct zemí zavedlo opatření povinné povahy, která převážně mířila na úsporu ve veřejných budovách.

„Měřit dopad opatření je velmi složité, neboť do konečných výsledků vstupuje celá řada dalších faktorů,“ shrnuje pro Deník Referendum jeden z autorů zprávy Luke Haywood. A skutečně, mezi mírou přijatých opatření a konečnou spotřebou plynu není jednoznačná korelace.

Jak jsme uvedli, Česká republika hranici patnáctiprocentní úspory již překonala, a to v polovině ledna, kdy to oznámil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Stále se však pohybujeme pod evropským průměrem. Že jsme ve spodní polovině žebříčku, ukazují také data think tanku Bruegel, který údaje srovnává s nikoliv průměrem za posledních pět let jako Evropská unie, ale s údaji mezi lety 2019 a 2021.

Podle analytika Michala Hrubého jde navzdory tomu o dobrý výsledek, „uvážíme-li velikost českého průmyslu, významnou roli dálkového vytápění, relativně nízkou úroveň renovací a zateplení starších budov, malý podíl obnovitelných zdrojů a významnou závislost na ruském plynu před únorem 2022“.

V reakci na energetickou krizi dle něj vláda přistoupila k několika krokům, jak na straně nabídky, tak poptávky plynu. Snižující se dodávky ruského plynu se rozhodla nahradit dodávkami do prvního plovoucího terminálu na zkapalněný zemní plyn, který Česká republika využívá prostřednictvím ČEZ. Ve vztahu ke spotřebě vláda vyzvala ke snížení vytápění ve veřejných budovách i domácnostech.

Jak ovšem experti stále upozorňují, chybí zejména cílená podpora nejohroženějších skupin obyvatel, pro něž účty za energie představují neúnosné položky v rozpočtu domácnosti. Kolik domácnosti šetří, se můžeme dozvědět pouze ze sociologických šetření, tedy na základě toho, co samy uvádějí. Data o spotřebě eviduje Energetický regulační úřad, za poslední čtvrtletí ovšem dosud nejsou k dispozici.

„Z dat pro první tři čtvrtletí roku 2022 lze vidět, že úspory plynu se navyšovaly oproti běžným spotřebám jak v domácnostech, tak v průmyslu. To značí relativní úspěch na obou frontách,“ komentuje Hrubý.

Zároveň ale upozorňuje, že oba sektory byly zasaženy nerovnoměrně. V případě domácností mohly za úsporami stát příliš vysoké ceny, tedy zkrátka to, že si lidé nemohli dovolit vytápět. V případě soukromého sektoru zase řada firem kvůli vysokým cenám energií byla nucena ukončit svou činnost.

Článek vznikl v rámci projektu European Cities Investigative Journalism Accelerator, novinářské sítě evropských medií zaměřující se na témata propojující evropská města. Projekt byl finančně podpořen v rámci programu Stars4media.

advertisment