O patnáct procent. K takové úspoře plynu se až na výjimky v létě zavázaly členské státy EU. Snížit spotřebu o dané procento měly od srpna do letošního března ve srovnání s průměrem za posledních pět let za stejné období. Podle úterní tiskové zprávy Eurostatu již hranici patnáctiprocentní úspory překonalo dvaadvacet zemí z evropské sedmadvacítky.

Celkově podle Eurostatu v Evropské unii klesla spotřeba plynu od srpna do letošního ledna o 19,3 procenta. Česká republika patnáctiprocentní hranici úspory překonala, ale je pod celoevropským průměrem.

Na základě dat think tanku Bruegel jsme srovnávali, kolik plynu za minulý rok země ušetřily oproti průměru za roky 2019 až 2021. V čele žebříčku jsou zejména skandinávské a pobaltské státy, na prvním místě je Finsko. Oproti tomu jihoevropské státy snížily spotřebu nejméně výrazně. Úplně poslední je Irsko.

Proč jsou mezi jednotlivými státy tak velké rozdíly? Podle ekonoma Michala Hrubého z Mezinárodního centra pro udržitelné finance (ISFC) je příčin celá řada. „Spotřebitelské chování sice mohlo být rozlišné, ale podstatnějším faktorem je kupříkladu stupeň industrializace jednotlivých zemí, kolik z průmyslu tvoří energeticky náročné podniky, a zda jsou dané země schopné importovat zkapalněný zemní plyn. Nelze opomenout ani fakt, že několik států nemohlo spoléhat na průměrné úrovně výroby elektřiny z jiných zdrojů — jako v případě Francie jde o jadernou energetiku, anebo v případě Španělska, Itálie či Švýcarska o vodní a přečerpávací elektrárny,“ vysvětluje Hrubý.

Evropské sdružení ekologických organizací, European Environmental Bureau, upozorňuje, že spotřeba plynu klesla v Evropě zejména kvůli vysokým cenám a mírné zimě, či částečnému přechodu na jiné zdroje energie. V prosinci organizace vydala výzkumnou zprávu, v níž shrnuje počet opatření na snížení spotřeby, ke kterým jednotlivé vlády přistoupily.

Z analýzy vyplývá, že celkem osm zemí k žádným konkrétním krokům nepřistoupilo. Většina států se soustředila na informační kampaně, které nabádaly domácnosti k úsporám plynu. A pouze dvanáct zemí zavedlo opatření povinné povahy, která převážně mířila na úsporu ve veřejných budovách.

„Měřit dopad opatření je velmi složité, neboť do konečných výsledků vstupuje celá řada dalších faktorů,“ shrnuje pro Deník Referendum jeden z autorů zprávy Luke Haywood. A skutečně, mezi mírou přijatých opatření a konečnou spotřebou plynu není jednoznačná korelace.

Jak jsme uvedli, Česká republika hranici patnáctiprocentní úspory již překonala, a to v polovině ledna, kdy to oznámil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Stále se však pohybujeme pod evropským průměrem. Že jsme ve spodní polovině žebříčku, ukazují také data think tanku Bruegel, který údaje srovnává s nikoliv průměrem za posledních pět let jako Evropská unie, ale s údaji mezi lety 2019 a 2021.