Na jedné z nejdražších ulic v regionu, pražské Pařížské, jsou nenápadné tmavohnědé dveře. Za nimi sídlí Energetický a průmyslový holding — největší česká firma, která vloni vyplatila svým akcionářům téměř 850 milionů eur, a patří podnikateli, jehož osobní majetek činí takřka 120 miliard korun. Daniel Křetínský nyní plánuje přesunout jednu ze svých dceřiných společností do zahraničí, aby se vyhnul takzvané windfall tax, dani z neočekávaných zisků. V zahraničí ovšem končí struktura celé skupiny již od jejího vzniku.

Téměř 1,3 miliardy eur — takový zisk vykázala energetická společnost EPH za první pololetí letošního roku. Suma dokonce o něco převyšuje zisk za celý předchozí rok. Důvod je zjevný: EPH — ještě výrazněji, než vloni — profituje z rostoucích cen elektřiny a plynu.

Právě aktuální energetická krize, na niž doplácejí spotřebitelé napříč celou Evropou — a v České republice podle aktuálních dat Eurostatu více než kdekoliv jinde — paradoxně Křetínského byznys zachraňuje. Jen díky ziskům z rostoucích cen holding EPH v minulém roce vykázal růst. Druhá noha, na níž EPH dosud stálo, tedy přeprava ruského plynu do Evropy, je totiž vratká. Jak sám přiznává, změny v dlouhodobých kontraktech či regulovaných tarifech by měly „závažný nepříznivý účinek na podnikání skupiny“.

Slovenská společnost Eustream až do letošního roku zajišťovala stabilní přísun zisků, na nichž EPH postavilo celou svou expanzi a díky nimž se Daniel Křetínský mohl pustit do obchodů zdaleka přesahující energetiku. Zanalyzovali jsme, jak nákup zafinancoval, na co zisky používal a kde dnes končí.

Půjčku nechceme, odcházíme

V polovině října zveřejněné výsledky holdingu ukazují, že EPH za první půlrok letoška vykázal tržby ve výši 15 miliard eur a zisk po zdanění ve výši 1,25 miliard eur — to je dokonce o dvě procenta více, než za celý předchozí rok. Oproti prvnímu pololetí loňského roku — tedy před výrazným růstem cen plynu a elektřiny — se zvýšil více než dvojnásobně.

Výnosy generuje firma zejména v důsledku výroby elektřiny v několika evropských zemích, které sdružuje její dceřinná firma EP Power Europe. Právě pod ni spadá firma EP Commodities, kterou EPH nyní plánuje přesunout do zahraničí, jak oznámila na začátku listopadu na svém twitteru. Učiní tak prý kvůli Sněmovnou schváleném balíčku, který navrhuje zavedení takzvané windfall tax, tedy zdanění neočekávaných zisků korporací.

EP Commodities se zabývá obchodováním s energetickými komoditami a emisními povolenkami. Její tržby podle EPH letos překročí 500 miliard korun, vloni to bylo 350 miliard. V loňském roce státu odvedla dle výroční zprávy daň ve výši zhruba 400 milionů korun — dle standardní sazby daně z příjmů ve výši 19 procent.

Přestože by se odvedená suma v případě, že windfall tax projde Senátem a podepíše ji prezident, zvýšila, ohlášený plán EPH působí spíše jako výstražné symbolické gesto. Spolu s ním totiž oznámila, že už nemá zájem ucházet se o státní půjčku na takzvané zálohy na energetické burze. A to navzdory tvrzení Ministerstva financí, že jednání o půjčce stále probíhají, které Deníku Referendum opakovaně poskytl jeho mluvčí.

Přestože EPH aktuálně vykazuje vysoké zisky, ze zkrácené verze ukazatelů za první pololetí vyplývá, že mu také výrazně stoupají náklady a závazky. Ratingové agentury jej navíc již na jaře v kontextu války na Ukrajině zařadily do kategorie „negativní výhled ratingu “. A to právě kvůli ohrožení jeho dosavadního hlavního zdroje stabilních příjmů — přepravě ruského plynu. Proč byly příjmy z přepravy plynu pro Daniela Křetínského dosud tak důležité?