Východoněmecká energetická skupina Leag z holdingu českého uhlobarona Daniela Křetínského zřejmě nedisponuje dostatečnými rezervami na úspěšnou rekultivaci svých hnědouhelných dolů. Zjištění přinesla minulé úterý publikovaná analýza německé kanceláře Greenpeace, jejímž autorem je v Německu široce respektovaný odborník Karsten Smid.

Rekultivace má sloužit k obnově krajiny zdevastované dekádami povrchové těžby hnědého uhlí, především k zahlazení zásahů do krajiny a k nápravě vodních zdrojů. Právě jejich znečištění a celkový úbytek vody v důsledku těžby je v regionu ožehavé téma.

Podle Smidovy analýzy ale hrozí reálné nebezpečí, že miliardové výdaje nakonec zaplatí daňoví poplatníci, zatímco životní prostředí a budoucí rozvoj regionu budou zcela zásadně ohroženy. „Současná preventivní opatření a finanční rezervy se zdají být zcela nedostatečné pro zvládnutí obrovských problémů spojených s rekultivací,“ píše se ve zprávě.

Analýza předkládá možné odhady rozsahu nákladů na rekultivace, jež určuje na základě vlastních výpočtů i na základě oficiálních dat. Studie upozorňuje, že firma Leag v současnosti těmito prostředky nedisponuje. Vydělení východoněmeckých uhelných aktiv do separátní mateřské společnosti, které proběhlo na konci loňského roku a jímž se nejšpinavější aktiva formálně oddělila od zbytku Křetínského energetických podniků, ještě zvyšuje pravděpodobnost, že firma potřebné prostředky ani do budoucna nenastřádá, argumentují němečtí Greenpeace.

Právě tamní kancelář Greenpeace je v Německu významnou občanskou organizací a celkově vůbec nejvlivnější národní pobočkou celosvětové organizace. Její členská základna v zemi čítá přes šest set tisíc lidí, kteří pravidelně přispívají na provoz organizace. Karsten Smid je investigativním výzkumníkem, jenž je běžně citovaný jako autorita v oboru energetiky a ochrany klimatu vlivnými německými médii jako Der Spiegel, Süddeutsche Zeitung či Zeit.

Náklady pravděpodobně budou převyšovat střádané rezervy

„Žádná společnost nepoškozuje pitnou vodu ve východním Německu tolik jako těžební společnost Leag a její předchůdci,“ uvedl loni v prosinci německý investigativní server Correctiv. V důsledku těžby totiž nastaly masivní úbytky vody a analytici v Braniborsku opakovaně naměřili nadlimitní množství sulfátů v řekách. Médium rovněž odhalilo, že firma uzavřela smlouvy o mlčenlivosti s východoněmeckými městy a vodárenskou společností, jež subjekty zavazují, aby nenaznačovaly spojitost mezi těžbou uhlí a znečištěním vodních zdrojů.

Křetínského těžařská firma má ze zákona uloženo, aby za účelem nápravy těchto škod střádala prostředky do speciálních fondů. Obava, že prostředky schraňované společností Leag nebudou stačit na pokrytí škod na životním prostředí, jež spolu se svými předchůdci způsobila, přitom nezaznívá poprvé. Už v roce 2021 společná investigace německého Der Spiegel a již zmíněného Correctivu, na níž se podílel i Deník Referendum, upozorňovala na „důvodné podezření, že následné náklady na zničenou krajinu ponese široká veřejnost“.

Tuto obavu nyní expert Greenpeace Karsten Smid podtrhuje detailní analýzou účetnictví firmy. Firma ve své dokumentaci eviduje vlastní rezervy ve výši 830 milionů eur. Kvalifikovaný odhad potřebných prostředků na rekultivace se přitom pohybuje v rozsahu mezi pěti a deseti miliardami eur. Spodní hranice pěti miliard tedy Křetínského fondy nedosahují ani po přičtení částky v rozmezí 1,2 až 1,75 miliardy eur, jež má jeho firma přislíbenou z veřejných zdrojů.

K hrubému odhadu horní desetimiliardové hranice autor dospěl na základě srovnání s výdaji na rekultivaci krajiny po utlumení provozu těžebního průmyslu bývalé socialistické Německé demokratické republiky. Ta doposud přišla na přibližně třináct miliard eur. Východoněmecký těžební průmysl po sobě sice zanechal závažnější škody na větší ploše krajiny, vodní zdroje však poškodil ve srovnatelné míře. Právě srovnání s náklady na rekultivaci dolů v bývalé NDR podle autora studie nasvědčuje, že oficiální odhady mohou být značně podhodnocené.

Konzervativnější odhad pěti miliard eur se zakládá na informacích od zemských vlád Saska a Braniborska. Greenpeace nicméně upozorňuje, že ani zemskými státy stanovený objem speciálních fondů na rekultivaci, jež Leag postupně plní, nebude ve skutečnosti stačit k nápravě následků těžby. Braniborsko vyžaduje od firmy do zvláštního fondu cílovou částku v hodnotě 915,6 milionů eur, přestože náklady odhadované braniborskou zemskou vládou činí dvě miliardy eur.

V Sasku je známa pouze cílová částka 1,546 miliard eur, již po firmě vyžaduje tamní zemská vláda. Saská vláda nesděluje informace o odhadovaných nákladech s odkazem na obchodní tajemství. Podle Greenpeace lze ale předpokládat, že poměr mezi vyžadovanou částkou a náklady na rekultivaci bude podobný jako v Braniborsku, a skutečné náklady se tedy mohou pohybovat kolem tří miliard eur.

Celkové náklady v obou zemských státech proto i podle oficiálních údajů mohou vyžadovat přibližně pět miliard eur, přestože speciální fondy cílí jen na poloviční částku. Studie proto dospívá k závěru, že ani konzervativnější odhad nákladů ve skutečnosti nebude naplněn.

Vytěžit a odejít

Karsten Smid ve studii formuluje obavu, že firma nebude dostatečnými prostředky disponovat ani do budoucna. Hrozí, že kvůli úpadku uhelného průmyslu podnik nebude dostatečně rentabilní na to, aby zvládl zbylé náklady na rekultivaci obstarat. „Současní majitelé nejsou schopni doložit, jak společnost Leag hodlá pokrýt předpokládané náklady na rekultivaci hnědouhelných dolů,“ uzavírá výzkumník Karsten Smid z německé centrály Greenpeace v Hamburku.

Upozorňuje dále, že i chování investorů samých naznačuje, že v rentabilitu podniku nemají důvěru. Do loňského podzimu vlastnila poloviční podíl firmy Leag skupina PPF rodiny Kellnerových, zatímco druhá polovina byla majetkem Energetického a průmyslového holdingu (EPH). PPF ovšem prodalo Křetínského EPH dvacetiprocentní podíl za pouhé jedno euro.

Tato skutečnost je podle německé organizace podstatná, protože narozdíl od jiných účetních ukazatelů, jimiž se firma prezentuje, jednoeurová tržní hodnota zohledňuje i budoucí rizika pro firmu. „Svědčí to o tom, že ani sami investoři nevěří v budoucnost hnědého uhlí v Lužici,“ shrnul význam transakce pro Deník Referendum Karsten Smid.

Konečně důvěru v příslib, že firma nastřádá potřebné prostředky, podle autorů podlamuje i vývoj, který nastal potom, co se Křetínský se svými partnery stal majoritním akcionářem Leagu. Křetínského holding loni totiž odštěpil své nejšpinavější německé hnědouhelné elektrárny a doly do samostatné firmy EP Energy Transition.

Podle zjištění Greenpeace se majitelům v průběhu restrukturalizace skrze sérii interních převodů a reorganizací podařilo ze skupiny Leag vyvést 1,932 miliardy eur a dalších padesát milionů získat skrze odchod z jedné dceřiné firmy. Podle Greenpeace tak po převodu zůstává „tenký firemní korzet zatížený miliardovými rekultivačními závazky“.

Deník Referendum se obrátil na firmu EP Corporate Group o vyjádření k tvrzením publikované studie. „Akcionáři společnosti Leag si nevyplatili žádnou dividendu. Leag vytváří rezervy na rekultivační práce dle platné legislativy. Tolik fakta,“ sdělil nám stroze mluvčí Křetínského Energetického a průmyslového holdingu (EPH) Daniel Častvaj.

To ovšem není s tvrzením studie Greenpeace v rozporu. Ekologická organizace totiž netvrdí, že si majitelé vyplatili dividendu, ale že se jim podařilo realizovat zisk z Leagu skrze sérii interních převodů mezi svými firmami a jejich restrukturalizací.

Stejně tak studie Greenpeace netvrdí, že firma neplní zákonné povinnosti, ale že ani prostředky nastřádané na rekultivaci, ani jejich objem požadovaný zemskými státy nebudou stačit na úspěšné odstranění škod vzniklých v důsledku těžby. Formulované obavy tedy zůstávají nezodpovězeny.

Jak upozornil berlínský deník Tagesspiegel, braniborská strana Zelených kvůli hrozbě nedostatečných prostředků na rekultivace žádá vysvětlení po braniborském ministerském předsedovi Dietmaru Woidkem (SPD). „Vyzýváme pana ministerského předsedu, aby co nejrychleji vymohl transparentnost ohledně finančních závazků a rezerv Leagu a zajistil, aby náklady na rekultivaci nemusela nést široká veřejnost ,“ požaduje zemská předsedkyně braniborské strany Zelených Hanna Große Holtrupová.