Studie: Křetínský nedisponuje prostředky na rekultivaci německých dolů

Daniel Kotecký

Daniel Křetínský s partnery podle nové analýzy Greenpeace netvoří dostatečné rezervy na obnovu krajiny v německé Lužici, jež je zdevastovaná těžbou v jeho dolech. Hrozí, že miliardové výdaje místo firmy nakonec zaplatí daňoví poplatníci.

Žádná společnost nepoškozuje pitnou vodu ve východním Německu tolik jako těžební společnost Leag a její předchůdci. Foto WmC

Východoněmecká energetická skupina Leag z holdingu českého uhlobarona Daniela Křetínského zřejmě nedisponuje dostatečnými rezervami na úspěšnou rekultivaci svých hnědouhelných dolů. Zjištění přinesla minulé úterý publikovaná analýza německé kanceláře Greenpeace, jejímž autorem je v Německu široce respektovaný odborník Karsten Smid.

Rekultivace má sloužit k obnově krajiny zdevastované dekádami povrchové těžby hnědého uhlí, především k zahlazení zásahů do krajiny a k nápravě vodních zdrojů. Právě jejich znečištění a celkový úbytek vody v důsledku těžby je v regionu ožehavé téma.

Podle Smidovy analýzy ale hrozí reálné nebezpečí, že miliardové výdaje nakonec zaplatí daňoví poplatníci, zatímco životní prostředí a budoucí rozvoj regionu budou zcela zásadně ohroženy. „Současná preventivní opatření a finanční rezervy se zdají být zcela nedostatečné pro zvládnutí obrovských problémů spojených s rekultivací,“ píše se ve zprávě.

Analýza předkládá možné odhady rozsahu nákladů na rekultivace, jež určuje na základě vlastních výpočtů i na základě oficiálních dat. Studie upozorňuje, že firma Leag v současnosti těmito prostředky nedisponuje. Vydělení východoněmeckých uhelných aktiv do separátní mateřské společnosti, které proběhlo na konci loňského roku a jímž se nejšpinavější aktiva formálně oddělila od zbytku Křetínského energetických podniků, ještě zvyšuje pravděpodobnost, že firma potřebné prostředky ani do budoucna nenastřádá, argumentují němečtí Greenpeace.

Právě tamní kancelář Greenpeace je v Německu významnou občanskou organizací a celkově vůbec nejvlivnější národní pobočkou celosvětové organizace. Její členská základna v zemi čítá přes šest set tisíc lidí, kteří pravidelně přispívají na provoz organizace. Karsten Smid je investigativním výzkumníkem, jenž je běžně citovaný jako autorita v oboru energetiky a ochrany klimatu vlivnými německými médii jako Der Spiegel, Süddeutsche Zeitung či Zeit.

Náklady pravděpodobně budou převyšovat střádané rezervy

×