Konec uhlí ve střední a východní Evropě? Plány jsou, ale překážky zůstávají
Matěj MoravanskýS výjimkou Polska plánují všechny země EU přestat se spalováním uhlí v elektrárnách nejpozději v příští dekádě. Cestu k odklonu ovšem komplikují faktory jako zaměstnanost, otázka záložních zdrojů či zájmy zainteresovaných podnikatelů.
V zásadě všude je plánovaný, málokde se ale k němu směřuje beze sporu a se vším všudy. Řeč je o takzvaném odklonu od uhlí, to jest o konci spalování uhlí v elektrárnách ve státech střední a východní Evropy. Podle informací poskytnutých Deníku Referendum partnerskými médii v projektu přeshraniční spolupráce PULSE se takřka každá vláda v našem regionu přizpůsobuje evropské linii, dle níž je odklon od uhlí nezbytným krokem k dosažení unijních klimatických závazků.
V každém ze států ale zároveň proces zpomalují četné překážky. Nejzjevnější z nich je dopad na zaměstnanost v uhelných regionech. Podle dat Evropské komise pracovalo k roku 2021 v evropském uhelném průmyslu na 200 tisíc lidí. Z toho takřka 150 tisíc lidí pracovalo v elektrárnách a dolech právě v unijních státech střední a východní Evropy.
Zvláště palčivá je z daného hlediska situace v Polsku, kde se vytěží nejvíce uhlí v celé Evropské unii. Jeho spalováním se sytí 68 procent národní spotřeby tepla a elektrické energie.
V Polsku současně pracuje v uhelném průmyslu přibližně 80 tisíc lidí, což je politicky značná síla. „Horníci se snaží změnám bránit a stále vyhrožují organizováním protivládních demonstrací,“ přiblížil DR novinář Ireneusz Sudak z Gazety Wyborczy.
Navzdory loňskému střídání vlády PiS Tuskovou koalicí nemá Polsko doposud stanoveno jasné datum odklonu od uhlí. Ve vládních materiálech se objevuje rok 2049.
Konkrétní plány polské vlády ohledně žádoucí transformace uhelných regionů a podpory vzniku nových pracovních míst, které by méně zatěžovaly životní prostředí, opakovaně kritizuje Evropská komise.
Dle studie sítě expertních organizací Bankwatch věnující se klimatické politice jsou v polských strategických dokumentech „nedostatečně zohledněny hlavní problémy související s pracovními místy, vylidňováním a rekultivací důlních ploch, a hrozí tak selhání transformace v její realizační fázi, pokud nebude podložena podrobnou strategií.“
Problém i v Bulharsku
Obavy vzbuzuje i ztráta pracovních míst v uhelném sektoru v Bulharsku, kde je přímo zaměstnáno na 16 tisíc lidí a dalších 46 tisíc pracuje ve zpracovatelském a navazujícím provozu.