Polský vzkaz: Uhlí zdar, světu zmar

Aneta Lakomá

Polská vláda se rozhodla v energetické krizi pomoci svým občanům příslibem výjimečné finanční pomoci určené výlučně těm, kdo topí uhlím. Je to ta nejhorší možnost při hledání alternativ k ruskému plynu.

Aby domácnost peníze dostala, musí k vytápění používat uhlí alespoň z osmdesáti pěti procent, stojí v návrhu zákona o doplatku. Foto Jerzy Gorecki, Pixabay

Do začátku topné sezóny ještě nějaký čas zbývá, v Polsku však na ni vláda myslí už teď. Nejvíc jí leží na srdci domácnosti topící uhlím, protože právě ony by mohly obdržet doplatek tři tisíce zlotých na otop — v přepočtu jde o více než patnáct tisíc korun.

Zákon, který to umožní, ještě ani nevešel v platnost a lidé už se o „své“ peníze hlásí na úřadech, kde jim zaměstnanci musí vysvětlovat, že jdou příliš brzo. Lidé totiž mají strach, aby se na ně dostalo — ani zdaleka se totiž nepočítá s tím, že vyjde na všechny. Polsko tak nejspíš díky vládní aktivitě čekají tahanice o uhlí.

Pro představu, kolika kotlů se příslib finanční pomoci k zakoupení černé potravy týká, uveďme, že v zemi jsou skoro čtyři miliony domácností, které používají jako hlavní zdroj vytápění právě uhlí. Ačkoli výdaje za topení porostou všem, vláda se rozhodla podpořit jen někoho: doplatek se totiž netýká lidí, kteří topí elektřinou, plynem nebo dřevem. Aby domácnost peníze dostala, musí k vytápění používat uhlí alespoň z osmdesáti pěti procent, stojí v návrhu zákona o doplatku.

V době celosvětových snah o snižování emisí, se tento krok nezdá být dobrou motivací, aby se s uhelným věkem spojené zvyky obyvatel měnily. Lidé se o surovinu navíc budou pravděpodobně muset poprat, protože finanční obnos, který se vláda rozhodla do podpory topení uhlím investovat, nebude stačit pro všechny, kdo o doplatek projeví zájem.

Země má nedostatek uhlí i proto, že velmi záhy uvalila embargo na dovoz této nerostné suroviny z Ruska. Vzhledem k jeho nedostatku se rovněž zvedly ceny — z tisíce poskočila cena někam mezi dva až tři tisíce zlotých za tunu. Surovinu, od níž se státy Evropské unie snaží odpoutat, se Polsko rozhodlo jako jedinou podpořit. Při rozdělování příspěvku nebude rozlišovat ani mezi příjmy jednotlivých domácností, ukazatelem pro získání dotace bude jen to, kolik zplodin vypustí do ovzduší váš komín.

Vláda na oko podává pomocnou ruku lidem, kteří dosud nepřešli k ekologičtějšímu způsobu, jak si vyhřát příbytek, kope však hrob pro vlastní program Czyste Powietrze (Čisté ovzduší), který se od roku 2018 snaží obyvatelstvo motivovat k šetrnějším variantám topení. Nadto může být slibovaná úleva pro rozpočty domácností pouze teoretická, Polsko totiž nedávno zrušilo zastropování ceny uhlí. Nikdo tak momentálně neví, kolik se za něj bude doopravdy platit. Lze ale očekávat, že cena poletí kvůli jeho nedostatku na podzim opět nahoru — a peníze od státu pak budou jen slabou finanční náplastí.

Přesto nejspíš výsledkem bude, že se domácnosti pouze utvrdí v tom, že se od uhlí není třeba trhnout. Jak jinak vnímat vládní návrh, než jako podporu všem pro uhlí horujícím jedincům a snahu ukázat, že si v Polsku dokáží uhlím zatopit i bez ruských dodávek plynu. Premiér Mateusz Morawiecki vyzdvihl v souvislosti s polskou těžbou i existenci dolu Turów, kvůli němuž přichází české pohraničí o vodu.

Snahou „zatopit“ Rusku a dokázat si vlastní suverenitu zrovna sebezásobením uhlím, zatápí Polsko i té části světa, která by ráda uhlí opustila. Místo hledání alternativ motivuje své občany, aby pálili uhlí o sto šest.