Průplav přes Viselskou kosu, symbolicky otevřený 17. září k výročí napadení Polska Sovětským svazem, výborně ilustruje řadu problematických aspektů velkých infrastrukturních projektů v Polsku.

Vybudován byl proto, aby se lodě dostaly do přístavu Elbląg přímo, aniž by musely proplouvat ruským územím v Kaliningradské oblasti. Polský vládní tábor proto investici prezentuje jako garanci bezpečnosti a suverenity a v tomto duchu odmítá veškerou kritiku.

Průplav přes Viselskou kosu

Přítomnost prezidenta, premiéra i předsedy vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) Jarosława Kaczyńského na slavnostním otevření průplavu svědčí o tom, jak zásadní investicí pro stát a vládnoucí stranu stavba byla. V projevech zazněly dva klíčové argumenty, kterými vláda vybudování průplavu obhajovala: prvním je už zmíněná bezpečnost a zbavení se závislosti na Rusku, druhým ekonomický rozvoj regionu.

Náměstek ministra pro státní majetek Andrzej Śliwka v rozhovoru po otevření průplavu zdůrazňoval, že Elbląg se má díky projektu stát čtvrtým největším polským přístavem — po Gdaňsku, Gdyni a Štětíně/Svinoústí. Totéž zmiňoval během slavnostního otevření i sám Kaczyński a vyzdvihl také význam pro snížení nezaměstnanosti v regionu. Ekonomický přínos slibují i místní politici — už v průběhu stavby byl zaznamenán větší zájem turistů.

V tomto směru se ostatně obhájcům projektu není co divit — Varmijsko-Mazurské vojvodství, ve kterém se Elbląg nachází, má podle oficiálních údajů nejvyšší míru nezaměstnanosti a zároveň nejnižší průměrné mzdy v celém Polsku.

Proti projektu se nijak zvlášť výrazně nestavěla polská veřejnost, ani většina opozičních politiků. Přesto si ale premiér Morawiecki během otevření průplavu neodpustil kritiku lídra opozice Tuska. Podle současného premiéra se Tusk nyní tváří jako vlastenec, ale ve skutečnosti prý byl spojencem Putina a jako takový ve smysl projektu pochyboval. Podobně například podle místopředsedy PiS a exministra obrany Antoniho Macierewicze projekt kritizují jen lidé spojení s Ruskem.

Morawiecki narážel na Tuskova slova z roku 2013, kdy ještě ve funkci premiéra mluvil o tom, že projekt průplavu je součástí předvolební kampaně a zpochybňoval jeho ekonomický smysl.

Právě nákladnost projektu bývá často kritizována. Podle odhadů z prosince 2020 činí celkové náklady téměř dvě miliardy złotých (téměř 10,5 miliardy korun), přičemž původně se počítalo jen se zhruba 880 miliony. Investice je dávána do kontrastu s přínosy kanálu, protože Viselský záliv, na břehu kterého se přístav Elbląg nachází, je velmi mělký a větší lodě se do něj nedostanou.

Kromě toho nebyla zatím prohloubena vodní cesta do samotného přístavu a není ani známo, kdo bude její dokončení financovat. Podle vlády tento poslední úsek leží na území Elblągu a zaplatit by ho mělo město, což ale místní primátor odmítá a argumentuje, že samospráva už investovala velkou částku do rozšíření přístavu.

Kritikům dává do značné míry za pravdu i provoz na vodní trase v prvních dnech po otevření průplavu. Ačkoliv se provládní tábor chlubil, že hned první den využilo kanál pětadevadesát lodí, reálně se jednalo jen o malé turistické jachty.

Potřebné projekty

Kritika průplavu přes Viselskou kosu odhaluje širší, dlouhodobé problémy polských infrastrukturních projektů: jsou politizovány a prosazovány bez ohledu na náklady, ale i bez ohledu na životního prostředí.

To samozřejmě neznamená, že Polsko velké infrastrukturní projekty nepotřebuje a nedělá je v řadě případů velmi efektivně — především výstavbu sítě dálnic a rychlostních silnic, kterých už je dnes v provozu přes 4700 kilometrů, můžeme Polsku jen závidět.

Totéž platí i pro další projekty — jako je například rozvoj městské hromadné dopravy ve Varšavě, kde byla v roce 2010 zahájena výstavba druhé linky metra, která bude za dva roky kompletně hotová a přepraví cestující z jednoho konce města na druhý.

V Lodži se zase staví velký železniční tunel pod centrem, který spojí dvě největší místní nádraží, bude sloužit pro městskou dopravu, ale připravuje se i pro spojení vysokorychlostní železnicí. Velmi potřebný je i rozestavěný tunel pod průlivem Svina ve Svinoústí, které většinově leží na ostrově Uznam a s polskou pevninou ho zatím spojuje jen přívoz.

Přestřelené projekty