Budování veřejné dopravní infrastruktury v Polsku: příklady a varování
Michal LebduškaV Polsku otevřeli nákladný průplav přes Viselskou kosu. Neznamená to, že by v Polsku nevznikaly potřebné a kvalitní infrastrukturní projekty. I nás by však mělo varovat, pokud je to na politickou objednávku a k sociální a ekologické škodě.
Průplav přes Viselskou kosu, symbolicky otevřený 17. září k výročí napadení Polska Sovětským svazem, výborně ilustruje řadu problematických aspektů velkých infrastrukturních projektů v Polsku.
Vybudován byl proto, aby se lodě dostaly do přístavu Elbląg přímo, aniž by musely proplouvat ruským územím v Kaliningradské oblasti. Polský vládní tábor proto investici prezentuje jako garanci bezpečnosti a suverenity a v tomto duchu odmítá veškerou kritiku.
Průplav přes Viselskou kosu
Přítomnost prezidenta, premiéra i předsedy vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) Jarosława Kaczyńského na slavnostním otevření průplavu svědčí o tom, jak zásadní investicí pro stát a vládnoucí stranu stavba byla. V projevech zazněly dva klíčové argumenty, kterými vláda vybudování průplavu obhajovala: prvním je už zmíněná bezpečnost a zbavení se závislosti na Rusku, druhým ekonomický rozvoj regionu.
Náměstek ministra pro státní majetek Andrzej Śliwka v rozhovoru po otevření průplavu zdůrazňoval, že Elbląg se má díky projektu stát čtvrtým největším polským přístavem — po Gdaňsku, Gdyni a Štětíně/Svinoústí. Totéž zmiňoval během slavnostního otevření i sám Kaczyński a vyzdvihl také význam pro snížení nezaměstnanosti v regionu. Ekonomický přínos slibují i místní politici — už v průběhu stavby byl zaznamenán větší zájem turistů.
V tomto směru se ostatně obhájcům projektu není co divit — Varmijsko-Mazurské vojvodství, ve kterém se Elbląg nachází, má podle oficiálních údajů nejvyšší míru nezaměstnanosti a zároveň nejnižší průměrné mzdy v celém Polsku.
Proti projektu se nijak zvlášť výrazně nestavěla polská veřejnost, ani většina opozičních politiků. Přesto si ale premiér Morawiecki během otevření průplavu neodpustil kritiku lídra opozice Tuska. Podle současného premiéra se Tusk nyní tváří jako vlastenec, ale ve skutečnosti prý byl spojencem Putina a jako takový ve smysl projektu pochyboval. Podobně například podle místopředsedy PiS a exministra obrany Antoniho Macierewicze projekt kritizují jen lidé spojení s Ruskem.