Současné polské opozici, tak jako všem opozicím v Evropě nahrává současná situace — vysoká inflace, nejasné vyhlídky ohledně nedostatku topiv v zimě či nápor válečných uprchlíků na sociální systém. U současné vlády Sjednocené pravice lze po sedmi letech u kormidla také sledovat „únavu materiálu“ a „rozkladné procesy“.

Průzkumy už delší doby naznačují, že čtveřice opozičních formací, liberálně-konzervativní Občanská koalice, středové Polsko 2050, Nová levice a konzervativní Polská strana lidová, by společně mohly získat většinu. Právo a spravedlnost často nemá v průzkumech většinu ani s národoveckou a opatrně proruskou Konfederací, ačkoliv tato povolební koalice je tak jako tak málo reálná pro diametrálně odlišné pohledy obou subjektů právě na aktuální válku.

V prvním, byť málo důvěryhodném průzkumu, až dosud dominantní nacionalistickou stranu Právo a spravedlnost, či přesněji řečeno jí vedenou koalici Sjednocená pravice, dokonce předstihla hlavní opoziční formace — liberální Občanská platforma. Na jaře 2021 přitom dlouhodobého hegemona opozice Občanskou platformu v průzkumech předehnalo hnutí Polsko 2050.

Občanská platforma tehdy byla v krizi, v čele měla slabého předsedu, oblíbený primátor Varšavy Rafał Trzaskowski se nedokázal rozhodnout, zda chce být v čele strany, ze které utíkali členové i zástupci v parlamentu. Krizi zažehnal až návrat Donalda Tuska do domácí politiky minulý srpen. Velmi rychle krizi strany zastavil. V průzkumech se vrátila zpátky k pětadvaceti procentům a od té doby neztratila ani jednoho poslance.