Těžko říci, co nastane nyní po italských volbách, doposud však měla Evropská unie zejména dva hříšníky, kteří pošlapávali demokracii ve svých zemích: Polsko a Maďarsko. Ohledně Maďarska vedou již delší dobu politici i odborníci debatu, zda je lze stále ještě považovat za demokratický stát. Podobná otázka se ovšem nabízí i v případě Polska, které se Orbánovým přístupem k politice velmi inspiruje.

Spor o povahu maďarského režimu posunul nedávno zase o kus dál Evropský parlament. Shodl se, že současné Maďarsko už za plnohodnotnou demokracii považovat nelze. V případě Polska by se — vzhledem k odhodlanosti, s jakou hájí práva suverénní Ukrajiny, mohla zdát jeho hodnotová orientace zřejmá — avšak není. Je třeba ji zkoumat z více perspektiv, protože prezentace tamní vlády směrem do zahraničí se liší od domácí každodennosti.

Pohledem zvenku je Polsko srdnatým podporovatelem nezávislé demokratické Ukrajiny proti autoritářskému Rusku. Nahlíženo zevnitř je Polsko země, která si nedělá starosti s nezávislou justicí, bez ostychu stíhá s vládnoucím táborem nesouhlasící soudce a prokurátory, zastrašuje nepohodlné novináře a své oponenty neváhá sledovat nelegálně pořízeným špehovacím systémem Pegasus, přičemž na toto téma nehodlá s představiteli Evropského parlamentu tamní vláda ztratit ani minutu.

Omezuje také právo žen rozhodovat o svém těle, démonizuje LGBT lidi a nedokáže si odpustit slova o dekadentním Západu.

V tom všem si Polsko také donedávna velmi rozumělo s Maďarskem. Válka na Ukrajině ale jejich vřelé vztahy přerušila. Země se znenadání ocitly v názorovém střetu. Polsko se sebevědomě a rozhodně postavilo za Ukrajinu, zatímco Viktor Orbán nepřestal sympatizovat s Putinovým režimem.

Po půl roce od okatého rozchodu se ale oba státy dávají opět tiše dohromady. Polský premiér Mateusz Morawiecki nedávno ohlásil, že se jeho země vrací ke spolupráci s Maďarskem. Podle něj jsou na tento krok lidé nyní připraveni lépe než třeba v květnu.

Evidentně v tomto případě nevadí, že je Orbán nepokrytým podporovatelem Ruska, a dokonce se s ním bratříčkuje kvůli levnějšímu plynu, nebo že kudy chodí, hovoří o zbytečnosti sankcí, které z jeho pohledu škodí víc Evropě než Putinovi. Polsko zatím proti závislosti na Rusku brojí všemi dostupnými prostředky a volá po ostřejších sankcích. Bylo také mezi prvními, kdo se zřekl ruského uhlí, a to i za cenu jeho nedostatku.

Kvůli do očí bijícím rozdílům v názorech na válku na Ukrajině je na první pohled zvláštní, že se Morawiecki chystá vazby s Orbánem obnovit. Maďarsko totiž svých nynějším chováním popírá veškeré hodnoty, které se Polsko ve vztahu k Ukrajině snaží hájit. Polský premiér ani vládnoucí strana PiS si nenechají ujít jedinou příležitost, aby neopomněli kdekoho obvinit ze spolupráce s Kremlem. Nezáleží na tom, jestli pro své tvrzení mají důkazy. Orbánovi ale jeho dokazatelné vazby k putinovskému Rusku velkoryse odpouštějí.