Češi u kormidla? Bez Evropy se neobejdeme

Martin Hančl

Státy střední Evropy se cítí být klíčovým aktérem v záchraně demokratického světa před Ruskem. Na takovou roli nestačí, setrvávají v zajetí vlastní minulosti a především stále nedocenili význam Evropské unie.

Václav Havel v polovině 90. let varoval, že nebudou-li integrační procesy rychleji a velkoryseji pokračovat a nevytvoří-li se Evropa jako jednotný demokratický prostor diskuse a spolupráce, otevírají se dveře nejrůznějším démonům. Foto flickr

Od počátku války na Ukrajině je v českém veřejném prostoru přítomen pocit, že střední Evropa kráčí v čele svobodného světa a v podpoře Ukrajiny představuje vzor pro ostatní. Střední Evropa je u kormidla, říkají mnozí, a na její navigační schopnosti by se prý měli spoléhat i její západoevropští spojenci.

Státy jako Polsko, Litva nebo Slovensko hrají samozřejmě již kvůli své poloze v současné krizi důležitou roli. Postupem času se však projevují limity údajného středoevropského vůdcovství. A to nejen v oblasti materiální, neboť středoevropské státy pochopitelně nemají dostatečné kapacity, aby mohly vojenskou technikou nebo finančně výrazněji podpořit Ukrajinu v jejím zápase o udržení svrchovanosti.

Střední Evropa — přes všechno úsilí vynaložené na pomoc ukrajinským uprchlíkům a vládě prezidenta Zelenského — potvrdila, že je stále tím „ptákem s očima vzadu“, jak ji nazývá Jacques Rupnik. Středoevropané se vidí jako předvoj, ale ve skutečnosti se i při pohybu do budoucnosti stále dívají hlavně do minulosti.

Poučení z minulosti?

Podle historika Michala Stehlíka má Putinova invaze na Ukrajinu s Brežněvovou invazí do Československa „podobnost maximálně v agresorovi z Moskvy“. Čeští politici přesto tvrdí, že zbytek světa dnes čeká na naše zkušenosti s ruským imperialismem. Těžko však říct, v čem konkrétně Češi tuto zkušenost přenesli do praxe.

Vliv ruské propagandy je podle expertů stále velký a na ruských fosilních palivech jsme byli dosud závislí takřka nejvíce ze všech evropských států. Češi také určitě nevyvodili žádné zásadní důsledky z napadení Gruzie Ruskem v roce 2008. Naopak v roce 2012 zařadili Rusko mezi prioritní exportní země, což tehdy ocenil i Svaz průmyslu a dopravy.

A po vpádu Ruska na východ Ukrajiny v roce 2014, který je dnes označován za opravdový začátek války a na který Západ reagoval nedostatečně, prohlásil Petr Kolář v České televizi, že „rozdělení Ukrajiny by nebyl fatální problém“.

×