„Je tu nepořádek,“ varuje maďarský politik István Szent-Iványi, který se několik dní po parlamentních volbách setkal s korespondentkou Meduzy v sídle opozice. Štáb zabírá půl patra domu v centru Budapešti. Kdysi, říká István, patřila budova maďarsko-francouzské pojišťovně. V sovětské éře byla znárodněna. Nyní si prostor může pronajmout kdokoli.

Většina místností, v nichž donedávna pracovali členové volebního štábu — v Budapešti jich bylo bezmála sto —, je nyní poloprázdná, zaskládaná krabicemi. Předvolební kampaň připomínají pouze plakáty a samolepky, které na některých místech zůstaly. „Maďarsko pro všechny, nejen pro privilegované“, „Orbán lže“, „Jen pro zloděje z Fideszu!“ — Szent-Iványi překládá nápisy.

Nechybí ani nálepka, kterou není třeba překládat. Je to diptych. Na jedné polovině je nápis v ruštině „Tovarišči, koněc!“ (rusky Soudruzi, končíme!) a otylý zátylek vojáka. Na druhé straně (pod stejným sloganem) je v podobném úhlu premiér Viktor Orbán.

„V roce 1990, během prvních svobodných voleb v Maďarsku, se tento plakát velmi proslavil,“ komentuje István. — „Dnes azbuku dokáže přečíst už jen někdo, ale tehdy to uměli v podstatě všichni.“

Od té doby se v Maďarsku změnily poměry, nejen pokud jde o ruštinu, ale také o volby. Stále je ještě lze označit za soutěž, ale spravedlivé už nejsou.

V parlamentních volbách v roce 2022 se opozice rozhodla postavit jednotnou kandidátku proti konzervativní straně Fidesz, která je u moci již více než deset let. Do koalice vstoupilo hned šest stran:

• jedna z největších v zemi, Maďarská socialistická strana;
• liberální strana Demokratická koalice bývalého premiéra Ference Gyurcsányho;
• „Hnutí Momentum“, oblíbené u městské mládeže;
• „zelená“ strana „Jiná politika je možná“;
• od ní odštěpená, rovněž zelená, sociálně-liberální strana Dialog
• Jobbik, kdysi krajně pravicová strana, která se v posledních letech stala více centristickou, ale zachovala si své nacionalistické a konzervativní názory.

Péter Márki-Zay, devětačtyřicetiletý bezpartijní starosta města Hódmezővásárhely na jihu země, byl zvolen sjednocenou opozicí jako kandidát na premiéra. A jeho poradcem pro zahraniční politiku se právě István Szent-Iványi stal.

„Podle průzkumů Fidesz vyhrát mohl. Měli oproti nám náskok dvě až čtyři procenta,“ vypráví István. „Opozice však utrpěla tak ponižující porážku, jakou nikdo nečekal.“ Dokonce ani Fidesz ne. Ve volbách 3. dubna získal Viktor Orbán a jeho strana v parlamentu ústavní většinu.

Výsledky těchto voleb, jak říká Szent-Iványi, musí Maďaři teprve pochopit. Je přesvědčen, že roli sehrál komplex příčin. Ale právě válka na Ukrajině průběh volebního klání změnila.

„Fidesz přesvědčil lidi, že je pro mír,“ vysvětluje István. A také lidi přesvědčil, že opozice chce Maďarsko zatáhnout do války. Jak se to stalo,“ přemítá politik, „je velmi těžké pochopit.“

Kapitola 1 * Orbánova říše

Když se v roce 1988 stal zakladatelem jedné z prvních opozičních stran v tehdejším socialistickém Maďarsku, Svazu mladých demokratů (zkráceně Fidesz), bylo Viktoru Orbánovi čtyřiadvacet let. A když mu bylo šestadvacet, stal se známým po celé zemi.

Stalo se tak po projevu na pohřebním obřadu Imreho Nagye a dalších politiků, kteří byli popraveni po povstání v roce 1956, potlačeném Sovětským svazem. „Budeme-li věřit ve vlastní síly, můžeme skoncovat s komunistickou diktaturou! [...] Můžeme zvolit vládu, která zahájí jednání o okamžitém stažení ruských vojsk z naší země!“ hřímal Orbán k dvousettisícovému davu na budapešťském Náměstí hrdinů.

O půl roku později, v lednu 1990, Orbán — bývalý svázácký tajemník a absolvent právnické fakulty budapešťské univerzity — přerušil stáž na oxfordské Pembroke College, aby kandidoval v prvních svobodných volbách v Maďarsku. Fidesz získal devět procent hlasů a jeho předseda vedl parlamentní klub.

Orbánova strana byla zpočátku „liberální, ‚zelená‘ a mírně anarchistická“, rekapituluje maďarský historik a rusista Zoltán Bíró. Po neúspěšných volbách v roce 1994, v nichž Fidesz získal pouze sedm procent hlasů, se však jeho ideologie začala měnit. Ve stejném roce byla ve volbách poražena i středopravicová křesťansko-demokratická strana Maďarské demokratické fórum, která v zemi vládla do té doby.

„Fidesz a Orbán si všimli, že na pravici se uvolnil prostor — a začali stranu velmi ostře přeorientovávat z liberální na konzervativní. Pro Orbána nejsou nějaké politické hodnoty důležité. Může na ně kdykoli zapomenout a vést kampaň za jiné,“ říká Bíró.

Taktika zafungovala. O pouhé čtyři roky později, ve volbách v roce 1998, získal Fidesz více než devětadvacet procent hlasů. Pětatřicetiletý Viktor Orbán se stal nejmladším premiérem v novodobé historii země.

Po dvou po sobě následujících porážkách od socialistů se mohl znovu ujmout funkce až v roce 2010. Fidesz tehdy poprvé v nezávislém Maďarsku získal ústavní většinu v parlamentu. A od té doby už k moci nikoho jiného nepustil.

„Když v roce 2002 prohrál volby, uvědomil si, že nemá žádné zázemí, žádná ‚konzervativní‘ média,“ připomíná Gergely Nyilas, novinář nezávislého maďarského listu Telex. Tento „týl“ podle něj Orbán a jeho kolegové začali budovat ještě v opozici, a když se dostali k moci, postupně ovládli „lví podíl médií“.

Nyní je vládnoucí strana financována ze státních zdrojů. V roce 2022 obdržela ze státního rozpočtu 130 miliard forintů (zhruba 8,5 miliardy korun). K tomu má k dispozici téměř pět set médií, která postupně získali podnikatelé loajální Fideszu. V roce 2018 je předali speciálně vytvořené Středoevropské nadaci pro tisk a média, kterou vedou mediální manažeři a politici blízcí Orbánovi.

„Když byl tento holding založen, musela mediální rada rozhodnout, zda se jedná o monopol,“ říká Nyilas. „Nakonec to ale vláda označila za strategický projekt a ten stojí mimo kompetenci rady. Stručně řečeno, vše se zaonačilo v zájmu vlády a Fideszu,“ shrnuje.

V Maďarsku stále působí nezávislá média, ale většina z nich je pouze na internetu. „Pokud jste normální člověk, který žije svůj život, a máte jen pár minut na zprávy, je velká pravděpodobnost, že to, co uslyšíte, bude státní propaganda,“ říká Gérgő Plankó, novinář maďarského nezávislého média 444.

Podle Gergelyho Nyilase pomohl Viktoru Orbánovi „vybudovat jeho impérium“ především hospodářský růst v Maďarsku po světové krizi v roce 2008. A také peníze z Evropské unie — země se stala jejím členem v roce 2004.

Po šesti letech začalo Maďarsko dostávat velké dotace z fondů Evropské unie na rozvoj, vysvětluje ekonomka a profesorka Katolické univerzity Pétera Pazmányiho v Budapešti Dóra Győrffyová. A vláda dbá na to, aby peníze skončily u těch, kteří jsou jí blízcí. Systémová korupce je podle Győrffyové dalším charakteristickým znakem Maďarska Viktora Orbána.

Jak v rozhovoru s Meduzou uvedla bývalá viceguvernérka maďarské centrální banky Júlia Királyová, premiér a jeho okolí kontrolují podniky a společnosti, které představují asi třicet procent HDP země — ve službách a cestovním ruchu, ve stravování, v zemědělství atd. Sám Orbán obvinění z korupce odmítl a obohacování svých blízkých označil za „vytváření národní buržoazie v Maďarsku“. Ekonomka Győrffyová to komentuje lakonicky: „Připomíná to Rusko.“

Díky ústavní většině v parlamentu je Fidesz od roku 2010 jediným hybatelem nejen maďarské ekonomiky, ale i domácí politiky. Z iniciativy Orbánovy strany byla dokonce změněna ústava, která obsahuje ustanovení o „základní roli“ křesťanství a ochraně „tradiční rodiny“.

Pravomoci Ústavního soudu byly omezeny a volební zákon se stal pro stávající moc výhodnějším. Například etnickým Maďarům žijícím na Ukrajině, v Srbsku, na Slovensku a v Rumunsku — územích, která Maďarsko ztratilo v první světové válce — Orbánův stát umožnil volit poštou. Emigranti, z nichž mnozí Fidesz nepodporují, se naproti tomu podobné vstřícnosti nedočkali.

„Většina lidských práv je ohrožena nebo omezena,“ popisuje současnou situaci v Maďarsku Dániel Döbrentey z Maďarské unie občanských svobod (TASZ), jedné z nejstarších lidskoprávních organizací v zemi. Podotýká však, že mnoho Maďarů si změn buď nevšimlo, nebo o nich příliš nepřemýšlelo; ačkoli třeba v roce 2021 se tisíce lidí účastnili pochodu na podporu LGBT.

„Protože to není otázka peněženky,“ vysvětluje novinář Gergely Nyilas. „V Maďarsku jsme zažili dvě velké vlny protestů. V roce 2008, kdy socialisté chtěli zpoplatnit návštěvu lékaře. Mluvilo se o nějakých pěti stech forintech, což je dnes 1,35 eura. A v roce 2014, už za Orbána, kdy měla být zavedena daň z internetu. Opět asi tři sta forintů. Všichni se okamžitě spojili a tyto iniciativy neprošly. Peněženky a eura jsou pro lidi srozumitelné. Ale všechny ty zákony či ústava — to je abstraktní.“

K příčinám toho, proč mají Viktor Orbán a jeho strana stále tolik příznivců, říká novinář Gérgő Plankó: „Orbán je nejcharismatičtější politik od změny režimu. A je za ním spousta práce, která sahá až do 90. let minulého století. Buduje kolem sebe a své strany historii, mýtus.“

Podle Planka pomohlo vládnoucí straně a jejímu lídrovi k úspěchu i to, že dokázal kolem sebe skutečně sjednotit své voliče. „V roce 2010, kdy se Fidesz znovu dostal k moci, už to byla více než strana,“ vypráví novinář. „O dva roky později uspořádali první Mírový pochod, provládní shromáždění, na které přišly statisíce lidí. Od té doby se Mírový pochod koná pravidelně, je to jejich rituál,“ popisuje.

„Mnoho lidí říká, že jim život dříve připadal bezvýznamný, ale Orbán jim dal smysl, poslání nebo něco podobného,“ souhlasí István Szent-Iványi. „Řekl, že jsme dobrý národ a každý Maďar by na to měl být hrdý. Takže hodnota člověka nespočívá v tom, že má nějaký talent nebo něco podobného, ale už jen v tom, že je Maďar — a to mu vychází,“ vysvětluje.

„Nechci předstírat, že v Maďarsku nejsou lidé, jimž se krajně pravicová ideologie, kterou Orbán nyní ztělesňuje, skutečně líbí. Samozřejmě má základnu,“ říká András Tóth-Czifra, nezávislý politický analytik z Centra pro analýzu evropské politiky (CEPA). „Orbán rozumí Maďarům mnohem lépe než kterýkoli jiný politik. Ne na základě průzkumů, ale z vlastní zkušenosti,“ myslí si.

Analytik Tóth-Czifra však připomíná, že na začátku své kariéry připadal Viktor Orbán většině Maďarů odcizený: „Byl trochu jako Emmanuel Macron.“ Orbánovi se však během let u moci podařilo změnit nejen zemi, ale i sebe.

„Začal předstírat, že je průměrný Maďar,“ říká Tóth-Czifra. „Změnil svůj vzhled i způsob řeči. Nyní je to jakýsi duchaplný, politickou korektnost odmítající „zbojník“, což většina Maďarů obdivuje. Možná by na místě bylo srovnání s ruským venkovem. Tam, stejně jako v Maďarsku, takové postavy milují,“ glosuje.

Kapitola 2 * Nepřátelé a děti

„Nejdeme zpět, ale vpřed!“ byl slogan, kterým Fidesz vyzýval voliče k podpoře své strany ve volbách v roce 2022. Novinář Gergely Nyilas vzpomíná, že tato věta byla použita v refrénu písně, která se rychle stala populární: „Rajče zčervenalo, nezežloutlo. Maďarsko jde kupředu, nikoli zpět.“ Citoval ji také Viktor Orbán v projevu, který odvysílala jemu loajální televize Hír.

„Je velmi frustrující, že heslem opozice bylo ‚Vždy jen vzhůru‘,“ povzdechl si novinář Nyilas. „Takže jsme si vybírali mezi ‚vzhůru‘ a ‚vpřed‘.“

Jak upozorňovali mnozí lidé, s nimiž Meduza hovořila, Fidesz si tentokrát nebyl do poslední chvíle jist svým vítězstvím a v předvolební kampani využil všechny dostupné prostředky — administrativní, mediální i finanční. Představitelé strany Fidesz, stejně jako tisková služba maďarské vlády, žádost Meduzy o rozhovor ignorovali.

„Všechny orgány veřejné správy na místní i celostatátní úrovni sloužily cílům jedné strany. Jako za komunismu,“ charakterizuje kampaň Fideszu jedna z vůdkyň maďarské opozice, místopředsedkyně Evropského parlamentu Klára Dobrevová. A uvádí příklad: lidé, kteří zanechali své telefonní číslo a e-mail na vládní webové stránce, určené k registraci na očkování proti koronaviru, dostávali na ně zprávy z předvolební kampaně vládnoucí strany.

Vláda, kterou z velké části tvoří členové Fidesz, také rozhodla o vyplacení mimořádných příspěvků pro důchodce, páry a děti; mnohým byly poskytnuty daňové prázdniny a vrácena daň z příjmu. „Lidé dnes žijí lépe než dříve,“ říká historik Zoltán Bíró. „A Fidesz je přesvědčoval, že by měl pokračovat. Že se už třikrát ukázal jako nejlepší volba.“

„Péče státu“ se v Maďarsku projevuje i prostřednictvím účtů za komunální služby. Vždy se uvádějí dvě částky: ta, která má být zaplacena, a ta, kterou vláda údajně ušetřila díky nařízení o regulaci cen. „Lidé si neuvědomují, že vyčíslené úspory jdou na úkor jejich peněz z daní. Nepovažují se za daňové poplatníky. Považují se za spotřebitele, takže je zajímají pouze čísla na účtech za plyn,“ vysvětluje analytik András Tóth-Czifra.

Podle zprávy K-Monitoru, maďarské občanské organizace zabývající se korupcí, Transparency International a think tanku Political Capital utratil Fidesz jen v březnu 2022 za reklamní kampaň 3,1 miliardy forintů (8,4 milionu eur), což je trojnásobek zákonného limitu. Výdaje sjednocené opozice byly takřka osmkrát nižší než výdaje Fideszu — 390 milionů forintů (1,1 milionu eur). „V důsledku toho téměř devadesát procent billboardů umístěných v maďarských ulicích vyzývalo lidi, aby volili vládnoucí stranu,“ říká Klára Dobrevová.

„Stále existují šedé zóny. Například náklady na reklamu na Facebooku nejsou zahrnuty do oficiálního rozpočtu kampaně,“ uvedl Szabolcs Panyi, novinář z maďarské investigativní publikace Direkt36.

Na sociálních sítích vyzývala k volbě Fideszu nejen sama strana, ale i přidružené občanské organizace a influenceři. „Poslední den kampaně jsem otevřel Facebook a doslova každý druhý příspěvek v mém feedu byla reklama na [vládnoucí stranu]. Ačkoli nemám předplatné žádných vládních novin. Neuvěřitelné!“ popisuje András Rácz, politolog a hostující pracovník think-tanku Deutsche Gesellschaft für Auswärtige Politik (DGAP).

Přístup Fideszu a opozice do médií nebyl vůbec rovnocenný. Opoziční kandidát na premiéra Péter Márki-Zay měl pouze zlomek času oproti Orbánovi. „Ve stejný den, kdy Márki-Zay dostal pět minut času,“ říká novinář Gérgő Plankó, „byl projev premiéra Orbána odvysílán devětkrát na všech státních kanálech.“

Fidesz navíc použil již tradiční taktiku sjednocení Maďarů tváří v tvář vnějšímu nepříteli. „V Maďarsku, stejně jako v Rusku, jsou problémy s historickým vzděláním. Výklad historie vede Maďary k tomu, aby se považovali za oběti. Oběti větších mocností, například Osmanské či Habsburské říše, které nám diktovaly, jak máme žít. Mluví se o tom už ve škole. A tak je zde svoboda vnímána jinak. Je to především svoboda od cizí nadvlády,“ vysvětluje politolog András Tóth-Czifra. „Nachází to ohlas u většiny Maďarů, dokonce i u těch, kteří Fidesz nevolí. A Orbán na tuto strunu hraje.“

„Vláda čas od času hledá a nachází zranitelné skupiny lidí, které lze označit za nepřátele národa,“ dodává Dániel Döbrentey z Maďarské unie občanských svobod.

Viktor Orbán a jeho strana v průběhu let „bránili“ Maďary před:

• americkým miliardářem a filantropem Georgem Sorosem. Orbán přitom sám studoval na Oxfordu na Sorosovy náklady;
• Bruselem, který je v Maďarsku na popud Orbána a Fideszu vnímán nikoli jako Evropská unie, (vstup do EU mnozí v zemi vítají), ale jako nepřátelská síla, která se snaží Maďary podmanit;
• Romy a migranty. V roce 2015 postavila maďarská vláda na hranicích se Srbskem a Chorvatskem zeď, aby bránila Maďarsko před uprchlíky z Blízkého východu, a v médiích podněcovala protiimigrantskou propagandu;
• občanskými organizacemi. V roce 2017 se v Maďarsku objevil zákon podobný ruským předpisům o „zahraničních agentech“. Evropský soudní dvůr později rozhodl o jeho zrušení, stejně jako o zrušení balíčku právních předpisů nazvaného „Stop Sorosovi“, který kriminalizoval pomoc migrantům, včetně žádostí o azyl.

Ve volbách v roce 2022 Fidesz prohlásil zástupce LGBTQ+ za „nepřátele národa“. V červnu 2021 schválil maďarský parlament zákon o ochraně dětí. Na poslední chvíli byl pozměněn tak, aby omezil sexuální výchovu. Většina vlád Evropské unie a Evropská komise zákon odsoudily jako diskriminační. Viktor Orbán se rozhodl využít jeden ze svých oblíbených způsobů komunikace s voliči — institut „národních konzultací“, což je svého druhu referendum o klíčových otázkách.

Současně s parlamentními volbami se tedy 3. dubna 2022 konalo referendum o čtyřech otázkách:

• Podporujete sexuální výchovu ve školách bez souhlasu rodičů?
• Podporujete podporu změny pohlaví u nezletilých?
• Podporujete neomezený přístup nezletilých k sexuálně explicitnímu obsahu v médiích, který by mohl ovlivnit jejich vývoj?
• Podporujete, aby se nezletilým ukazovaly informace o zákroku změny pohlaví?

„Musíme chránit naše děti!“ vyzýval Orbán a další členové Fideszu. Na podporu referenda se po celé Budapešti objevily fotografie mladé ženy objímající dítě.

Referendum však bylo nakonec zrušeno, protože se ho zúčastnilo méně než padesát procent voličů. Po ruské invazi na Ukrajinu se na mnoha Orbánových billboardech k referendu objevilo písmeno Z. V polovině února novináři Telexu totiž zjistili, že fotografie pro kampaň za rodinu byla převzata z fotobanky Shutterstock. Snímek pořídila petrohradská fotografka Irina Rjabuškinová a žena s dítětem na snímku jsou s největší pravděpodobností Rusové.

Kapitola 3 * Vhodný terč

Šedesátiletý Ferenc Gyurcsány je jedním z nejviditelnějších a nejzkušenějších maďarských politiků. A jeden z hlavních odpůrců Viktora Orbána. Jeho jméno současný premiér uvádí na stejné úrovni jako pojmy „Brusel“, „Soros“ a další „hrozby“ pro Maďarsko. Gyurcsány je jedním z nejneoblíbenějších maďarských politiků.

V září 2006 vypukla v Maďarsku politická krize. Ferenc Gyurcsány, předseda socialistické strany, který se krátce předtím stal premiérem, se ocitl v jejím epicentru. Maďarské rádio totiž odvysílalo zvukový záznam projevu politika ke spolustraníkům, který byl pořízen krátce po jeho volebním vítězství.

Gyurcsány na něm prohlásil, že socialisté vyhráli jen proto, že „lhali od rána do večera“, a že ekonomika se nezhroutila díky „boží prozřetelnosti“ a že nyní „je třeba tuto ********[prokletou] zemi konečně změnit, protože nikdo jiný ji změnit nemůže“.

Reakcí na projev byly protesty a nepokoje v Budapešti, největší od povstání v roce 1956. Demonstranti požadovali Gyurcsányho odstoupení, ale policie je rozháněla a zatýkala. „Jeden [protestující] byl zasažen gumovým projektilem do oka. Byla to nehoda, ale přesto se stala symbolem: Gyurcsányho vláda vypichuje občanům oči. Toto stigma na něm stále leží,“ říká novinář Gergely Nyilas.

Ferenc Gyurcsány nerezignoval. Neodstoupil ani v roce 2008, kdy se Maďarsko potýkalo se závažnými důsledky světové hospodářské krize. „Není to jen Fidesz, kdo dělá z Gyurcsányho zlého muže, dost tomu přispívá i on sám,“ poznamenává ekonomka Júlia Királyová, která v letech 2007 až 2013 působila jako viceguvernérka maďarské centrální banky.

„Ze socialistů se tehdy stala chodící mrtvola, jejich vláda neměla absolutně žádnou důvěru. Gyurcsány měl odejít,“ říká Gergely Nyilas. „To je největší problém Maďarska — souboj Orbán-Gyurcsány, který trvá už dvacet let. A pro Orbána je Gyurcsány vždy nejvhodnějším soupeřem,“ tvrdí novinář.

„Nemá smysl si nic nalhávat: v roce 2022 použije globální elita v maďarských volbách stejnou strategii jako vždy. Jejich zbraní jsou levičáci, kteří už mnohokrát prohráli, a jejich vůdce Ferenc Gyurcsány,“ napsal Viktor Orbán v září 2020 ve sloupku pro provládní list Magyar Nemzet.

Orbán se však mýlil. Ve volbách tentokrát šest opozičních stran nominovalo společného kandidáta na premiéra. Aby se určilo, kdo by se měl stát předsedou vlády namísto Orbána, uspořádala opozice poprvé v historii země primárky.

Ferenc Gyurcsány se jich nezúčastnil. Za kandidátku nebyla vybrána ani jeho manželka, místopředsedkyně Evropského parlamentu Klára Dobrevová. Svou kandidaturu na poslední chvíli stáhl i budapešťský starosta Gergely Karácsony ze strany Dialog, proti kterému Fidesz zahájil již na jaře 2021 kampaň.

Oproti očekávání vládnoucí strany nakonec získal v primárkách nejvíce hlasů Péter Márki-Zay, starosta malého města Hodmezővásárhely. Márki-Zay se tu narodil a vystudoval gymnázium. Po studiích v Budapešti (vystudoval marketing, ekonomii, inženýrství a filozofii) a několika letech práce v Kanadě a USA se sem v roce 2009 vrátil.

Márki-Zay je katolík, otec sedmi dětí a bývalý volič strany Fidesz. Sám ještě v roce 2010 volil vládnoucí stranu, ale pak se v ní zklamal. O osm let později k překvapení mnohých jako nestraník — a s podporou hned několika opozičních stran — vyhrál volby starosty; předtím jeho rodné město ovládal dvacet let Fidesz. Politik ani jeho volební štáb na žádost Meduzy o rozhovor nereagovali.

Mnozí v Maďarsku doufali, že Márki-Zay by mohl zopakovat svůj úspěch a znovu Fidesz porazit. V jeho prospěch hovořila jeho religiozita a konzervatismus v kombinaci s proevropskými názory na vývoj země a fakt, že byl v maďarské politice relativně „nový“. Zdálo se, že má šanci na vítězství.

Nyní, když jsou známy výsledky voleb, lidé s nimiž Meduza hovořila, tvrdí, že právě to, co se zpočátku zdálo být pro opozici výhodou, přispělo k jejímu neúspěchu. „Jsme Antiorbán“ — tak by se dalo formulovat hlavní poselství volební kampaně opozice.

„Korupci jsme věnovali velkou pozornost, protože maďarský systém je velmi zkorumpovaný. Zaměřili jsme se na zdravotnictví a školství, což jsou dvě hlavní slabiny země, o kterých všichni vědí a které ovlivňují lidi. Prosazovali jsme proevropskou politiku,“ říká István Szent-Iványi, zahraničněpolitický poradce opozičního kandidáta na premiéra.

„Neexistovalo žádné strhující ústřední téma,“ popisuje volební kampaň opozice historik Zoltán Bíró. „Myslím, že pro mnoho lidí byly návrhy opozice příliš abstraktní,“ doplňuje politický analytik András Tóth-Czifra. A konstatuje, že opozice měla potíže s tím, aby se její myšlenky k voličům vůbec dostaly, a to kvůli nedostatku finančních prostředků a nedostatečné přítomnosti v médiích.

Současně Fidesz úspěšně prosazoval myšlenku, že Péter Márki-Zay je Gyurcsányho loutka. Jedním z výrazných plakátů kampaně Fidesz bylo vyobrazení bývalého premiéra jako Dr. Evila z filmové série Austin Powers a Márki-Zaye jako jeho miniaturního klon Mini Me. Vládní strana navíc přesvědčila voliče, že opozice chce Maďary připravit o levný plyn a znovu do země vpustit migranty.

Podle Zoltána Bíra byla volební kampaň opozice oslabena také neschopností pracovat v malých městech a obcích. Viktor Orbán se naproti tomu dlouho politických debat neúčastnil, hodně cestuje po zemi a komunikuje s voliči. Většina voličů Fideszu žije mimo velká města. Vydělávají málo a jsou velmi závislí na úřadech, a to jak místních, tak státních.

„Faktem je, že opoziční strany nemají v provinciích hluboké kořeny,“ vysvětluje historik. „Nemohou lidem nabídnout něco, co by změnilo jejich život k lepšímu. A lidé tak pravděpodobně dávají přednost tomu, co už mají. Myslí si, že pokračování současného stavu je lepší než změna,“ říká Bíró.

Volební kampaň sjednocené opozice byla ve srovnání s Fideszem „rozhodně nezralá“, hodnotí András Radnóti, výkonný ředitel londýnské konzultační firmy Millennium Emerging Europe, která ve volbách radila opozičnímu hnutí Momentum v oblasti zahraniční politiky. Již tak složitou situaci podle Radnótiho zkomplikovalo napětí jak mezi koaličními stranami, tak mezi jejími představiteli a jejich společným lídrem Péterem Márki-Zayem.

„Upřímně řečeno, mnoho opozičních vůdců se mezi sebou nenávidí. Mnozí z nich mají o sobě navzájem nízké mínění. A mnozí měli v minulosti osobní konflikty,“ poodkrývá další z příčin András Radnóti. „Porazit Fidesz v koalici by bylo výhrou. Ale mnohem sladší výhrou by bylo potřít ostatní opoziční strany a následně porazit Fidesz, že? Několik stran, alespoň těch, které měly šanci stát se dominantní opoziční silou, o to usilovalo. A to samozřejmě nepomohlo. Jejich představitelé si mezi sebou nedokázali důvěřovat, protože každý u stolu věděl, že osoba sedící naproti má i svůj osobní cíl, a to dosáhnout v rámci celku dominance.“

Navíc s kandidaturou Pétera Márki-Zaye nebyli spokojeni ani zástupci stran, které tvořily koalici, říká politolog András Rácz: „Byl to naprostý outsider. A mnoho stran nechtělo podpořit někoho zvenčí.“ Několik lidí, s nimiž Meduza hovořila, uvedlo, že lídři stran Jobbik a Demokratická koalice s Márki-Zayem dokonce ani nemluvili.

„Márki-Zay vedl aktivní volební kampaň. Hodně pracoval, hodně mluvil, skoro nespal a dělal spoustu chyb,“ doplňuje ekonomka Dóra Győrffyová, která patřila do skupiny ekonomů radících opozičnímu kandidátovi. Mnohá slova Pétera Márki-Zaye vyvolala kritiku nebo přinejmenším otázky ohledně jeho schopností.

Například tvrdil, že zastupuje všechny od fašistů po komunisty. Trval na používání politicky nekorektního slova „Cikáni“ místo „Romové“. Podpořil fyzické tresty na dětech. A bez jakýchkoli důkazů opakoval, že strana Fidesz je lídrem v počtu LGBTQ+ lidí mezi svými členy a že syn Viktora Orbána je gay.

„Jeho strategie spočívala ve snaze splasknout bublinu Fideszu. Snažil se říkat věci, na které by slyšeli i jejich voliči. Ale nepodařilo se mu to, a naopak mu to ublížilo,“ říká novinář Gérgő Plankó. „Protože nemůžete vyhrát nad propagandistickou mašinérií, která pracuje proti vám. Větší smysl by mělo, kdyby mobilizoval své vlastní voliče.“

Jenomže 24. února 2022 Rusko napadlo Ukrajinu. Mnozí členové maďarské opozice v tom viděli příležitost. Zdálo se, že člověk, který podporoval prezidenta, jenž válku rozpoutal, nyní už nemůže volby vyhrát.

Kapitola 4 * Putinův přítel

„Co je horší: Brusel, nebo Moskva?“ Na tuto otázku maďarských novinářů odpovídají příznivci Viktora Orbána unisono: Brusel. Orbán sám přitom před patnácti lety Rusko tvrdě kritizoval: rozhodnutí tehdejších socialistů podpořit projekt South Stream označil za zradu země a ostatní evropské vlády za „Putinovy loutky“.

„Mladá generace, která nás podporuje, nesmí dopustit, aby se Maďarsko stalo nejveselejším domem Gazpromu!“ — takto Orbán v roce 2007 parafrázoval sovětský vtip o tom, že Maďarsko je „nejveselejší dům v socialistickém táboře“.

Vše se změnilo v listopadu 2009, kdy Viktor Orbán přijel do Petrohradu na sjezd Jednotného Ruska a setkal se s Vladimirem Putinem. O tomto setkání informoval Orbán novináře po návratu do Maďarska jako o oficiálním jednání s ruským prezidentem, připomněl novinář Gergely Nyilas, který tehdy pracoval v Moskvě pro maďarský list Népszabadság. „Žádné [oficiální] setkání se ale nekonalo. Vím to osobně od [Putinova tiskového mluvčího Dmitrije] Peskova,“ uvedl novinář v rozhovoru pro Meduzu.

Jen Orbán a Putin vědí, co se tehdy stalo,“ říká politolog András Rácz. „Hodně lidí se mě na to ptá. Ale myslím si, že na tom, co se tehdy stalo, příliš nezáleží. Mnohem podstatnější je, k čemu to vedlo.“ Viktor Orbán se z horlivého kritika ruské politiky stal jejím příznivcem.

Záhy po svém nástupu k moci v roce 2010 Orbán vyhlásil politiku „otevření se Východu“ — jakousi snahu najít nové trhy mimo Evropskou unii. „Maďarsko se snaží rozvíjet ekonomické vazby s Ruskem, Čínou, Tureckem a mnoha dalšími autoritářskými zeměmi,“ vysvětluje Rácz. Tato nová politika opakovaně vedla ke skandálům.

V prosinci 2014 Maďarsko oficiálně podepsalo první velkou smlouvu s Ruskem — o modernizaci jaderné elektrárny Paks — což vyvolalo v Evropské unii velkou kritiku. V té době již byly na Rusko uvaleny hospodářské sankce po anexi Krymu a havárii letu MH17 — ač Moskva stále popírá, že by se na ní jakkoli podílela.

V červenci 2015 vyhrála ruská společnost Metrovagonmaš výběrové řízení na opravu více než dvou set vozů budapešťského metra. Místo opravených vozů však Budapešť dostala vozy nové, jenže zastaralé, říká historik Zoltán Bíró: „Bylo s nimi mnoho problémů.“

Podle ekonomky Júlie Királyové neexistuje žádný ekonomický důvod, proč by Maďarsko mělo s Ruskem úzce spolupracovat: „V zahraničním obchodě činí podíl Ruska dvě až tři procenta, není významný. Měli jsme však v Rusku důležité investice financované [maďarskou státní] bankou Exim. Podle některých zpráv je šedesát až osmdesát procent portfolia Eximu spojeno s Ruskem.“

Existuje několik populárních teorií, které příklon Viktora Orbána k proruské politice vysvětlují. Podle první z nich mohou ruské úřady maďarského premiéra vydírat: v roce 2017 odhalil deník The Insider jeho vazby na ruského a ukrajinského zločince Semjona Mogileviče, který v 90. letech žil v Budapešti a v roce 2008 byl v Moskvě zadržen — a později byl propuštěn.

V roce 1994, před parlamentními volbami, Orbán možná dostal od Mogileviče kufr s milionem německých marek. Ruské úřady údajně disponují videozáznamem, který to potvrzuje.

Podle druhé verze je Viktor Orbán veden touhou zaujmout zvláštní místo mezi Bruselem a Kremlem. „Takový politický strategický tah: mám blízko k Rusku, ale zároveň jsem členem EU,“ formuluje možnou Orbánovu úvahu Júlia Királyová.

„Orbán není Putinova loutka, Putin ho neovládá. Jejich zájmy se však často shodují,“ říká politický konzultant András Radnóti. „Vztahy s Ruskem jsou pro Orbána pákou na Západ. Stejně jako pro Putina jsou vztahy s Maďarskem způsobem, jak Západ ovlivňovat. Orbán si však nedělá iluze, že by spojenectví s Putinem mohlo pro Maďarsko nahradit spojenectví s Evropou. Právě členství v EU a NATO je ale tím, co Maďarsku v očích Kremlu přidává na hodnotě,“ analyzuje Radnóti.

Třetí možností je, že na dobrých vztazích s Ruskem Orbán a jeho okolí osobně profitují. Právě o tom je přesvědčena řada osob, s nimiž Meduza hovořila. Podnikatelé z Orbánova okolí se často podílejí na obchodech mezi Ruskem a Maďarskem, uvedl investigativní novinář Szabolcs Panyi. „Podnikatelé, kteří podepisují smlouvy, jsou ale jen prostředníci, kteří kryjí premiéra a jeho rodinu,“ tvrdí novinář.

Jako příklad uvádí Panyi dohody ohledně jaderné elektrárny Paks, železnice a plynu. „Do obchodů s plynem jsou obvykle zapojeny malé zprostředkovatelské společnosti, které nakupují ruský plyn za zvýhodněnou cenu a poté jej prodávají maďarským státním společnostem za cenu nadsazenou, a na tom vydělávají,“ vysvětluje Panyi.

„Vzájemně výhodné“ smlouvy nejsou jedinou záležitostí, která oba politiky pojí. Maďarsko je dlouhodobě centrem ruských zpravodajských aktivit v Evropě. Podle Szabolcse Panyiho o tom však Orbánova vláda mlčí.

Koncem března zveřejnil Direkt36 výsledky Panyiho investigace, podle níž se ruským hackerům podařilo získat přístup do sítí maďarského ministerstva zahraničí. „Ihned po zveřejnění vyšetřování ministr zahraničí označil publikaci za lež,“ říká Panyi.

O pár dní později však na tiskové konferenci vše přiznal. Uvedl, že maďarská vláda je pod palbou nejen ze strany Ruska, ale i dalších zemí. Na otázku, zda se s žádostí o vysvětlení obrátí na Putina, ministr, aniž by uvedl jeho jméno, odpověděl asi takto: „Nebudu žádat o slitování ty, kteří na nás útočí. Budu bránit své území.“

Podle novináře není ruská zpravodajská činnost primárně zaměřena na Maďarsko, ale na jeho nejbližší spojence, Evropskou unii a NATO. „Maďarsko je v podstatě logistickým centrem, kde Rusové připravují své operace a zároveň se nabourávají do maďarských vládních sítí a podobně,“ dodává novinář. „Z neznámého důvodu je však pro maďarskou vládu důležitější nevyvolat konflikt s Ruskem než hájit svou informační suverenitu a zájmy národní bezpečnosti,“ uzavírá.

Kapitola 5 * Obránce míru

„Rusko se nechystá zaútočit na Ukrajinu, to ví každý hlupák,“ hlásila koncem ledna 2022 maďarská provládní televize Hír TV. Podobná prohlášení odvysílala i další maďarská média kontrolovaná Viktorem Orbánem a jeho stranou.

Opoziční koalice ani Fidesz nebyly na válku na Ukrajině podle všeho připraveny. „Zpočátku působil Orbán velmi zmateně a znepokojeně. Úplně zkoprněl a nevěděl, jak reagovat,“ vypráví politik István Szent-Iványi. Sjednocená opozice se podle Szent-Iványiho snažila vykreslit svého protivníka jako „přítele agresora“, ale valný úspěch jí to nepřineslo.

„Bohužel na začátku nebyl náš postoj dostatečně kritický a přímý,“ lituje Szent-Iványi. „A o pár dní později začal Orbán říkat, že Maďaři by se do této konfrontace neměli plést, že to není naše válka, ale válka dvou slovanských národů. A my už jsme nedokázali lidi přesvědčit, že taková neutralita prospívá jen agresorovi,“ popisuje.

Skutečnost, že Fidesz dokázal rychle reagovat na změněnou situaci a transformovat svou kampaň, novináře Szabolcse Panyiho nijak nepřekvapuje. Podle něj maďarská vláda často provádí neveřejné průzkumy, aby zjistila, co se lidem líbí a jak smýšlejí — a vždy se toho pak snaží využít ve svůj prospěch. „Uvědomili si, že lidé se bojí války a jejích ekonomických důsledků a chtějí stabilitu. A to se stalo jejich hlavním poselstvím,“ dodává Panyi.

Maďarsko oficiálně ruskou agresi odsoudilo. „Společně s našimi spojenci z Evropské unie a NATO odsuzujeme ruský vojenský útok,“ uvedl Orbán 24. února ve videu na své facebookové stránce. Zároveň zdůraznil, že maďarská vláda by měla mít na zřeteli především bezpečnost svých občanů.

Orbán se sankcemi Evropské unie vůči Rusku nesouhlasil, byť je Maďarsko nevetovalo. Zároveň maďarská vláda odmítla povolit dodávky zbraní na Ukrajinu přes své území.

„Jsou to jakási silácká gesta, která vytvářejí v Evropské unii dost špatný obraz Maďarska, ale přitom nemají na nic vůbec žádný vliv. Ukrajina nedostala od Západu kvůli Maďarsku méně pomoci, než mohla dostat. Vláda však z nějakého důvodu považuje za důležité, aby byl slyšet její protestní hlas,“ říká novinář Gergely Nyilas.

„Nemohu to interpretovat jinak než jako gesto vůči Rusku. Podle mého názoru to není jen kvůli ropě, plynu, nebo dokonce elektrárně Paks. Nemohu nic dokázat, ale možná existují skryté ekonomické zájmy podnikatelů blízkých vládě,“ doplňuje Nyilas.

Vztahy mezi Maďarskem a Ukrajinou byly v posledních letech „napjaté“, doplňuje politolog András Rácz. V roce 2017 byl na Ukrajině přijat zákon o vzdělávání, který pro národnostní menšiny zavádí vzdělávání v ukrajinském jazyce od páté třídy. V roce 2019 vstoupil v platnost zákon o státním jazyce, který stanovil ukrajinštinu jako jediný státní jazyk v zemi. Rácz poznamenává, že to vážně postihlo více než 150 tisíc etnických Maďarů v Zakarpatí.

„Maďarsko se snažilo vyvíjet nátlak na Ukrajinu a začalo bránit jejímu sbližování s EU a NATO,“ říká politolog. „Maďarský tlak nebyl natolik silný, aby přiměl Ukrajince ke změně politiky. Ukrajina nebyla ochotna přistoupit na kompromis, ale Budapešť se nevzdala. Byla to patová situace.“

Přesto Maďarsko, stejně jako další evropské země, souhlasilo s přijetím ukrajinských uprchlíků po ruské invazi — na rozdíl od lidí z Blízkého východu, kteří v zemi hledali útočiště v roce 2015, úřady označují Ukrajince jako uprchlíky, a nikoliv migranty.

„V prvních dnech krize se opozice nemohla rozhodnout, jak se k otázce uprchlíků postavit,“ vzpomíná András Radnóti, který hnutí Momentum radil v zahraničněpolitických záležitostech. „Uprchlíci bezesporu představují od roku 2015 horký politický brambor. Toto téma umožnilo Orbánovi vyhrát volby v roce 2018. A najednou zcela změnil rétoriku a začal ukrajinské uprchlíky přijímat.“

Na konci března Orbánova vláda oznámila, že Maďarsko přijalo více než 540 tisíc ukrajinských uprchlíků. Organizace na ochranu lidských práv Maďarský helsinský výbor označila toto prohlášení za „zavádějící“. Podle organizace, která pomáhá uprchlíkům, většina z nich v Maďarsku nezůstala a odešla do jiných zemí. K 27. březnu požádalo o mezinárodní ochranu v Maďarsku jen asi osm tisíc lidí.

Pomoc Ukrajincům prchajícím před válkou neposkytuje primárně maďarská vláda, ale občanské organizace a obyčejní lidé, uvedli zdroje, s nimiž Meduza hovořila. Na rozdíl od mnoha evropských měst se také v Budapešti málokde objevují ukrajinské vlajky — nejsou dokonce ani na budově parlamentu.

Maďarská provládní média se k ruským akcím na Ukrajině vyjadřují neutrálně. Jako by válka byla jen nějakou roztržkou, jejíž příčina není známá.

„Rusko je pokládáno za agresora, ale Putinovo jméno se vůbec nezmiňuje,“ přibližuje přístup orbánovských médií analytik András Tóth-Czifra. Provládní média opakují mnohá tvrzení ruské propagandy: například experti politických pořadů na kanálech kontrolovaných stranou Fidesz prohlásili, že Rusko zachraňuje Ukrajince, a přirovnali Volodymira Zelenského k Hitlerovi.

„Když začala válka, myslela jsem si, že teď už bude všem jasné, co je Putin zač,“ vypráví ekonomka Dóra Győrffyová. „A šokovalo mě, když mi všichni v rodině začali tvrdit, že ve válce neexistuje dobro a zlo, že nemůžeme soudit, kdo má pravdu a kdo ne, a že všechno je relativní. Když to slyším od svých příbuzných, kteří žijí v Budapešti a mají vysokoškolské vzdělání, co asi můžeme očekávat od lidí, kteří jsou méně vzdělaní a více vystaveni působení médií?“

Podle průzkumu z počátku března se pouze čtyřiašedesát procent Maďarů domnívá, že válka na Ukrajině je důsledkem ruské agrese. Mezi voliči Fideszu to bylo čtyřiačtyřicet procent. A pětadvacet procent příznivců vládnoucí strany obviňuje přímo Ukrajince.

„Pokud se NATO rozhodne [poskytnout Ukrajině vojenskou pomoc], jsme připraveni tak učinit, ale zatím tato otázka není na pořadu dne,“ řekl koncem března maďarskému kanálu Partisan na YouTube opoziční kandidát na premiéra Péter Márki-Zay. To stačilo, aby Fidesz během několika dní znovu transformoval kampaň a — slovy politologa Andráse Rácze — vytvořil „zcela novou realitu“.

„Opozice chce zavléct Maďarsko do války,“ snažila se vládnoucí strana přesvědčit voliče prostřednictvím jí ovládaných médií. Po celé zemi se objevily plakáty s fotografiemi opozičních vůdců a nápisem: „Jsou nebezpeční!“

* * *

„Dosáhli jsme tak velkého vítězství, že je to vidět až z Měsíce — a samozřejmě je to vidět i z Bruselu,“ komentoval Viktor Orbán první výsledky parlamentních voleb 3. dubna večer. Strana Fidesz získala 135 ze 199 křesel v parlamentu. Sjednocená opozice má podle výsledků voleb pouze 57 křesel.

„Tento rozdíl je ještě větší než před čtyřmi lety, kdy opozice neměla žádnou koalici,“ shrnuje politický analytik András Tóth-Czifra. „Žádný průzkum nepředpokládal, že Fidesz získá tak velkou převahu.“

„Orbán je politický kouzelník. Okouzlí tu část obyvatelstva, která ho podporuje — a to vždycky stačí,“ říká Gergely Nyilas. „Mluvil o tom, že potřebujeme mír. Jako by doopravdy byla na pořadu dne otázka, zda NATO na Ukrajině zasáhne, nebo ne. A začal slibovat to, co se dělo samo sebou: ‚Jste zcela pod mou ochranou. Chceš-li mír, vol mě.‘ Lidé uvěřili, že je zárukou ochrany a míru.“

„Víte, mír neznamená vždy mírumilovnost,“ podotýká András Radnóti. „Orbán si zachovává svůj tradiční bojovný image vůči Západu nebo Ukrajině. Prohlašuje, že nedopustí zvýšení cen komunálních služeb a energií. Nedovolí, aby byli Maďaři zataženi do války. Ačkoli je to malý člověk, hájí zájmy Maďarů. Vykresluje se jako bojovník za mír,“ říká Radnóti.

Opoziční koalice, jak připomíná István Szent-Iványi, se snažila voličům vysvětlit, že nemá v úmyslu vstoupit do války, byť považuje za důležité podpořit Ukrajinu. To se jí ale nepodařilo. „Tento okamžik se ukázal jako rozhodující pro voliče, kteří před válkou nebyli rozhodnuti, koho budou volit,“ říká Szent-Iványi.

„Úplně jsme je ztratili. A také jsme ztratili část voličů, kteří dosud formálně podporovali opozici. Tvrdili: ‚Nechceme být vtažení do války‘,“ popisuje.

Péter Márki-Zay uznal porážku, ale zdůraznil, že pochybuje o „demokratické a svobodné povaze voleb“. Poslanecký mandát odmítl s tím, že založí vlastní stranu a hodlá kandidovat v příštích volbách.

„Na toto vítězství budeme pravděpodobně vzpomínat do konce života,“ řekl Viktor Orbán ve svém vítězném projevu. „Protože v tomto boji jsme byli v menšině jako nikdy dosud: stála proti nám maďarská levice a mezinárodní levice ze všech stran, byrokraté v Bruselu, všechny peníze a organizace Sorosova impéria, přední mezinárodní média, a nakonec i prezident Ukrajiny. Ještě nikdy jsme nečelili tolika soupeřům najednou. Ale navzdory jejich obrovským penězům a převaze, držíme-li pospolu, nikdo nás nezastaví.“

V den, kdy maďarský premiér jmenoval Volodymyra Zelenského mezi svými protivníky, celý svět šokovaly fotografie zabitých občanů v ukrajinské Buči. Zelenskyj později uvedl, že jeden z představitelů Evropské unie požadoval důkazy, že události v Buče nebyly zinscenované.

Ukrajinský prezident nikoho nejmenoval, ale deník Ukrajinska pravda s odvoláním na své zdroje uvedl, že se jedná o Viktora Orbána. Tisková služba maďarského premiéra v reakci uvedla, že „odsuzuje masakr v Buči“ a „plně podporuje mezinárodní vyšetřování“ tohoto incidentu.

„Je to ostuda pro celý maďarský národ,“ soudí o projevu Viktora Orbána ekonomka Dóra Győrffyová v rozhovoru s korespondentkou Meduzy. „Vím, že vy — jako Ruska — dokážete pochopit, jak se nyní cítíme. A my vám také rozumíme,“ řekla.

Kapitola 6 * Poté

„Byla jsem se svým synovcem a měli jsme dvě lahve ginu. Mezi jednou a čtvrtou hodinou ranní jsme vypili polovinu jedné z nich. Tak jsme se cítili. Volalo nám několik přátel, kteří byli ve stejném rozpoložení. Byl to šok,“ popisuje svou reakci na vítězství Fideszu Júlia Királyová, která se podílela na přípravě ekonomického programu opozice.

Vítězství vládní strany znamená, že Viktor Orbán bude vládnout další čtyři roky, tedy celkem nejméně šestnáct let. Pro Júlii Királyovou to znamená „konec světa“.

„Nejde ani tak o mě a o mou generaci,“ vysvětluje čtyřiašedesátiletá Királyová. „Naše generace už nějak dožije. Ale tento týden jsem měla několik přednášek [na International Business School v Budapešti] — a studenti skoro plakali, ptali se mě: ‚A co teď?‘ A já jsem pro ně neměla odpověď. To je to nejhorší, když nemůžeme odpovědět svým dětem. Nevíme, jsme tím úplně paralyzovaní,“ povídá.

Historik Zoltán Bíró má podobné pocity. „Jsem samozřejmě zklamaný,“ přiznává Bíró. „Mám syna. V létě mu bude čtyřiadvacet let. Vystudoval londýnskou univerzitu a bude politologem a sociologem se specializací na východní Evropu. Nevím, co by dělal v Budapešti. Sám neví, zda se má vrátit do Londýna, nebo zůstat. A stejně jsou na tom mnozí další,“ popisuje.

„Nemám mezi svými přáteli nikoho, kdo by neměl děti v zahraničí,“ souhlasí Júlia Királyová. „V každé rodině se najde jedno nebo dvě děti, které odešly a už se nikdy nevrátí. A to jsou ti nejlepší Maďaři,“ říká.

V letech 2006 až 2019 opustilo Maďarsko přibližně 800 tisíc lidí z celkového počtu 9,7 milionu obyvatel. „Před volbami proběhl průzkum, co by se stalo, kdyby Fidesz vyhrál, a 28 % respondentů odpovědělo, že by zemi opustilo,“ říká ekonomka Dóra Győrffyová. Ale něco říkat a něco dělat samozřejmě není totéž.

Győrffyová je přesvědčena, že budoucnost Maďarska nyní do značné míry závisí na Evropské unii. Ekonomka vysvětluje, že Viktor Orbán investoval velkou část rozpočtu země do kupování voličů v rámci volební kampaně, a pokud nyní nebude mít přístup k evropským fondům, hrozí jemu i zemi velké problémy.

Jen několik dní po parlamentních volbách totiž Evropská komise oficiálně informovala Maďarsko, že zahájila právní mechanismus, který by mohl zemi připravit o finanční podporu. Důvodem je, že Maďarsko porušuje základní hodnoty Unie, kterými jsou zásady právního státu. „Je důležité respektovat nezávislost soudnictví, státního zastupitelství a bojovat proti korupci,“ vysvětluje Dóra Győrffyová. „A to — v Maďarsku — není zaručeno,“ doplňuje.

Není to poprvé, co Brusel kritizuje Budapešť, ale dosud nikdy nebylo Orbánově vládě financování odepřeno. „Evropská unie významně přispěla ke stavu, který tu nyní máme,“ domnívá se Győrffyová. „Orbán stále nevěří, že Evropská unie je dost silná na to, aby mu nedala peníze,“ uzavírá

Na otázku, jaká čeká Maďarsko budoucnost, odpovídá většina lidí, s nimiž Meduza hovořila, lakonicky: „Bude hůř.“

„Nyní jsme v bodě, kde bylo Rusko před rokem 2021,“ říká politický analytik András Tóth-Czifra. „Obávám se, že dříve nebo později budeme mít svůj vlastní rok 2021, kdy všechno půjde velmi rychle ke dnu. A nastane to v příštích čtyřech letech. Bude válka, bude hospodářská krize, Evropská unie přestane Maďarsko financovat, což krizi ještě zhorší. A Fidesz si bude muset něco vymyslet, zintenzivnit hon na imaginární nepřátele. Svým způsobem to bude logický důsledek sílící propagandy v médiích,“ předvídá.

* * *

„Jsou to dobří lidé. Neobviňuji je,“ říká Júlia Királyová o Orbánových voličích a vládní straně.

Odmlčí se, a pak dodá: „Ale obviňuji vládu, která v nich zabila ten nejdůležitější lidský cit — solidaritu... Za posledních dvanáct let Orbán v lidech zabil tento nejzákladnější cit. Lidé se chovají jako otroci. Ne proto, že takoví od podstaty jsou, ale proto, že z nich udělali někoho, kdo se stará jen o sebe, nemá žádnou empatii k bližnímu a myslí si, že je Orbán před vším ochrání, jen když se budou chovat tak, jak si přeje. Je to hrozné! Bude trvat desítky let, více než jednu generaci, než se to změní.“

Reportáž KRISTINY SAFONOVOVÉ z Budapešti vydanou magazínem Meduza Мы вас понимаем Как Виктор Орбан превратил Венгрию в европейский аналог путинской России — и выиграл очередные выборы благодаря войне в Украине pro Deník Referendum přeložila JITKA KOMENDOVÁ.