Maďarské univerzity bojují o poslední zbytky akademických svobod
Johana ČernochováNáhlé propuštění profesora Zoltána Ádáma z Korvínovy univerzity v Budapešti je jedním z projevů systematického omezování autonomie maďarských univerzit. Akademické svobody v Maďarsku jsou na nejhorší úrovni v EU a blíží se poměrům v Rusku.
„Svobodná země! Svobodná univerzita!“ provolává dav shromážděný u Korvínovy univerzity v Budapešti během chladného večera 16. listopadu 2023. Heslo, které se stalo hlavním sloganem už při protestech na podporu Středoevropské univerzity v roce 2017, zní Maďarskem dodnes. Univerzity zůstávají dlouhodobě pod tlakem vládních zásahů a většina z nich už kvůli rozsáhlé přeměně modelu vysokoškolského vzdělávání přišla o svoji autonomii.
„Našeho profesora vyhodili, protože se postavil za svobodu univerzity,“ vysvětluje Kristóf Kormos, student Korvínovy univerzity, proč s dalšími studenty svolali protest v reakci na propuštění profesora Zoltána Ádáma. „Jeho propuštění je známkou toho, že naše univerzita s privatizací ztratila autonomii,“ pokračuje Kormos.
„Musíme se té nespravedlnosti postavit. Jsem ale trochu pesimistický, protože to není ojedinělý případ. Zapadá do širšího kontextu systematické autokratizace univerzitního života a omezování svobody našich učitelů,“ popisuje pro Deník Referendum Kormos situaci na maďarských univerzitách.
Maté Polgár, další ze studentských organizátorů protestu, dodává: „Chceme od univerzity vysvětlení ohledně propuštění Zoltáná Ádáma. Tahle demonstrace se ale netýká jen toho. Jde také o integritu celé univerzity.“
Profesor Zoltán Ádám podal začátkem roku etické komisi Korvínovy univerzity podnět k prošetření jednání rektora a dvou děkanů. Podstatou Ádámovy stížnosti bylo, že vedení univerzity umožnilo jednomu ze studentů absolvovat předmět, ačkoliv nesplnil všechny požadavky. Student měl být z vlivné rodiny napojené na ropnou společnost MOL, která má od takzvané privatizace univerzity v roce 2019 nad univerzitou značnou kontrolu.
Etická komise dala v rámci šetření Ádámovi za pravdu. Následně ale správní rada univerzity, jejíž předseda Zsolt Hernádi je zároveň výkonným ředitelem MOLu, zprostila rektora všech obvinění. V případě děkanů tak učinil prorektor. Vedení univerzity poté zahájilo nové šetření, během něhož byl Ádám obviněn, že s univerzitním vedením dostatečně nespolupracuje. To se také stalo zdůvodněním jeho okamžitého propuštění na konci října 2023. Postup proti pedagogovi vyvolal nesouhlas široké akademické veřejnosti.
„Jde o uznání a solidaritu s někým, kdo byl bezohledně vyhozen za to, že se odvážil promluvit a postavit se vedení univerzity,“ vysvětluje pro Deník Referendum Violetta Zentaiová, profesorka sociologie na Středoevropské univerzitě, proč se připojila k prohlášení na Ádámovu podporu. „Tohle je malá země a vláda má nyní kontrolu nad většinou vysokých škol,“ popisuje Zentaiová. Ádám proto podle ní svým vystoupením jednoznačně riskoval svou akademickou kariéru.
Univerzity pod kontrolou
Spolu se svými přáteli a bývalými kolegy z Institutu sociologie na Korvínově univerzitě Zentaiová pozoruje, že společenské vědy ani autonomie jednotlivých institutů nejsou v současné době vedením univerzity příliš vítané. Korvínova univerzita se v roce 2019 stala jednou z prvních takzvaně privatizovaných univerzit v Maďarsku. Jak vysvětluje Zentaiová: „Privatizovaná znamená kontrolovaná soukromými firmami, které jsou blízké vládě.“
S přeměnou vysokých škol formou privatizace, vytvořením soukromých nadací a správních rad přišla vláda Viktora Orbána v roce 2018. Správní rady nadací mají rozsáhlou kontrolu nad financemi a celkovým vedením univerzity. Touto proměnou v Maďarsku prošla v posledních letech většina veřejných vysokých škol. V praxi se jedná o zásadní narušení jejich autonomie, protože do správních rad nadací jsou dosazováni lidé loajální vládě. Vláda tak nad univerzitami získává mnohem větší kontrolu.
Nejvýrazněji se proti těmto zásahům postavili profesoři a studenti Divadelní a filmové univerzity (SZFE), kteří na podzim roku 2020 okupovali univerzitní budovu. Jejich okupaci po jednasedmdesáti dnech ukončila až epidemie koronaviru. Ani Divadelní a filmová univerzita tak privatizaci neunikla. Byla provedena silově, bez odborných příprav a diskusí, navzdory jasnému nesouhlasu studentů, profesorů i tehdejšího vedení univerzity.
Evropská komise v prosinci roku 2022 rozhodla, že kvůli napojení členů správních rad univerzit na vládu, se tyto univerzity nebudou moci zapojit do studijních a výzkumných projektů Erasmus+ a Horizon Europe. Vyloučení má trvat do té doby, než maďarská vláda zjedná nápravu a vrátí privatizovaným univerzitám autonomii. V Maďarsku se ale v současné době naopak jedná o další privatizaci jedné z posledních veřejných vysokých škol — Univerzity technologické a ekonomické (BME) v Budapešti.
Vyhazov má ostatní zastrašit
„Opravdu si vážím všech kolegů a studentů, kteří měli tu odvahu sem dnes přijít a vystoupit proti tomu, co se děje. Myslím si, že to skutečně vyžaduje odvahu, protože člověk dopředu neví, jaké to může mít následky,“ sděluje pro Deník Referendum vyhozený profesor Ádám po skončení protestu u Korvínovy univerzity. Jeho propuštění dává podle něj ostatním na univerzitě jasný signál: „Je to zastrašující vzkaz. Má zastrašující účinek a říká, že by si ostatní měli raději dávat pozor, než začnou mluvit.“
Korvínova univerzita podle něj představuje ve srovnání s ostatními privatizovanými univerzitami jeden z nejextrémnějších případů, protože je v obrovské míře podřízena kontrole společnosti MOL. „Předseda správní rady univerzity pan Hernádi, který je zároveň výkonným ředitelem MOLu, je v podstatě zaměstnavatelem rektora a dalších členů vedení univerzity,“ popisuje Ádám. „MOL má tedy na univerzitu z právního i finančního hlediska takový vliv, že univerzita už nemá žádnou podstatnou autonomii,“ dokresluje Ádám situaci na Korvínově univerzitě.
„Je zcela zřejmé, že cílem vlády je postupně a systematicky omezovat akademickou svobodu a autonomii. A vláda k tomu nelítostně hledá nástroje,“ říká pro Deník Referendum profesorka Zentaiová. „Jako mnoho mých kolegů jsem přesvědčená, že přeměna struktury většiny maďarských univerzit je motivovaná tím, aby nad nimi vláda získala větší kontrolu,“ uzavírá Zentaiová.
Podle Indexu akademické svobody se stav akademické svobody v Maďarsku rok od roku zhoršuje a dnes je zcela nejhorší ze všech zemí Evropské unie. Index dokonce ukazuje, že stav akademické svobody v Maďarsku se významně přibližuje úrovni akademické svobody v Rusku.