„Svobodná země! Svobodná univerzita!“ provolává dav shromážděný u Korvínovy univerzity v Budapešti během chladného večera 16. listopadu 2023. Heslo, které se stalo hlavním sloganem už při protestech na podporu Středoevropské univerzity v roce 2017, zní Maďarskem dodnes. Univerzity zůstávají dlouhodobě pod tlakem vládních zásahů a většina z nich už kvůli rozsáhlé přeměně modelu vysokoškolského vzdělávání přišla o svoji autonomii.

„Našeho profesora vyhodili, protože se postavil za svobodu univerzity,“ vysvětluje Kristóf Kormos, student Korvínovy univerzity, proč s dalšími studenty svolali protest v reakci na propuštění profesora Zoltána Ádáma. „Jeho propuštění je známkou toho, že naše univerzita s privatizací ztratila autonomii,“ pokračuje Kormos.

„Musíme se té nespravedlnosti postavit. Jsem ale trochu pesimistický, protože to není ojedinělý případ. Zapadá do širšího kontextu systematické autokratizace univerzitního života a omezování svobody našich učitelů,“ popisuje pro Deník Referendum Kormos situaci na maďarských univerzitách.

Maté Polgár, další ze studentských organizátorů protestu, dodává: „Chceme od univerzity vysvětlení ohledně propuštění Zoltáná Ádáma. Tahle demonstrace se ale netýká jen toho. Jde také o integritu celé univerzity.“

Profesor Zoltán Ádám podal začátkem roku etické komisi Korvínovy univerzity podnět k prošetření jednání rektora a dvou děkanů. Podstatou Ádámovy stížnosti bylo, že vedení univerzity umožnilo jednomu ze studentů absolvovat předmět, ačkoliv nesplnil všechny požadavky. Student měl být z vlivné rodiny napojené na ropnou společnost MOL, která má od takzvané privatizace univerzity v roce 2019 nad univerzitou značnou kontrolu.

Etická komise dala v rámci šetření Ádámovi za pravdu. Následně ale správní rada univerzity, jejíž předseda Zsolt Hernádi je zároveň výkonným ředitelem MOLu, zprostila rektora všech obvinění. V případě děkanů tak učinil prorektor. Vedení univerzity poté zahájilo nové šetření, během něhož byl Ádám obviněn, že s univerzitním vedením dostatečně nespolupracuje. To se také stalo zdůvodněním jeho okamžitého propuštění na konci října 2023. Postup proti pedagogovi vyvolal nesouhlas široké akademické veřejnosti.

„Jde o uznání a solidaritu s někým, kdo byl bezohledně vyhozen za to, že se odvážil promluvit a postavit se vedení univerzity,“ vysvětluje pro Deník Referendum Violetta Zentaiová, profesorka sociologie na Středoevropské univerzitě, proč se připojila k prohlášení na Ádámovu podporu. „Tohle je malá země a vláda má nyní kontrolu nad většinou vysokých škol,“ popisuje Zentaiová. Ádám proto podle ní svým vystoupením jednoznačně riskoval svou akademickou kariéru.

Univerzity pod kontrolou

Spolu se svými přáteli a bývalými kolegy z Institutu sociologie na Korvínově univerzitě Zentaiová pozoruje, že společenské vědy ani autonomie jednotlivých institutů nejsou v současné době vedením univerzity příliš vítané. Korvínova univerzita se v roce 2019 stala jednou z prvních takzvaně privatizovaných univerzit v Maďarsku. Jak vysvětluje Zentaiová: „Privatizovaná znamená kontrolovaná soukromými firmami, které jsou blízké vládě.“

S přeměnou vysokých škol formou privatizace, vytvořením soukromých nadací a správních rad přišla vláda Viktora Orbána v roce 2018. Správní rady nadací mají rozsáhlou kontrolu nad financemi a celkovým vedením univerzity. Touto proměnou v Maďarsku prošla v posledních letech většina veřejných vysokých škol. V praxi se jedná o zásadní narušení jejich autonomie, protože do správních rad nadací jsou dosazováni lidé loajální vládě. Vláda tak nad univerzitami získává mnohem větší kontrolu.

Nejvýrazněji se proti těmto zásahům postavili profesoři a studenti Divadelní a filmové univerzity (SZFE), kteří na podzim roku 2020 okupovali univerzitní budovu. Jejich okupaci po jednasedmdesáti dnech ukončila až epidemie koronaviru. Ani Divadelní a filmová univerzita tak privatizaci neunikla. Byla provedena silově, bez odborných příprav a diskusí, navzdory jasnému nesouhlasu studentů, profesorů i tehdejšího vedení univerzity.