„Někteří z nás jsou bez pochyb na černé listině,“ říká mi László Upor, divadelní dramaturg, překladatel a dnes už bývalý zastupující rektor Divadelní a filmové univerzity v Budapešti, známé pod zkratkou SZFE (Színház- és Filmművészeti Egyetem).

Ještě před čtyřmi lety stál László Upor v čele jedné z nejvýznamnějších uměleckých univerzit v zemi. Od té doby se však pro tuto vysokou školu s více než stopadesátiletou tradicí mnohé změnilo. V jejím vedení dnes stojí lidé otevřeně loajální vládní straně Fidesz a László Upor se stal pro maďarskou vládu v podstatě veřejným nepřítelem. Jako zastupující rektor se totiž v roce 2020 postavil proti vládním zásahům do univerzitní autonomie.

Setkáváme se v prostorách Divadla Istvána Örkényho v samém centru Budapešti. Právě zde probíhá divadelně-filmový festival a konference na téma umění a aktivismus. Do místnosti, kde za několik okamžiků začne panelová diskuze, postupně začínají přicházet první hosté a přátelsky se s Lászlem Uporem zdraví. Jedná se většinou o jeho kolegy nebo studenty, kteří spolu s ním před třemi lety vzdorovali vládním snahám dostat uměleckou univerzitu pod kontrolu.

„Naše hnutí bylo pravděpodobně nejvlivnějším hnutím odporu v Maďarsku za poslední roky,“ vzpomíná László Upor a rozhlíží se přitom po fotografiích, které od shora až dolů pokrývají stěny kolem nás. Stovky fotografií zachycují okamžiky z okupační stávky, během které studenti a profesoři požadovali zachování autonomie své univerzity. Jejich protestní blokáda tehdy na podzim roku 2020 vyvolala solidaritu mezi umělci z celého světa. A v samotné Budapešti se k protestu za svobodu umělecké školy přidaly tisíce lidí.

László Upor mi o tehdejších událostech vypráví klidným hlasem. Ačkoliv se na něj tehdy z provládních médií sneslo mnoho očerňování, snaží se to brát s nadhledem. Povzbuzuje ho, že dodnes, když někam přijde, dostává od lidí pozitivní reakce: „Lidé si na náš protest pamatují. Říkají mi, jak pro ně byl důležitý. Myslím, že se nám tehdy povedlo dát lidem nějakou naději.“

Za našimi zády se na fotografiích prolíná motiv červenobílé pásky, do které se tehdy univerzitní budova zahalila. Páska vyjadřovala zákaz vstupu pro vládou jmenované vedení, s kterým členové univerzity nesouhlasili, a odmítali jej tak do budovy vpustit.

Další fotografie zachycují pochod tisíců lidí se zapálenými pochodněmi ulicemi Budapešti v den výročí maďarského povstání proti sovětské okupaci roku 1956 — povstání, v němž také hráli klíčovou roli studenti. Z davu osvětleného ohněm vyzařuje síla tehdejšího odporu. Protestující na fotografiích mají žlutočerné roušky s obrysem zvednuté dlaně a nápisem FreeSZFE — obraz, který zůstal dodnes symbolem tohoto hnutí.

„Je to hodně zvláštní pocit,“ uvažuje při pohledu na fotografie Upor. „Jako bychom stále žili v minulosti, ale zároveň se od ní snažíme odpoutat.“ Transparenty se zvednutými dlaněmi a nápisy FreeSZFE se dodnes tyčí i nad vchodem Örkényho divadla, kde na tehdejší události vzpomínáme.

Tato divadelní scéna, nazvaná podle předního maďarského dramatika 20. století, je jedním z posledních čtyř kamenných divadel financovaných městem Budapešť. Protože hlavní město je v současné době v rukou opozice, vláda neměla možnost sem dosadit loajální lidi. Divadlo Istvána Örkényho je tak vítaným útočištěm pro ty, co v Maďarsku chtějí dělat umění svobodně. Svobodný duch je tu ostatně znát i dnes večer, kdy se divadlo postupně plní lidmi z hnutí FreeSZFE a jejich příznivci.

Boj za svobodu umělecké univerzity SZFE začal v létě roku 2020. Vláda Viktora Orbána tehdy bez konzultací s univerzitním vedením rozhodla, že tato veřejná univerzita bude převedena pod soukromou nadaci a nově vytvořenou správní radu. Vláda pak odmítla do správní rady jmenovat kandidáty navržené akademickým senátem univerzity.

Místo toho jejím předsedou jmenovala Attilu Vidnyánszkého, ředitele maďarského Národního divadla známého svou blízkostí straně Fidesz. O vyučujících na SZFE Vidnyánszky mluvil jako o liberálech neschopných pochopit, co znamená vlastenectví. Pod jeho vedením tehdy na univerzitu mělo přijít nové myšlení s důrazem na národ, vlastenectví a křesťanství.

Správní rada pod Vidnyanszkého vedením brzy zbavila akademický senát jeho pravomocí. Na protest proti zásahům do univerzitní samosprávy vedení SZFE v čele s László Uporem na konci srpna 2020 rezignovalo. Studenti a profesoři pak prvního září zahájili na univerzitě okupační stávku s požadavkem navrácení autonomie. Vydrželi to sedmdesát jedna dní, po nichž blokádu ukončili s ohledem na riziko šíření epidemie koronaviru.

Poté co vláda svůj plán transformace univerzity prosadila silou, László Upor začátkem roku 2021 na protest z SZFE zcela odešel. Završil tak více než třicet let svého působení na instituci, kde v minulosti dokonce i sám studoval. Odchod byl podle něj „bolestivé, ale nezbytné rozhodnutí“.

Univerzity pod kontrolou

V Maďarsku dnes zbývá už jen pár veřejných vysokých škol, které podobnou transformací jako SZFE zatím neprošly. Proces rozsáhlé proměny vysokoškolského vzdělávání začala vláda v roce 2019 privatizací Korvínovy univerzity v Budapešti. Po nečekaném odporu Divadelní a filmové univerzity pak vláda v roce 2021 převedla pod správu nadací většinu veřejných univerzit v zemi.