Dlouho se o tom mluvilo, nyní po pondělku je to ale už jisté: v Maďarsku vzniká nová opoziční formace. Zatím nese jméno Strana respektu a svobody (TISZA) a její ústřední figurou má být Péter Magyar — hvězda poslední vlny protiorbánovských protestů. V pondělí 15. dubna úřady stranu oficiálně zaregistrovaly.

„Dobré ráno. Tak je to oficiální. Strana TISZA se může legálně zapojit do místních voleb i voleb do Evropského parlamentu 9. června. Jaro a změnu nelze zastavit,“ napsal sám Magyar v pondělí na sociálních sítích.

Třiačtyřicetiletý Magyar se dostal do všeobecného povědomí v zimě v souvislosti s kolosálním skandálem Fideszu ohledně milosti v pedofilní kauze. Kvůli aféře rezignovala sama prezidentka Katalin Novaková a bývalá ministryně spravedlnosti Judit Vargová. Magyar jako exmanžel Vargové začal následně vystupovat v internetových médiích a líčit, jak se mezi špičkami Fideszu uzavírají „dealy“ jako ten ze skandálu.

Magyar sám se v minulosti dostal dík vazbě na Obránovo okolí — o Judit Vargové se spekulovalo, že by se mohla stát i Orbánovou nástupkyní — do funkcí ve velkých podnicích. Po skandálu s milostmi zveřejnil přitom i nahrávku, na níž sama jeho exmanželka líčí korupční mechanismus v Orbánově vnitřním kruhu.

V březnu už Magyar dával rozhovory zahraničním médiím a kolem sebe vybudoval protestní platformu. Ta začala organizovat demonstrace a v prvním dubnovém týdnu se jí podařilo svolat do Budapešti protest, na nějž dorazilo nečekaně až sto tisíc lidí.

Magyar se od té doby snažil zaregistrovat svoji iniciativu jako politickou stranu s přáním, aby se mohla účastnit právě už červnových dvojvoleb. To jí Ústřední volební komise nakonec umožnila.

Profil strany a její perspektivy

Většina pozorovatelů je k perspektivám nové strany zatím spíše skeptická. Jednak proto, že Péter Magyar doposud předvedl, že umí organizovat protesty a pracovat s médii, ale ne mnoho dalšího. Jednak z důvodu, že profil strany TISZA není ještě úplně vyjasněný.

Magyar sám hovoří o centristickém subjektu, který by překlenul tradiční konflikty pravice vs. levice, liberálové vs. konzervativci a podobně. Obdobná centristická formace vzešlá z protestů — hnutí Momentum — ale v Maďarsku vznikla již v roce 2017 a ve volbách dosahuje jen jednociferných výsledků.

Rovněž není prozatím jasné, kdo kromě Magyara bude novou stranu reprezentovat. V oficiálních dokumentech jsou ve vedení jmenováni staří politikové, kteří se v minulosti angažovali v sociální demokracii: Attila Szabó, Deák Boldizsár a Erzsébet Somodiová. Jak ale ukázala i reportážní výprava novin HVG do sídla strany, vše je skutečně zatím velice provizorní: v místě, kde má TISZA mít štáb, se kupříkladu prodávají langoše.

Přičíst je třeba, že Magyar sám nemá neposkvrněnou pověst — proorbánovská média propírají jeho soukromý život; Vargová jej obviňuje dokonce i z domácího násilí.

Od zástupců stran dosavadní opozice zase zaznívají výtky, že Magyar se v minulosti v rámci Fideszu hlásil k mnoha kontroverzním postojům strany, včetně toho k válce na Ukrajině.

Současně ovšem nelze nové formaci upřít určité přednosti. Nedávný výzkum Medianu prezentovaný v HVG ukázal, že Magyara znají v Maďarsku již dvě třetiny lidí. Třináct procent z nich přitom uvádělo, že by ho určitě volili, a dvacet dalších, že by jeho volbu zvažovali.

Image někdejšího insidera Fideszu, který ví, kde a jak se krade a co vše se dělá špatně, Magyarovi politicky svědčí. Znalí pozorovatelé navíc připomínají, že Orbánova vláda je od zimního skandálu s milostmi celkově v komunikační defenzívě.

„V roce 2024 dal Orbán státnímu rozhlasu zatím jen čtyři interview. V minulých letech v něm přitom vystupoval v podstatě každý pátek a stále zásoboval veřejnost svými pohledy na pandemii, válku, inflaci, Brusel, opozici a podobně. Ty pak dávaly tón celé provládní mediální mašinérii,“ přiblížil pro internetový kanál ATV Zoltán Lakner, šéfredaktor webového portálu Jelen.