Historické volby, Stěžejní volby, Volby s celoevropským přesahem. Takové přívlastky provázejí letošní parlamentní volby v Maďarsku pořádané v neděli 12. dubna. Podle celkové shody pozorovatelů se jedná o zatím největší příležitost ukončit éru panování Viktora Orbána táhnoucí se od roku 2010. Napovídají tomu i předvolební průzkumy a převládající atmosféra v zemi.

„O politiku jsem se nikdy moc nezajímala, ale nyní lze cítit, že se něco děje. Chci být u toho,“ přiblížila reportérům rakouského Standardu jedna z účastnic předvolebních shromáždění.

Orbánův blok kolem strany Fidesz ovládl v poslední dekádě většinu důležitých institucí včetně těch mediálních. I díky tomu se mu dařilo udržovat si soustavně ohromnou volební podporu 44 až 54 procenta. Tu mu některé průzkumy přisuzují i nyní. Z opozičních řad ovšem vyrostla nová, a tedy minulými spory a prohrami nezatížená formace Tisza kolem zběhlého příslušníka fideszké honorace Pétera Magyara. A ta vykazuje podporu ještě o deset procentních bodů vyšší.

Podle maďarských kolegů tentokrát protiorbánovskému táboru rovněž nahrává zabržděný hospodářský růst, evropsky rekordně neúspěšný boj s inflací, klesající příjmy podlamované populistickým snižováním daní a zpomalování přílivu investic s výjimkou čínských, jež mají ale jen malou přidanou hodnotu.

Kvůli snahám o ovládnutí soudnictví a kvůli tažením proti občanským spolkům a zbytku nezávislých médií má země navíc zastaveno čerpání peněz z EU. Kvůli nerespektování legislativy přijaté na evropské úrovni musí platit každý den pokutu ve výši milion eur.

„Otázkou už dnes není, zda vyhrajeme, ale o kolik vyhrajeme,“ shrnul pro maďarský HVG dobrovolník Tiszy při rozvěšování plakátů v Budapešti.

Další letošní specifika

Maďarský volebním systémem je od Orbánovy reformy z roku 2012 nastaven tak, aby zvýhodňoval největší stranu — jedna část poslaneckých mandátů se rozděluje dle zásady první na pásce bere vše v jednomandátových obvodech, druhá pak sice proporčně podle podpory mezi všechny strany, ale s bonifikací strany vítěze většinové části. To v minulosti poškozovalo opozici rozdělenou do několika stran. A když se jí podařilo v roce 2022 konečně spojit, šlo o natolik programově a ideologicky nesourodý svazek, že část protiorbánovských voličů zůstala nakonec doma.

Letos nicméně vykazují tradiční opoziční strany mizivou podporu a celý protiorbánovský elektorát převzala Tisza — strana profilující se coby konzervativně-vlastenecký střed jako kdysi sám Fidesz, avšak protikorupční, prozápadní, vyhýbající se kulturním válkám a především: poukazující na selhání Orbánovy národohospodářské politiky.

„Péter Magyar se věnuje otázkám, jež vnímá jako nejpalčivější většina lidí. Nikoliv tématům, které vnímá coby stěžejní kulturně-liberální elita v rámci svého světonázoru,“ vysvětluje v reportáži britského Guardianu politická analytička Nora Schultzová.

„Slibují obnovit vládu práva a skutečnou demokracii, omezit moc vlády, přepsat mediální zákon či nezávislé soudnictví (…) Neslibují však velké kulturně-progresivní změny či například podporu migračních kvót a co nejvčasnějšího vstupu Ukrajiny do EU,“ vybírá z volebního profilu Tiszy HVG.

Orbánovy triky

Reportéři a analytikové ze sousedního Rumunska si všímají, jak Orbánův tábor sílu Tiszy dlouho podceňoval. Za hlavní téma kampaně si přitom nakonec zvolil hrozbu války, kterou má údajně případné vítězství opozice zvýšit. Četné billboardy Fideszu líčí též opozici jako sílu spřaženou s Bruselem a Ukrajinou — někoho, kdo bude slepě poslouchat příkazy elit EU a lít maďarské peníze do konfliktu ve vedlejší zemi.

Podobně jako strašák LGBT a George Sorose v minulosti, může na řadu lidí zafungovat i tento trik. Maďarští znalci připomínají, že důrazy z kampaní Fideszu nevznikají nějakým hnutím mysli či intuicí, ale jako produkt systematického zkoumání a ovlivňování nálad společnosti sociologicky podloženými metodami. Výsledkem je pak postup, který funguje i na řadu těch, kdo vládu jinak kritizují v ekonomických otázkách či například za stav zdravotnictví.

Vládní tábor dále těží z účelového přizpůsobování hranic volebních obvodů. Rakouští političtí analytikové spočítali, že aktuální nastavení poskytuje vládnímu bloku zvýhodnění odpovídající až čtyřem procentním bodům volebního zisku.

Kapitolou samou pro sebe jsou potom hlasy více než dvou milionů Maďarů žijících trvale v sousedních zemích, kterým Orbánovy zákony umožňují volit i do parlamentu ve vlastním devítimilionovém Maďarsku. Vláda Fideszu pečuje o tyto skupiny soustavně jak ideologicky, šířením velkomaďarského nacionalismu, tak prakticky — různými dotacemi, například na výstavbu fotbalových stadionů.

Maďaři odšedší do vzdálenějších zemí za studiem či za prací (bez trvalého pobytu v dotyčné zemi) mohou přitom hlasovat ve volbách jen na ambasádách a ne korespondenčně. Jak připomněla zástupkyně francouzské diaspory v debatě France 24, v celé Francii lze hlasovat jen na třech místech, zatímco v Rumunsku například na šestasedmdesáti.

Mimo to maďarští novináři už několikrát doložili praxi dílčích volebních podvodů, zastrašování či pokoutného kupování hlasů zejména ve vyloučených lokalitách a na maďarském venkově. Ač je tak porážka Orbánova bloku v letošních volbách pravděpodobnější než kdykoliv dříve, předem jistá ani tento rok není.