Maďarská opozice to napočtvrté zvládla. Orbána doběhl jeho vlastní systém

Petr Jedlička

Nové formaci Tisza se podařilo získat 53,3 procenta hlasů. Díky orbánovskému volebnímu systému bude držet i ústavní většinu. Důsledky by měly být znát v Moskvě, Bruselu i ve Washingtonu. Otázkou zůstává hloubka změn ve vlastním Maďarsku.

Tisza v čele s Péterem Magyarem vsadila na alternativní populismus. Kampaň postavila na protikorupční rétorice a kritice hospodářské politiky vlády. Jinak zvedala pouze ta témata, u nichž měla jistotu, že má na své straně většinu. Foto Ferenc Isza, AFP

Vláda Viktora Orbána v Maďarsku končí. Po šestnácti letech se vrátí k moci opozice. Rozhodli o tom maďarští voliči v nedělních volbách, když s výraznou převahou upřednostnili mladou protiorbánovskou formaci Tisza v čele z exvládním přeběhlíkem Péterem Magyarem. Tisze se podařilo získat přes 53,3 procenta hlasů, zatímco Orbánův Fidesz propadl na 38,1 procenta. Účast přitom skočila na rekordních 79,5 procentech — oproti obvyklým číslům vyšší byla o osm až deset procentních bodů.

„Dokázali jsme to. Toto je změna režimu,“ hlásal před nadšeným davem v noci v Budapešti sám Péter Magyar.

Pozorovatelé upozorňují, že krom nespokojenosti s Orbánovou vládou a jejími negativními, v čase nakupenými důsledky ovlivnil výsledek také vychýlený volební systém, zavedený samotným Orbánem. Právě ten byl totiž nastaven tak, aby zvýhodňoval nejsilnější stranu, kterou byl po minulou dekádu vždycky vládní Fidesz.

Letos však velká podpora opozice vynesla do pomyslného čela Tiszu a systém začal pracovat proti Orbánovi. Formace Pétera Magyara skončila první v drtivé většině jednomandátových obvodů, a obsadí tak nejspíše 138 poslaneckých křesel ze 199 — více, než měl kdy Fidesz s výjimkou úvodního vládní období v letech 2010—2014.

Orbánově straně zůstane zřejmě jen 55 křesel a malá krajně pravicová strana Naše vlast si jich podrží šest. Jiná formace se do jednokomorového parlamentu letos nedostala, a Tisza tak bude mít přímo ústavní většinu.

Co bude dále

Jak připomínají rumunské HotNews, porážka Orbána bude znát v Bruselu, Moskvě i ve Washingtonu. Maďarský premiér totiž fungoval jako největší unijní spojenec ruského režimu i Trumpovy administrativy a jako takový soustavně oponoval různým návrhům na důslednější opatření proti Moskvě, respektive proti obchodní politice dnešních USA.

Péter Magyar není žádný liberální či levicový politik. Chce se nicméně zařadit do standardních konzervativních řad Evropské lidové strany (EPP) a zmíněný Orbánův kurz změnit — vrátit vše blíže evropskému standardu.

Ve znalecké komunitě stále přetrvává určitá rezervovanost ve vztahu k Magyarovým plánům pro samotné Maďarsko, jelikož jde o člověka, jenž původně vyrostl s fideszovským establishmentem pod Orbánovou ochranou. Orbánův režim přitom od roku 2010 prorostl mnoha strukturami včetně mediální či soudnické a vytvořil si vlastní lokální mocenskou i podnikatelskou elitu.

Vítěze nedělních voleb tedy i s ústavní většinou čekají měsíce, ne-li roky jejího vykořeňování a je otázkou, zda bude Magyar ochoten všechny příslušné boje podstoupit. Viktor Orbán a jeho Fidesz navíc zůstanou ještě nejméně měsíc do formálního předání vlády ve funkcích a napjatě se vyhlíží, jakými kroky mocenskou výměnu zkomplikují.

„Péter Magyar teď musí přesvědčit, že byl celou dobu podceňován,“ píše maďarský HVG. „Velké vítězství znamená velkou odpovědnost,“ konstatuje rakouský Der Standard.

Článek vznikl v rámci projektu PULSE, evropské iniciativy na podporu přeshraniční novinářské spolupráce. Při přípravě textu byly využity materiály rumunského HotNews, maďarského HVG, rakouského Standardu a polské Gazety Wyborczy.
Diskuse

Trochu jsem sledoval tu kampaň a teď poslouchám povolební komenty těch, co tam byli ............ Zlaté Česko. Anarchistické, posměvačné, plebejské Česko.