„Bulharsko žilo roky v politické nestabilitě. Nyní tam bude mít většinu jedna strana (…) Geopolitickou orientací se Bulharsko hlásilo silně k Západu. Nyní bude mít v čele premiéra známého vlídnými postoji vůči Rusku.“ Těmito slovy shrnují výsledek nedělních parlamentních voleb v Bulharsku kolegové z rumunského HotNews a mají v zásadě pravdu. Po půldekádě nesourodých a stále se rozpadajících vlád, skandálů, protestních hnutí a soustavně se opakujících voleb ovládlo sněmovnu jediné uskupení — Progresivní Bulharsko vytvořené kolem v lednu odstoupivšího prezidenta Rumena Radeva.

Radevův blok získal přibližně 45 procent hlasů, zatímco dva dosavadní hlavní rivalové — prozápadní, ale korupcí poznamenaný GERB věčného premiéra Bojka Borisova a rovněž prozápadní, ale protikorupční PP-DB — okolo třinácti procent. Oslabilo též staré a s velkou korupcí rovněž spojované uskupení DPS (z jedenácti na šest procent) a proruská krajní pravice (z třinácti procent na čtyři).

„Je to kompletní vítězství Rumena Radeva, ještě větší než se očekávalo (…) V průzkumech měl přibližně o deset procentních bodů méně (…) Nyní je otázkou, co všechno bude následovat,“ píše ve volebním speciálu bulharský Mediapool.

V agenturním tisku získal Radev nálepku „nový Orbán“ odkazující na nepřehlédnutelného maďarského premiéra a zároveň Radevovy geopolitické postoje. Takové hodnocení však není úplně přesné.

Za prvé, Radev nekandidoval s tak radikálním programem jako svého času Orbán. Za druhé, Radev soustavně zdůrazňuje odhodlání nevetovat evropskou politiku i bulharské místo v EU. A za třetí, hlavními pilíři Radevových volebních slibů byly stabilita a hluboké protikorupční změny — zejména na prokuratuře a v soudnictví.

Vedle politických krizí totiž patřila mezi stálice bulharského veřejného života v posledních letech vracející se sekvence afér a korupčních odhalení následovaná masovými demonstracemi. Právě v reakci na poslední z nich složil Radev v zimě prezidentskou funkci a vstoupil do voleb s vlastním uskupením.

Do té doby stál v čele protikorupčních snah zmíněný prozápadní blok PP-DB (Dokončeme změnu — Demokratické Bulharsko), který se ale v minulosti neudržel u vlády. Bodovala též různá populistická hnutí. Radev zde přišel s kampaní oslovující i lidi zklamané těmito sujekty a k tomu elektorát toužící po silném lídrovi či někom mimo prozápadní mainstream.

„Oslovoval různé skupiny elektorátu, které se vzájemně zase tak moc nepřekrývaly. Proto byla jeho kampaň hodně obecná, místy až vágní,“ shrnul pro francouzskou televizi bulharský novinář Mihail Ivanov.

Řecký list Efsyn podrobně rozebírá proruské naladění Radeva a uzavírá, že nejde o politika, který by chtěl hrát roli ruského klínu v EU, podobně jako hrál donedávna maďarský Orbán a jeho lidé — že mu jde spíše o pragmatičtější, tedy víc kupecký přístup. Rakouský Standard zas připomíná, že stará protikorupční formace PP-DB dá nyní s Radevovým blokem konečně dohromady ústavní většinu nutnou k žádoucí reformě justice.

I když tak prozápadní komentátoři dnes nad bulharskými volbami zrovna nadšením nehýří, nemusí vposledku jít o vysloveně negativní posun. Třebaže změna v Bulharsku nastává bezesporu velká.