Bulharský politický pat nekončí. Hrozí pokračování volebního kolotoče

Ondřej Čížek

Bulharsko se už několik let utápí v politickém chaosu. Země je vydaná na pospas oligarchii s mafiánskými praktikami, roste politický vliv antisystémových hnutí a krajněpravicových stran.

Deljan Peevski, jeden z nejmocnějších oligarchů v Bulharsku, je velmi vlivnou postavou bulharské politické scény. Foto Nikolaj Dojčinov, AFP

Devátého června šli Bulhaři nejen k evropským, ale i k parlamentním volbám. Znovu, už pošesté za poslední tři roky. Výsledkem je ale opět roztříštěný parlament. Hlasování provázela historicky rekordně nízká volební účast — pouhých 33,4 procent.

Volby se staly debaklem středových, liberálních sil v podobě koalice Pokračujeme ve změně a Demokratického Bulharska. Tyto strany v jednokomorovém parlamentu ztratily pětadvacet křesel.

Koalici pravděpodobně uškodila spolupráce s uskupením vedeným kontroverzním premiérem Bojkem Borisovem. Po posledních parlamentních volbách z loňského dubna totiž uzavřeli liberální reformisté s Borisovovou koalicí koaliční dohodu, jež předpokládala, že se po devíti měsících jejich nominanti vystřídají na postu premiéra.

V souladu s tímto ujednáním 9. března odstoupil předseda vlády za liberální koalici Nikolaj Denkov a očekávalo se, že ho nahradí Marija Gabrielová. To se ale nestalo, protože političtí rivalové nebyli schopni se dohodnout na dalších reformách a personálních nominacích.

×