Ani poslední bulharské volby nezbavily zemi už více než dva roky trvající politické nestability. S výjimkou půlročního období široké vládní koalice vedené tehdy nově vzniklým uskupením Pokračujeme ve změně se bulharská parlamentní politika s každými dalšími volbami propadá do stále hlubší krize.

Bulharští voliči proto možná zanedlouho půjdou už k šestým volbám v řadě.

Vakuum chce zaplnit ultrapravice

Dvě nejvýraznější uskupení dnes představuje na jedné straně pravicová strana Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) kontroverzního expremiéra Bojko Borisova, který po dobu deseti let v premiérské funkci utvářel podobu současné bulharské politiky, a na druhé straně reformistický blok reprezentovaný zejména Kirilem Petkovem a Asenem Vasilevem. Ti se svým centristickým uskupením Pokračujeme ve změně vytvořili koalici se středopravicovým Demokratickým Bulharskem.

Poslední volby vyhrál na počátku dubna opět politický blok vedený stranou GERB expremiéra Borisova. GERB v koalici s menší stranou SDS (Svaz demokratických sil) získali 26,5 procent hlasů. Těsně za nimi skončila koalice Pokračujeme ve změně a Demokratického Bulharska. GERB si oproti předchozím volbám mírně polepšil a udržel si stabilní voličskou podporu napříč bulharskými regiony.

Mocenské vakuum utvořené po řadě volebních klání, po nichž zůstala jen bezvýchodná koaliční jednání, mezitím ke svému růstu využívá krajní pravice v podobě strany Obroda. Právě tato strana se umístila na třetím místě a proti posledním říjnovým volbám si polepšila téměř o pět procentních bodů na 14,2 procentní výsledek. Obroda v předvolební kampani papouškovala kremelskou propagandu ohledně Ukrajiny a Evropské unie a zpochybňovala nárok na existenci nezávislé Severní Makedonie.

V programu této strany se můžeme dočíst, že Severní Makedonie je „druhým bulharským státem“ a že strana usiluje o její „úplné sjednocení“ s Bulharskem a „obnovení a udržení plné státní nezávislosti sjednoceného Bulharska“. Strana tak oživuje etnonacionalistické mýty a dějinné spory o bulharsko-makedonskou identitu, které stojí za bulharským vetem vstupu Severní Makedonie do Evropské unie a jež přispěly i k pádu vlády Kirila Petkova.

Patová situace

Může tak ze současného volebního výsledku vzejít funkční vláda s většinou v jednokomorovém parlamentu? Teoreticky ano, komentátoři bulharské politiky zmiňují několik nepravděpodobných možností. Prezident může vydat celkem tři pověření k sestavení vlády. Pakliže ani jedno z nich nepovede k vytvoření kabinetu s parlamentní důvěrou, bude v souladu s ústavou nucen vypsat další předčasné volby.

GERB dostane šanci sestavit vládu opět jako první. Může se pokusit vyjednávat s reformistickou koalicí Pokračujeme ve změně a Demokratického Bulharska, nebo se pokusit sestavit koalici s Hnutím za práva a svobody (DPS), kterou tradičně podporuje turecká minorita, a s Bulharskou socialistickou stranou, nástupkyní bývalé komunistické státostrany.

Poslední dvě zmiňované strany získaly 13,7, respektive 8,9 procent hlasů. DPS bylo navíc dlouho Borisovovým nechvalně známým spojencem v parlamentu. Období jejich spolupráce je považováno za rozkvět korupce a spojeno s podezřením na zákulisní řízení vlády mediálním magnátem a oligarchou Deljanem Peevskim. Je proto otázkou, zda by ve snaze o zlepšení svého renomé doma i v zahraničí chtěl Borisov tuto spolupráci znovu opakovat.

Varianta koalice GERB a bloku Pokračujeme ve změně s Demokratickým Bulharskem prakticky nepřipadá v úvahu, protože jeho představitelé i voliči protestovali proti nesčetným kauzám Bojka Borisova. Krátce po zveřejnění prvních volebních výsledků možnost vytvoření vládní koalice s GERBem reformistický blok jednoznačně odmítl.

Odpor vůči korupčním skandálům Borisova mobilizoval občanskou společnost v Bulharsku a pomohl zformovat i několik nových politických stran a hnutí. Během půlročního vládního období pod vedením široké koalice Pokračujeme ve změně, byl navíc Borisov krátce zadržen a vyšetřován pro podezření z korupce. Nejen příznivci Pokračujeme ve změně a Demokratického Bulharska proto vnímají Borisova jako ztělesnění korupce, klientelismu, chabé úrovně právního státu a obecného politického a hospodářského úpadku Bulharska.

Prezidentský činitel a únava občanů

Komentátoři upozorňují, že dvě dominantní volební uskupení — GERB a Pokračujeme ve změně — by nakonec mohlo přivést k usmíření riziko plynoucí z nárůstu prokremelské Obrody. Oba bloky už dříve v parlamentu spolupracovaly v otázkách zahraniční politiky, například při schvalování vojenské pomoci Ukrajině.

Pro obě koalice může být varovný také další nárůst vlivu prezidenta Rumena Radeva, jenž de facto vládne pomocí svých úřednických vlád, které jsou vykonavatelem moci během nekonečných volebních kolotočů. Radev, který byl loni znovuzvolen na druhé funkční období, těží ze současné politické nestability a posouvá zemi blíže k prezidentskému politickému systému.

Zemi čekají dlouhá a bolestivá koaliční vyjednávání, která nakonec nemusí vést k uspokojivému výsledku. Bulharsko bez ohledu na parlamentní vývoj čekají v říjnu volby komunální. Budou zásadní už proto, že GERB má na regionální úrovni značný vliv a reformistický blok jej bude chtít sesadit hlavně ve velkých městech.

Cesta ven ze současné politické nestability se tak zdá být v nedohlednu. Delší politická nestabilita bude však nejspíš posilovat popularitu prezidenta Radeva a zvyšovat podporu krajně pravicové Obrody.

Volební veletoče navíc unavují bulharskou společnost, kterou obecně zachvátila velká deziluze z vývoje po pádu vlády jedné strany v roce 1990. Od procesu demokratizace, přes privatizaci až po institucionalizaci stranického systému bylo Bulharsko snad nejhorším příkladem ze všech členských zemí bývalého východního bloku.

Volební účast dlouhodobě klesá. Během posledních voleb sice nepatrně stoupla (z 39,3 na 40,5 procenta), ale ještě v roce 2017 činila přes 54 procent. Zemi, kterou trápí vysoká míra korupce, nízké mzdy a neuspokojivá úroveň veřejných služeb, sužuje navíc podobně jako zbytek Evropy vysoká inflace a dopady války na Ukrajině.