Když loni v polovině prosince přebral politický nováček Kiril Petkov horké premiérské křeslo, o které se měsíce vedly nekonečné volební boje, mysleli mnozí, že bude konečně klid. Politická krize, která začala v roce 2020 sérií každodenních demonstrací proti vládě dlouholetého expremiéra a dosud lídr nejsilnější pravicové formace Bojka Borisova, se zdála být zažehnána.

Koncem letošního června ale Petkov přišel poměrně náhle o podporu jednoho z koaličních partnerů, a tak země míří 2. října k dalším volbám — celkově čtvrtým od dubna 2021. Nekonečná volební spirála v nejchudší a mediálně opomíjené zemi Evropské unie tak opět pokračuje. Volební průzkumy přitom poukazují na možný Borisovův návrat a posílení extrémní proputinovské pravice.

„Bulharsko se vydává na novou cestu. Plně rozvineme potenciál této země,“ řekl během oslav v centru Sofie po výsledcích posledních voleb Kiril Petkov. Jeho strana Pokračujeme ve změně oficiálně vznikla sotva dva měsíce před samotnými volbami, a přesto dokázala získat přes 25 procent hlasů.

Absolvent Harvardu Petkov v zemi nebyl neznámou politickou figurou. Už od května do září působil jako ministr hospodářství v úřednické vládě premiéra Stefana Janeva. Na předchozí angažmá v úřednické vládě odkazuje vlastní název strany — „Pokračujeme ve změně“.

Petkov a jeho spolupředseda Asen Vasilev, který rovněž zasedal v předchozí úřednické vládě, dokázali využít popularity protikorupčních postojů a rétoriky v krátkém období úřednické vlády. Během kampaně slíbili, že miliony z úplatků přesměrují do školství a zdravotnictví.

Strana profilující se jako centristická a proevropská pak vyhlásila „nulovou toleranci“ korupci a slíbila provést dalekosáhlé reformy hned v několika resortech a institucích. Po únorové invazi na Ukrajinu také zaujal kabinet na bulharské poměry nezvykle tvrdý postoj vůči Rusku.

Korupce — téma, na kterém vznikají i padají vlády v Bulharsku

Protikorupční rétorika je pro bulharského voliče dosti ohranou písničkou. Podobný étos dominuje v posledních politicky turbulentních letech celospolečenské debatě. Není ale divu, vždyť Bulharsko se drží na chvostu zemí Evropské unie ve vnímání korupce.

Index Transparency International řadí Bulharsko až na 78. místo, o které se dělí s Beninem, Burkinou Faso a Bahrajnem. Navíc předchozí éra spojená s vládami Bojka Borisova přivedla do ulic desetitisíce lidí.

Všeobecný pocit nespokojenosti s politickou nestabilitou, se systémovou korupcí, která odklání veřejné a evropské peníze do kapes oligarchů, a s nízkou životní úrovní podstatné části obyvatel pak s každými dalšími volbami nahrává turbulentním proměnám na politické mapě Bulharska. Už od května 2021 se zde nedaří sestavit stabilní vládní koalice, která by vzešla z voleb.

„Naším prvním úkolem je uvědomit si, že pokud chceme pro Bulharsko lepší budoucnost, musíme spolupracovat,“ řekl v prosinci v Národním shromáždění Petkov. Pokračujeme ve změně následně zformovala čtyřčlennou politickou koalici, skládající se z různých stran politického spektra. Zahrnovala Bulharskou socialistickou stranu, která se transformovala z bývalé státostrany, stejně jako liberálně-konzervativní Demokratické Bulharsko, známé tím, že má širší podporu téměř výhradně v Sofii a v Plovdivu.