Jen dílčí překvapení přinesla dvojice důležitých voleb, které se konaly v neděli 2. října na různých stranách zeměkoule. V Bulharsku vyhrál očekávaně blok kolem strany GERB, pravicově-propodnikatelského subjektu s korupční minulostí, v čele s trojnásobným expremiérem Bojkem Borisovem. V Brazílii pak zvítězil v prvním kole prezidentských voleb levicový exprezident Luiz Inácio Lula da Silva nad stávající hlavou státu Jairem Bolsonarem, avšak jen v poměru 48,4 ku 42,2 procenta. Nikdo zde nezískal přes 50 procent hlasů, a rozhodnout proto musí až druhé kolo na konci měsíce.

Jde-li o Bulharsko, již v předvolebním komentáři i analýze tématu jsme rozebírali, že od loňského dubna šlo už o čtvrté parlamentní volby, jež musely být v této zemi vypsány. Bulharským politikům se v posledních letech nedaří sestavovat stabilní koalice, jelikož všechny tři místní stranické stálice — GERB, BSP (postkomunističtí socialisté) a MRF (strana turecké menšiny) — zatěžují korupční skandály. Nové strany vznikající v reakci na zkorumpovanost tradičních přitom nemají samy dost sil, a navíc trpí vlastními problémy.

V aktuálních volbách zastupoval protikorupční tábor zejména blok kolem strany Pokračujeme ve změnách Kirila Petkova, který vedl vládu od minulých (podzimních) voleb. Sám získal 19,52 procenta hlasů, zatímco Borisovovův GERB 24,48 procenta.

V bulharském parlamentu budou opět i BSP (8,99 procenta hlasů) a MRF (13,28 procenta). Protikorupční tábor bude pak reprezentovat ještě liberální koalice Demokratické Bulharsko (7,20 procenta).

Poslance bude mít také krajněpravicová kandidátka Obroda (9,53 procenta) a zřejmě i nacionalisticky se profilující Povstaň Bulharsko Stefana Janeva, bývalého úřednického premiéra a ministra obrany (4,47 procenta). Janev byl letos v březnu odejit z Petkovovy vlády, když přebíral ruskou rétoriku ohledně invaze na Ukrajinu.

Nejúspěšnější protikorupční hnutí z minulého jara — Je takový národ kolem zpěváka a televizní celebrity Salviho Trifonova — skončilo tentokrát pod čtyřprocentní hranicí.

„Lze očekávat složité koaliční rozhovory (…) Vyloučena není ani další úřednická vláda. Borisov ale slibuje jednat dospěle, při vědomí všech těžkostí, jimiž hrozí zima bez ruského plynu, a se záměrem se dohodnout,“ uvádí volební zpráva Reuters s dodatkem, že GERB sice zachová atlantický kurz země, avšak vyjednávat bude i s proruskou krajní pravicí.

Volby v Brazílii

V brazilských volbách získal Luiz Inácio Lula da Silva 48,4 procenta hlasů, tedy přibližně takovou podporu, jakou mu předpovídaly průzkumy. Potvrdilo se rovněž, že mu k překonání padesátiprocentní hranice v prvním kole budou chybět hlasy odevzdané pro dalšího levicového kandidáta Cira Gomese. Gomes získal tři procenta hlasů (v brazilských poměrech 3,6 milionu hlasů) a skončil v neděli čtvrtý.

Jistým překvapením byla podpora druhého Jaira Bolsonara, jemuž poslední průzkumy předpovídaly mírně nad nebo pod 40 procent hlasů. Nakonec získal 43,2 procenta, respektive 51 milionů hlasů. Za Lulou tedy zostal o 6,2 milionu hlasů.

Může trumpistický prezident takový rozdíl do měsíce stáhnout? Dle prvních povolebních analýz se bude nyní bojovat zejména o pět milionů hlasů odevzdaných pro třetí nejúspěšnější kandidátku, totiž Simone Tebetovou, kterou ve volbách podporovala liberální pravice. Ostatní přihlášení kandidáti získali podporu jen v řádu statisíců či desetitisíců.

Politická atmosféra v zemi je už nyní hodně vyhrocená. Kandidáti se napadají slovně, ale objevují se i případy reálného volebního násilí, včetně vražd. Vším pak bez ustání prostupuje obava, že Bolsonaro, když prohraje, výsledky neuzná a situace se ještě zhorší.

„Hodně sil hlavně kolegům novinářům. Bude to intenzivních osmadvacet dní,“ přeje na konci nedělního volebního speciálu z Brazílie Helen Sullivanová, zahraničněpolitická zpravodajka listu The Guardian.