Ničení Amazonie pokračuje. Těžaři v dubnu káceli bezmála o polovinu víc než loni
Lucie ČejkováOdlesňování amazonského pralesa zrychlilo letos v dubnu o třiačtyřicet procent ve srovnání s loňskem. Na základě satelitních snímků to uvedli brazilští vědci. Vlády USA a Brazílie spolu od února kvůli odlesňování vyjednávají.
Stromy z amazonského deštného pralesa mizely v dubnu téměř o polovinu rychleji než loni ve stejném měsíci. Podle dat brazilského Národního institutu pro výzkum vesmíru se pokácelo celkem 581 kilometrů čtverečních lesa, což je o třiačtyřicet procent víc než v loňském roce.
Brazilští výzkumníci monitorují činnost těžařů pomocí satelitních snímků. Na jejich základě vydávají pravidelná varování o tom, ve které části Amazonie se momentálně nejvíce kácí a jak rozsáhlá plocha lesa ubyla.
Kromě meziročních změn srovnávají také údaje za takzvanou deforestační sezónu, která začíná v srpnu a trvá do července následujícího roku. Ta současná ale zatím podle Národního institutu pro výzkum vesmíru nedosahuje tak alarmujících hodnot jako předchozí, kdy těžaři v obodbí jednoho roku mezi srpnem 2019 a červencem 2020 připravili deštný prales o nejvíce stromů za posledních dvanáct let. Pokáceli přes jedenáct tisíc kilometrů čtverečních porostu, tedy zhruba takovou plochu, jakou zabírají Jihomoravský a Zlínský kraj dohromady.
Kromě brazilského výzkumného institutu sleduje přírodu v Amazonii také občanská organizace Imazon. Její zástupci vycházejí z odlišných dat a podle nich soudí, že vymycování deštného pralesa zrychluje už osmý měsíc v řadě.
Nejhorší měsíce přitom amazonské lesy teprve čekají. Brazílii teprve čeká období sucha, během něhož kácení obvykle dosahuje sezónního vrcholu.
Kritizované vystoupení na klimatickém summitu
Nová fakta o odlesňování amazonského pralesa, který už kvůli lidské činnosti skleníkové plyny spíš vypouští, než vstřebává, přicházejí jen pár týdnů po vystoupení brazilského prezidenta Jaira Bolsonara na klimatickém summitu Joea Bidena. Bolsonaro při svém projevu slíbil například zdvojnásobení rozpočtu na ochranu přírody a připomněl, že chce proti nezákonné těžbě dřeva zakročit.
„Rozhodnul jsem, že klimatické neutrality v Brazílii dosáhneme v roce 2050, tedy o deset let dříve, než jsme ohlásili. Z opatření k dosažení uvedeného cíle chci vyzdvihnout zejména náš závazek k zastavení veškerého nelegálního odlesňování do roku 2030,“ slíbil Bolsonaro.
Brazilské sdružení klimatických organizací Observatório do Clima (Klimatická observatoř) však upozornilo, že prezident zatím pro formální přijetí klimatického cíle nepodniknul žádné kroky. Kritiku směřovali také k Bolsonarovu opakovanému požadavku o finanční pomoc s řešením klimatické krize.
„Brazílie odchází ze setkání světových lídrů stejně zostuzená, jak na něj přišla. Bolsonaro strávil polovinu projevu tím, že od celého světa požadoval peníze za environmentální opatření předchozích vlád, tedy těch samých opatření, která se snaží od prvního dne ve funkci zrušit,“ komentoval Bolsonarovo vystoupení zástupce Observatório do Clima Marcio Astrini.
Jair Bolsonaro vládne Brazílii od roku 2019. Vědci i ekologové upozorňují, že od té doby odlesňování amazonského pralesa prudce zrychluje. Jak jsme v Deníku Referendum popsali už dříve, prezident rozvolnil část platných nařízení proti kácení a během epidemie koronaviru údajně kvůli obavám ze šíření nákazy posílal do terénu výrazně méně inspektorů, kteří na hospodaření v Amazonii dohlížejí.
Spory o dohodu mezi Brazílií a USA
Dubnový summit o klimatu svolaný Joem Bidenem nicméně podle některých komentátorů přinesl obrat v Bolsonarově rétorice. Zatímco ještě předloni trval na tom, že amazonský prales patří Brazílii a je jen na ní, jak s ním naloží, nyní zdůraznil potřebu společného řešení klimatické krize i odlesňování.
Podle magazínu Foreign Policy jde však ze strany jihoamerického prezidenta o veskrze pragmatický krok. Změna v čele americké exekutivy přinesla mimo jiné větší důraz právě na otázky změn klimatu a Bolsonaro pochopil, že pokud má s USA zůstat ve spojení, bude muset deklarovat větší zájem o řešení klimatické krize.
Týmy Bidena a Bolsonara se už od února pravidelně scházejí a o ochraně přírody, klimatu a zejména právě o odlesňování pravidelně diskutují. Magazín Politico uvádí, že podle jeho informací jsou tématy například společné ekonomické projekty v oblasti udržitelného rozvoje Amazonie nebo dohoda Spojených států s brazilskými regiony, které již odlesňování samy řeší.
Před klimatickým summitem se dokonce zdálo, že státy už směřují ke vzájemné dohodě o finanční podpoře ze strany USA pro Brazílii. Nakonec z ní však sešlo, pravděpodobně kvůli odporu skupiny amerických demokratických senátorů i dvou stovek brazilských občanských organizací.
„V uplynulých týdnech Bolsonarova vláda opakovaně vyjádřila zájem o spolupráci se Spojenými státy v ekologických otázkách. Doposud nicméně neprojevila žádný skutečný zájem o spolupráci s množstvím aktérů v rámci vlastní Brazílie, jejichž role je zásadní pro jakékoli skutečné snahy o záchranu amazonského pralesa,“ napsali senátoři v dopise adresovaném prezidentu Bidenovi.
Na nedostatek spolupráce s místními upozornili Bidena také brazilští ekologové. Americkou vládu pak varují nejen před zmíněnou dohodou, ale také obecně před Bolsonarovými sliby v oblasti klimatu.
„Bolsonarova vláda prahne po legalizaci vykořisťování Amazonie a nenávratně poškozuje naše území, naše lidi a život na této planetě,“ řekl Alberto Terena z brazilské organizace Apib hovořící za původní obyvatele. „Vláda Bolsonara se snaží uzavírat bilaterální dohody, které jsou proti naší ústavě a ničí přírodu. Nerespektuje naše území a ani se nesnaží nějak vymezit jeho hranice,“ doplnil Biko Rodrigues, národní koordinátor sdružení Conaq, jež zastupuje místní domorodé komunity.
Brazilské občanské organizace tak požadují, aby se do vyjednávání o dohodě mezi USA a Brazílií mohly zapojit. Joe Biden by rovněž podle nich měl trvat na tom, aby Bolsonaro nejprve podnikl alespoň nějaké skutečné kroky, které by jeho zájem o řešení odlesňování a změn klimatu dokazovaly.
V opačném případě hrozí, že Spojené státy dopadnou s podporou Brazílie podobně jako třeba Norsko a Německo. Obě země dříve jihoamerickou zemi ve snahách o ukončení kácení v amazonském deštném pralese finančně podporovaly. Když však viděly, že odlesňování dál zrychluje, peníze Bolsonarovi poskytovat přestaly.
Další informace
VYBERTE SI
„Amazonský prales už planetu neochlazuje, ale otepluje,“ hlásá mezititulek v článku stejné Lucie Čejkové ve stejném Deníku Referendum:
Vyberte si, blbečci, čemu chcete věřit, vzkazuje Lucie Čejková. Máme tu články pro dřevorubce i články pro zachránce pralesa, nabídka je opravdu široká.