Jestliže savany vážou více uhlíku než lesy, je zpráva, že rozlehlé plochy amazonského pralesa se začnou proměňovat v savanu, dobrá, ne?

V půdě se uhlík ukládá, pokud roste vrstva humusu nebo rašeliny, když naopak humusu nebo rašeliny ubývá, případně se rašelina, uhlí nebo ropa těží, uhlík uniká. Podobně se uhlík ukládá ve stromech, pokud se z nich stává dřevěný nábytek nebo dřevěné domy, a neukládá, pokud se ty stromy spalují v kotlích na biomasu podporovaných ekologickými dotacemi.

Nepodařilo se mi vyčíst z citované studie, jaké lesy porovnává s jakými lukami, protože jde o metaanalýzu, a tak bych musel podrobnosti hledat v jednotlivých citovaných zdrojích. Selský rozum říká, že bude zásadní rozdíl mezi chráněným lesem, ve kterém se ponechává mrtvé dřevo, a lesem hospodářským, ze kterého se veškeré dřevo odstraňuje; i v hospodářském lese pak může být velký rozdíl mezi tím, kdy se po pokácení stromů, jejich odvětvení a stažení klád větve nechají na místě, ať už jen tak nebo naštěpkované, a kdy se spálí.

Na základě závěrů studie, které zdůrazňují význam velikosti kořenového systému pro ukládání uhlíku, bych doporučil pěstovat bambusy, ty mají oproti našim domácím druhům trav podzemní systém oddenků a kořenů výrazně hlubší a rozsáhlejší. Možná by se bambusové háje některých zimovzdorných druhů daly vysazovat i jako plantáže na biomasu.

Zaujalo mě, že studie uvádí jako velmi přínosné pro ukládání uhlíku přihnojování dusíkem. Ochrana klimatu rozhazováním dusíkatých hnojiv do krajiny se bude určitě líbit našemu premiérovi.

„Velmi mě znepokojuje, že někteří lidé navrhují sázet stromy na přírodní lučiny..."

Na vině je tedy hlavně masivní odlesňování.

Amazonský prales nepomáhá klimatickou krizi zmírnit, ale naopak k ní dnes už přispívá.

Bilance oxidu uhličitého vstřebaného lesy a vypuštěného při jejich kácení se dnes vychýlila v neprospěch klimatu.

Vědci zvažovali nejen bilanci oxidu uhličitého, ale i další skleníkové plyny - zejména metan - které naopak unikají.

Vědci přiznávají, že konkrétní objemy plynů vypuštěných do ovzduší při každé ze zvažovaných činností zatím neznají, ale na základě syntézy dosavadních poznatků usuzují, že výsledný účinek na klima je možná záporný.

---------------------------------

Sázet či kácet – toť otázka: je důstojnější zapřít se a snášet surovost osudu a jeho rány, anebo se vzepřít moři trápení a skoncovat to navždy?

Takže: prales nekácet, protože bilance oxidu uhličitého se při kácení vychýlí v neprospěch klimatu.

Když se prales nekácí, stromy v něm odumírají samy a tyto přírodní procesy zase produkují metan, což je horší skleníkový plyn než oxid uhličitý, který se uvolňuje při kácení. Takže kácet a vyrobit nábytek.

Bilance oxidu uhličitého při výrobě nábytku bude ovšem nepříznivá, takže nábytek nevyrábět a stromy nechat stát.

Jenže to odumřou samy, při tom vzniká metan a metan je horší plyn než oxid uhličitý.

Nové stromy nesázet, hlavně ne na přírodní lučiny, protože lučiny zachytí víc uhlíku než lesy, navíc by ty stromy bylo později nutno pokácet - nebo, když by nebyly pokáceny, odumřely by samovolně, což by bylo horší, protože metan je horší než oxid uhličitý...