Ani Amazonie, ani půda. Příroda nezachytí tolik uhlíku, v kolik jsme doufali

Lucie Čejková

Nové studie ukazují, že příroda nepomáhá mírnit oteplování planety tak, jak lidé doufali. Půda zachytává oproti očekávání vědců méně uhlíku z ovzduší a Amazonie už vinou lidské činnosti nejspíš skleníkových plynů více vypouští, než vstřebá.

Přirozeně travnaté plochy udrží více uhlíku v půdě než lesní ekosystémy. Masivní vysazování stromů místo luk, savan nebo tundry proto podle odborníků klimatu nepomůže. Foto Nicholas A. Tonelli, Flickr
Přirozeně travnaté plochy udrží více uhlíku v půdě než lesní ekosystémy. Masivní vysazování stromů místo luk, savan nebo tundry proto podle odborníků klimatu nepomůže. Foto Nicholas A. Tonelli, Flickr

Zachycování skleníkových plynů v přírodě neúčinkuje v takové míře, jak se předpokládalo. Nové studie ukazují, že půda zadržuje méně uhlíku, než s čím počítají klimatické modely, a Amazonský prales při součtu všech přirozených i lidmi způsobených procesů emise nesnižuje, ale naopak vypouští.

Deník Referendum psal o klimatu ještě, než to bylo cool. Podpořte naši práci a pomozte nám učinit z něj společenskou prioritu.
×

Ukládání uhlíku v přírodě, například v hlíně nebo v tělech rostlin, se označuje souslovím propad uhlíku (carbon sink). Vstřebává se při něm část emisí oxidu uhličitého, proto s ním počítá například plán Evropské unie na dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050.

Vědci dosud pracovali s předpokladem, že když objem CO2 v atmosféře roste, rostliny a hlína ho také více zachytí, což ve výsledku pomáhá snížit množství daného plynu v ovzduší. Výzkum publikovaný tento týden v odborném časopise Nature nicméně naznačuje, že příroda zvládne zpracovat o dost méně uhlíku, než kolik by si lidé přáli.

Autoři studie přezkoumali data ze sto osmi dříve provedených experimentů a zjistili, že současné projekce změn klimatu pravděpodobně nadhodnocují přirozené zachytávání oxidu uhličitého. Pokud plynu ve vzduchu přibývá, rostliny sice podle očekávání rostou více a rychleji, čímž rovněž vstřebávají více uhlíku. Pro zeminu to však neplatí.

„Když se zrychlí růst rostlin, obvykle na tom stejném místě klesne schopnost půdy zadržet uhlík,“ popsal César Terrer z Lawrencovy národní laboratoře v americkém Livermoru. Vědci to vysvětlují tím, že rychleji rostoucí rostlina potřebuje z hlíny vysát více živin, sama půda proto následně ukládá méně uhlíku.

Pro dlouhodobé snížení teplot na Zemi je přitom klíčová právě zemina. „Rostlina časem uhyne a do atmosféry se tak vrací část uhlíku, který nashromáždila. Ve hlíně ale zůstává po staletí, možná dokonce tisíciletí“ vysvětlil Terrer.

Výzkum navíc prokázal, že snaha zpomalit změny klimatu vysazováním stromů nepřináší kýžené výsledky, zvlášť pokud překryjí louky či jiná přirozeně zatravněná území. Nejen že na konci životního cyklu část CO2 ze stromů uniká zpět do ovzduší, ale i půda pod nimi dokáže ve srovnání s travnatými pláněmi zpracovat méně oxidu uhličitého.

„Velmi mě znepokojuje, že někteří lidé navrhují sázet stromy na přírodní lučiny, savany nebo v tundře,“ sdělil Terrer deníku Guardian. „Byla by to obrovská chyba, protože podle našich výsledků mají pro ukládání uhlíku velký potenciál,“ dodal.

Amazonský prales už planetu neochlazuje, ale otepluje

Příznivá zjištění nepřinesla ani další nedávno vydaná studie, na níž pracovalo přes třicet vědců ze severní a jižní Ameriky a Evropy. Z výsledků jejich šetření vyplývá, že Amazonský prales ve skutečnosti nepomáhá klimatickou krizi zmírnit, ale naopak k ní dnes už přispívá.

„Zkoumali jsme celý systém v Amazonském pralese a zvažovali jsme nejen oxid uhličitý, ale i další skleníkové plyny,“ uvedl Kristofer Covey ze Skidmore College. „Poprvé jsme dokázali vyhodnotit souhrnný dopad různých faktorů a ukázalo se, že Amazonský prales nepomáhá klimatu tak, jak bychom od největšího tropického deštného lesa na světě čekali,“ shrnul.

Ačkoli rostliny v Amazonii zvládají vstřebávat velké množství oxidu uhličitého, další skleníkové plyny, zejména metan a oxid dusný, z pánve kolem řeky Amazonky naopak unikají. Na vině jsou nejen přírodní procesy, ale hlavně lidská činnost, především masivní odlesňování.

Vědci přiznávají, že konkrétní objemy plynů vypuštěných do ovzduší při každé ze zvažovaných činností zatím neznají. Na základě syntézy dosavadních poznatků nicméně usuzují, že výsledný účinek Amazonského pralesa na klima je buď nulový, nebo dokonce záporný: přispívá k oteplování planety.

„Dlouho jsme spoléhali na to, že ekosystém v Amazonii dokáže vyvažovat naše chyby. Bohužel jsme ale už překročili jeho možnosti,“ řekla pro magazín National Geographic Fiona Soperová z McGillovy univerzity v Kanadě, která se na výzkumu podílela.

Obdobný příklad lze přitom najít i v České republice. Bilance oxidu uhličitého vstřebaného tuzemskými lesy a vypuštěného při jejich kácení se už dnes vychýlila v neprospěch klimatu.

Autoři výzkumu o Amazonii nicméně věří, že stále existuje šance na zlepšení. Aby se tak stalo, státy podle nich musejí zakročit proti zbytečnému odlesňování a co nejdříve přestat spalovat uhlí, ropu a fosilní plyn, z nichž do atmosféry uniká významná část skleníkových plynů a dalších škodlivin.

Další informace

Diskuse
March 28, 2021 v 7.1
Blahodárné odlesňování

Jestliže savany vážou více uhlíku než lesy, je zpráva, že rozlehlé plochy amazonského pralesa se začnou proměňovat v savanu, dobrá, ne?

March 28, 2021 v 8.17
Selský rozum

V půdě se uhlík ukládá, pokud roste vrstva humusu nebo rašeliny, když naopak humusu nebo rašeliny ubývá, případně se rašelina, uhlí nebo ropa těží, uhlík uniká. Podobně se uhlík ukládá ve stromech, pokud se z nich stává dřevěný nábytek nebo dřevěné domy, a neukládá, pokud se ty stromy spalují v kotlích na biomasu podporovaných ekologickými dotacemi.

Nepodařilo se mi vyčíst z citované studie, jaké lesy porovnává s jakými lukami, protože jde o metaanalýzu, a tak bych musel podrobnosti hledat v jednotlivých citovaných zdrojích. Selský rozum říká, že bude zásadní rozdíl mezi chráněným lesem, ve kterém se ponechává mrtvé dřevo, a lesem hospodářským, ze kterého se veškeré dřevo odstraňuje; i v hospodářském lese pak může být velký rozdíl mezi tím, kdy se po pokácení stromů, jejich odvětvení a stažení klád větve nechají na místě, ať už jen tak nebo naštěpkované, a kdy se spálí.

Na základě závěrů studie, které zdůrazňují význam velikosti kořenového systému pro ukládání uhlíku, bych doporučil pěstovat bambusy, ty mají oproti našim domácím druhům trav podzemní systém oddenků a kořenů výrazně hlubší a rozsáhlejší. Možná by se bambusové háje některých zimovzdorných druhů daly vysazovat i jako plantáže na biomasu.

Zaujalo mě, že studie uvádí jako velmi přínosné pro ukládání uhlíku přihnojování dusíkem. Ochrana klimatu rozhazováním dusíkatých hnojiv do krajiny se bude určitě líbit našemu premiérovi.

„Velmi mě znepokojuje, že někteří lidé navrhují sázet stromy na přírodní lučiny..."

Na vině je tedy hlavně masivní odlesňování.

Amazonský prales nepomáhá klimatickou krizi zmírnit, ale naopak k ní dnes už přispívá.

Bilance oxidu uhličitého vstřebaného lesy a vypuštěného při jejich kácení se dnes vychýlila v neprospěch klimatu.

Vědci zvažovali nejen bilanci oxidu uhličitého, ale i další skleníkové plyny - zejména metan - které naopak unikají.

Vědci přiznávají, že konkrétní objemy plynů vypuštěných do ovzduší při každé ze zvažovaných činností zatím neznají, ale na základě syntézy dosavadních poznatků usuzují, že výsledný účinek na klima je možná záporný.

---------------------------------

Sázet či kácet – toť otázka: je důstojnější zapřít se a snášet surovost osudu a jeho rány, anebo se vzepřít moři trápení a skoncovat to navždy?

Takže: prales nekácet, protože bilance oxidu uhličitého se při kácení vychýlí v neprospěch klimatu.

Když se prales nekácí, stromy v něm odumírají samy a tyto přírodní procesy zase produkují metan, což je horší skleníkový plyn než oxid uhličitý, který se uvolňuje při kácení. Takže kácet a vyrobit nábytek.

Bilance oxidu uhličitého při výrobě nábytku bude ovšem nepříznivá, takže nábytek nevyrábět a stromy nechat stát.

Jenže to odumřou samy, při tom vzniká metan a metan je horší plyn než oxid uhličitý.

Nové stromy nesázet, hlavně ne na přírodní lučiny, protože lučiny zachytí víc uhlíku než lesy, navíc by ty stromy bylo později nutno pokácet - nebo, když by nebyly pokáceny, odumřely by samovolně, což by bylo horší, protože metan je horší než oxid uhličitý...

Také ty lesy mohou při požárech shořet. Masivní lesní požáry jsou čím dál častější, což by zase byl dost silný argument pro kácení...