Až čtyřicet procent současné rozlohy amazonského pralesa se blíží k bodu zlomu, po kterém se celý stávající ekosystém zhroutí a promění z uzavřeného deštného pralesa v otevřenou savanu. Podle studie, která v pondělí vyšla v časopise Nature Communications, je to problém hlavně z toho důvodu, že Amazonie významným způsobem pomáhá k zachytávání emisí skleníkových plynů a zároveň v sobě skrývá mnoho vzácných živočišných i rostlinných druhů.

Příčinou jsou časté požáry a sucho, které narušují úrovně srážek a vlhkosti, jejichž správný poměr je pro fungování deštných pralesů klíčový. To dávají vědci do souvislosti s klimatickou krizí způsobenou vypouštěním skleníkových plynů, k němuž dochází nejen v důsledku spotřeby fosilních paliv, ale také vlivem intenzivního zemědělství, těžby nerostů a chovem skotu, kterému ustupuje čím dál více pralesní plochy.

Celková proměna v savanu bude trvat i několik desítek let. Jednou započatý proces změny ekosystému nejde nicméně téměř zvrátit. Vědecký tým výzkumné organizace Stockholm Resilience Centre k výpočtu použil dostupná atmosférická data, vývoj srážek a předpokládaný vliv dalšího růstu emisí vlivem užívání fosilních paliv.

Podle jejich výpočtů je už současná nízká úroveň srážek na čtyřiceti procentech území pralesa blízká úrovním typickým pro savany, kde namísto velkých stromů rostou drobné dřeviny a traviny. Vědci zároveň dodávají, že podobným procesem prochází také rozsáhlé deštné pralesy v oblasti Konžské pánve v Africe.

„Deštné pralesy na všech kontinentech jsou velmi citlivé na změny klimatu a mohou brzy ztratit schopnost adaptovat se na měnící se podmínky. Pokud zmizí, vrátit je zpátky může zabrat desítky let,“ vysvětlil Ingo Fetzer ze Stockholm Resilience Centre.

Bolsonaro a vliv korporací

Proměně amazonského pralesa napomáhá také masivní odlesňování, které se za vlády brazilského prezidenta Jaira Bolsonara významným způsobem urychlilo. K odlesňování však přispívají také jiné státy, na jejichž území se deštný prales rozkládá, například Bolívie nebo Paraguay.

Daniel Brindis, ředitel programu lesy při Greenpeace USA, pak kromě Bolsonara z rychlého ničení pralesa viní také fungování celosvětového obchodu. „Banky investují do rozšiřování nebezpečné infrastruktury v pralese, nadnárodní firmy ve velkém skupují dřevo, nerostné suroviny či hovězí maso. Ačkoliv se o krizi amazonského pralesa mluví dlouho, korporace kvůli vlastnímu profitu tolerují porušování lidských práv a prohlubování klimatické krize,“ vysvětlil Brindis.

Další informace:

• The Guardian Amazon near tipping point of switching from rainforest to savannah — study
• ZME Science Large parts of the Amazon rainforest risks turning to savannah
• CNN Tens of thousands of fires are pushing the Amazon to a tipping point