Vlčí smečka si buduje nory, stromové domky a blokády cest na lesnickém pozemku v okrsku Stuposiany. Zalíbilo se jí mezi více než sto let starými buky a jedlemi, které stojí v sousedství Běščadského národního parku, a dotvářejí tak za jeho hranicemi velice vzácný ekosystém, jež reguluje objem vody v krajině, zmírňuje sucha i záplavy, váže vysoké množství CO2 a hostí ohrožené a přísně chráněné druhy (strakapouda bělohřbetého, puštíka bělavého, šikoušek zelený, dvouhrotec zelený a mnoho dalších).

Za ochranu vzácných lesních porostů bylo v Polsku minulý rok uspořádáno mnoho protestů, petic a rozhovorů s politiky. Zapojila se do nich i laureátka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková a 250 vědců se podepsalo pod otevřený dopis, ve kterém, krom výzvy k okamžitému zastavení těžby ve vzácných lesích, ostře kritizují zodpovědné instituce:

„Naše znepokojení se týká také ekonomických aktivit v nejcennějších přírodních lesích v nárazníkové zóně Národního parku Běščady, zejména v navrhovaných přírodních rezervacích v lesním okrese Stuposiany. Stav ochrany přírody v těchto oblastech dokazuje hlubokou krizi a neefektivnost polských orgánů odpovědných za tuto problematiku (ministerstva životního prostředí, generálního ředitelství pro ochranu životního prostředí s podřízenými oblastními ředitelstvími pro ochranu životního prostředí, vojvodů, vojvodských maršálů a starostů).“

Nátlak vědců i veřejnosti je dlouhodobě ignorován. Úřady se tak v jednom z lesních pozemků rozhodly vykácet 30 % vzrostlých stromů. Vlčicím proto nezbylo nic jiného, než je chránit již zmíněnými příbytky a barikádami, které budují již déle než měsíc, přestože teploty v noci padají hluboko pod nulu až k minus dvaceti stupňům.

„Požadujeme zastavení těžby a lovu ve více než stoletých porostech v nárazníkové zóně Národního parku Běščady, v již plánovaných a navržených přírodních rezervacích a ve všech lesích v zemi, které by měly být dle veřejnosti a vědecké komunity vyloučeny z lesního hospodářství,“ píše se v jejich prohlášení.

Neznámý pachatel jim za to do potůčku, z něhož pijí, vložil tablety do WC a během noci jim zapálil transparent, jenž visel u jejich nory. Dalším nebezpečným incidentem bylo přeřezání lana vedoucího k stromovému domku týčícímu se vysoko nad zemí či příjezd traktoru, který bez varování najel do postavených barikád.

I v Hospodářských novinách se můžeme dočíst, že se nacházíme v šestém masovém vymírání, jež ohrožuje samotnou existenci člověka: „Každý rok ve světě zmizí 2,5 procenta z celkového objemu hmyzu, a bude-li ubývat dosavadním tempem, tak za 100 let zmizí úplně […] Hmyz je nezbytný pro fungování všech ekosystémů — slouží jako potrava jiných druhů, opyluje rostliny a recykluje živiny. […] Pokud se úhyn hmyzích druhů nepodaří zastavit, bude to mít katastrofální dopady na ekosystém planety a přežití lidstva.“