Polské karpatské lesy chrání revoluční vlčice

Lukáš Stříteský

Staré lesní porosty na hranici polského národního parku Běščady mají být podle doporučení vědců vyhlášeny rezervacemi. Přesto se v nich nyní má začít těžit dřevo. Tomu však brání občanští aktivisté přestrojení za vlčí smečku.

Přístup úřadů ke správě běščadských lesů je symptomatický. Jejich ochrana důležitá a také symbolická. Foto FB Wilczyce

Vlčí smečka si buduje nory, stromové domky a blokády cest na lesnickém pozemku v okrsku Stuposiany. Zalíbilo se jí mezi více než sto let starými buky a jedlemi, které stojí v sousedství Běščadského národního parku, a dotvářejí tak za jeho hranicemi velice vzácný ekosystém, jež reguluje objem vody v krajině, zmírňuje sucha i záplavy, váže vysoké množství CO2 a hostí ohrožené a přísně chráněné druhy (strakapouda bělohřbetého, puštíka bělavého, šikoušek zelený, dvouhrotec zelený a mnoho dalších).

Za ochranu vzácných lesních porostů bylo v Polsku minulý rok uspořádáno mnoho protestů, petic a rozhovorů s politiky. Zapojila se do nich i laureátka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková a 250 vědců se podepsalo pod otevřený dopis, ve kterém, krom výzvy k okamžitému zastavení těžby ve vzácných lesích, ostře kritizují zodpovědné instituce:

„Naše znepokojení se týká také ekonomických aktivit v nejcennějších přírodních lesích v nárazníkové zóně Národního parku Běščady, zejména v navrhovaných přírodních rezervacích v lesním okrese Stuposiany. Stav ochrany přírody v těchto oblastech dokazuje hlubokou krizi a neefektivnost polských orgánů odpovědných za tuto problematiku (ministerstva životního prostředí, generálního ředitelství pro ochranu životního prostředí s podřízenými oblastními ředitelstvími pro ochranu životního prostředí, vojvodů, vojvodských maršálů a starostů).“

×