Sto čtyřicet lidí přišlo 14. srpna na pražské Malostranské náměstí vyjádřit znepokojení z pokračující těžby jednoho milionů stromů v Bělověžském pralese. Těžbu nejzachovalejšího evropského nížinného pralesa kritizují vědci, UNESCO, Evropská komise i více než dvě stě tisíc signatářů petice.

Evropský soudní dvůr vydal před dvěma týdny předběžné opatření, kterým Polsko vyzývá k zastavení těžby, a to do doby, než rozhodne. Polsku hrozí pokuta sto milionů korun, přesto předběžné opatření ignoruje. Na pokyn ministra životního prostředí Jana Szyszka v oblasti nadále těží čtyři harvestory kolem patnácti set stromů denně. Dosud proběhlo patnáct nenásilných občanských blokád těžké lesní techniky, které těžbu zpomalují.

Během demonstrace zazněla vyjádření ředitele české Greenpeace Davida Murphyho, vedoucího Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy Jana Frouze a výzkumníka Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR, profesora Pavla Kindlmanna.

„I když Polsku hrozí pokuta až přes sto milionů korun, právní bitva u Soudního dvora Evropské unie může trvat měsíce až roky. Jestliže proti tomuto barbarskému chování polské vlády okamžitě neučiníme nic my a — mimo jiné i na náš popud — Evropská unie, bude mezitím vykácena podstatná část této jedinečné přírodní památky,“ varoval Kindlmann. Lidé zároveň vyzvali polského ministra životního prostředí Jana Szyszka k okamžitému zastavení těžby v pralese.

Poté se účastníci spontánně přesunuli před nedalekou budovu polské ambasádu, kde se skandovala hesla jako: „Divočina patří do Bělověže, ne do politiky!“, „Celý prales národním parkem!“ nebo „Kůrovec je lež jak věž, nekácejte Bělověž!“ Právě výskyt kůrovce totiž polská vláda používá jako alibi k pokračujícímu kácení. „Ministrem uváděné argumenty jsou ale účelové. Les nekácí kvůli kůrovci, kácí se totiž i duby a habry, které tento brouk napadnout nemůže.

Těžba probíhá i v jádru chráněných území se stoletými stromy, kde nebezpečí, že větev někomu spadne na hlavu, nehrozí. Záměr je zřejmě jediný: zpeněžit dřevo a zabránit tomu, aby poslední nížinný prales v Evropě zůstal pralesem,“ píše se ve výzvě občanům Polska a dalších zemí, aby se do obrany Bělověžského pralesa zapojili, kterou sepsali Jan Skalík a Miroslava Rylko.

Do Bělověžského pralesa každý týden vyjíždí desítky lidí, aby zabránili harvestorům v činnosti. Na blokádách se dosud podílelo i přibližně sto Čechů. Jedním z organizátorů blokád a pražské demonstrace je právě i asistent Katedry environmentálních studií Fakulta sociálních studií brněnské Masarykovy univerzity Jan Skalík.

„Nechceme-li ztratit nejzachovalejší domov zubra evropského, vzácných ptáků a mnohasetletých stromů, musíme ministru Szyszkovi ukázat, že dějiny si jej budou pamatovat jako muže, který Evropě navždy pokácel nejkrásnější prales,“ vyzval Skalík na Malostranském náměstí.