Na dvacet tisíc druhů živočichů, jedny z nejvyšších stromů v Evropě a poslední volně žijící populace zubra evropského na světě. Takové přírodní bohatství ukrývá Bělověžský prales. Polský ministr životní prostředí v pátek schválil, že se jeho rozsáhlá část může vykácet. Jan Szyszko krok odůvodňuje šířením kůrovce, proti jsou však vědci, environmentální organizace i Evropská Unie, která varovala před porušením regulací na ochranu životního prostředí.

„Jednáme s cílem zamezit úpadku přírodního prostředí, z nějž mizí důležité druhy,“ uvedl ministr ke svému záměru navýšit limit těžby pro období 2012 až 2021 na 188 tisíc kubíků dřeva. Původní lesní hospodářský plán počítal s limitem 63 tisíc, který se dnes blíží vyčerpání.

Prales se rozkládá na 150 tisících hektarech podél polsko-běloruské hranice. Zhruba sedmnáct procent z celé převážně zalesněné plochy tvoří Belověžský národní park, který je pod ochranou světového dědictví UNESCO. A právě této části by se podle Szyszka neměla těžba dotknout. V opačném případě by Evropská komise mohla vůči Polsku zahájit řízení.

Podle environmentálních organizací, které již několik let bojují za rozšíření národního parku na celou oblast, je navýšení limitů neopodstatněné: napadení kůrovcem nepředstavuje pro prales výrazné ohrožení, příroda se s ním sama vypořádá. „Bojovat proti kůrovci s pilou a sekerou přinese více škody než užitku,“ reagoval ředitel polské pobočky Greenpeace Robert Cyglicki.

Aktivisté upozorňují, že těžba nevratně naruší unikátní ekosystém, který se podle vědců vyvíjel až osm tisíc let. Polskou vládu viní z toho, že sleduje výhradně ekonomické zájmy.

Organizace Greenpeace proto vyzvala v otevřeném dopise premiérku Beatu Szydlovou, aby rozhodnutí ministra životního prostředí zvrátila, a po vládě požaduje přijetí opatření na ochranu lesa. Petici dosud podepsalo více než 130 tisíc lidí.

Bělověžský národní park je nejstarším nížinným lesem v Evropě, který se do dnešního dne dochoval téměř netknutý — zčásti i proto, že pro polské krále a ruské cary představoval oblíbenou honitbu. Těžba tak byla dlouho omezena. Pod ochranou UNESCO je od roku 1979. Aktivisté na polské i běloruské straně již několik let volají po přísné ochraně a zákazu vstupu do konkrétních oblastí jak lesníkům, tak turistům.

Další informace:

Reuters Polish minister approves tripling of logging in ancient forest

The Guardian Bialowieza, Europe's last primeval forest — in pictures

Greenpeace Polska Petice za zachování pralesa