Plných jedenasedmdesát procent lidí si myslí, že je potřeba chránit divokou přírodu v České republice. Vyplývá to z aktuálního a širokého šetření katedry environmentálních studií při Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity o postojích našich obyvatel k ochraně divočiny.

Divočina, tedy území ponechané přirozenému přírodnímu vývoji, pokrývá pouhé tři desetiny procenta území České republiky. Podle odborníků by bylo vhodné rozlohu divoké přírody několikanásobně zvětšit. I v průzkumu se největší skupina lidí vyslovila pro to, aby divoké přírodě byl ponechán větší prostor.

Podle Elišky Vozníkové z Hnutí DUHA jde o výbornou zprávu: „Češi si cení divočiny a chtějí jí více. Nyní jsou však přírodnímu vývoji ponechány pouhé tři desetiny procenta naší krajiny. Toto území by se mohlo několikanásobně rozšířit ku prospěchu přírody i lidí. Je potřeba hledat nová území, kde dáme přednost divočině, ale zároveň do ní umožníme vstup ohleduplným návštěvníkům.“

Za největší hrozby pro zachování divoké přírody považují lidé nešetrnou těžbu dřeva a zástavbu. Divočina by se podle výzkumu měla chránit především proto, že v ní žijí ohrožené druhy živočichů a rostlin. Lidé podporují výskyt rysů, divokých koní, zubrů a vlků.

Lidé jsou si vědomi také nutných omezení při pohybu divočinou. Kolem osmi z deseti respondentů šetření si myslí, že by se v těchto místech neměl rozdělávat oheň a chodit mimo stezky. „Lidské zásahy se tu omezují jen na turistické stezky, přístřešky a další nezbytná zařízení pro výletníky. Nesmí se tu těžit dřevo ani stavět hotely, lanovky, zábavní centra a podobně,“ připomíná Vozníková.

Poslanecká sněmovna bude letos na podzim projednávat vládní novelu zákona o ochraně přírody a krajiny. Podle navrženého znění zákona má zabírat většinu území našich národních parků divočina. „Chtějí-li se poslanci přiblížit přáním lidí, měli by z novely odstranit například přehnané požadavky na protipožární ochranu či zbytečnou povinnost kácet stromy,“ uvedla expertka Hnutí DUHA.