Výbor pro životní prostředí Poslanecké sněmovny projedná ve čtvrtek petici, v níž už přes 43 tisíc návštěvníků Národního parku Šumava a lidí z celé republiky apeluje na zákonodárce, aby jasnými pravidly zajistili ochranu divoké přírody před těžařskými firmami a krásné šumavské krajiny před developery a spekulanty s pozemky.

Petici poslancům a poslankyním zve čtvrtek představí zástupce petičního výboru profesor Pavel Kindlmann z Karlovy univerzity a Akademie věd a programový ředitel Hnutí DUHA Jiří Koželouh. Kindlmann připomíná, že vědci na základě obrovského množství terénních dat určili, na kterých místech Šumavy by lidské zásahy negativně ovlivnily biologickou rozmanitost — a pravděpodobně způsobily lokální vyhynutí mnoha druhů organismů.

„Každý, kdo rozhoduje o budoucím způsobu ochrany přírody na Šumavě, by si měl být vědom toho, že je morálně zodpovědný za to, v jaké podobě od nás naši potomci přírodu obdrží a kolik druhů organismů bude pro ně v případě špatného politického rozhodnutí nenávratně ztraceno,“ zdůrazňuje Kindlmann.

Petici již přijal a projednal 3. září poslanecký petiční výbor. Vyslechl argumenty Hnutí DUHA, petičního výboru, vědců, zástupců šumavské veřejnosti i některých poslanců. Zpravodaj petice, poslanec František Laudát, vyzval závěrem přítomné poslance, aby „nenechali proměnit Šumavu v druhé Krkonoše“ a přislíbil, že udělá vše pro to, aby senátní zákon byl sněmovnou „smeten ze stolu.“

Signatáři petice a vědci nesouhlasí s likvidací vzácné přírody špatným zákonem, který v červnu schválil senát. Sněmovna o něm bude hlasovat pravděpodobně už na příští schůzi v říjnu. Stále narůstající počet podpisů pod petici odpovídá veřejnému mínění. Podle 68 % obyvatel by v národním parku měla mít přednost ochrana přírody i na úkor rozvoje nových projektů. Naopak nové lanovky, sjezdovky a podobné záměry podporuje pouze 21 % Čechů a Češek.

V anketě, kterou v roce 2011 uspořádalo Hnutí DUHA ve spolupráci s tehdejším vedením národního parku, uvedli čtyři z pěti respondentů, že by divoká krajina měla tvořit více než třicet procent parku.

V průzkumu agentury STEM se sedmasedmdesát procent obyvatel Jihočeského kraje domnívalo, že šumavský národní park je díky přílivu turistů pro místní obce ekonomickým přínosem. Pouze necelá čtvrtina (23 %) Jihočechů považuje národní park za překážku volnému podnikání. A za pravdu jim dává studie prestižní britské poradenské firmy EFTEC, která spočetla, že pro místní ekonomiku na Šumavě je tak jako v jiných národních parcích světa nejvýhodnějším scénářem ochrana a rozšíření území divočiny.

Jak dokázala nedávno zveřejněná mapová analýza Hnutí DUHA, za senátním zákonem stojí především zájem o lukrativní pozemky. Dosud chráněná vzácná příroda by se schválením zákona mohla proměnit až na 7 700 stavebních pozemků, které si už předem skoupili velcí podnikatelé, osoby blízké předkladatelům zákona a realitní makléři či advokáti z okolí i velkých měst. Mezi nimi vyniká František Talián, poradce senátora Tomáše Jirsy, hlavního proponenta zákona.

Petice žádá poslance a senátory, aby přijali takový zákon o Národním parku Šumava, v němž bude hlavním cílem ochrana přírody, ostatní činnosti budou možné do míry, jež neohrozí vzácnou přírodu. Zároveň požaduje, aby byla zachována současná rozloha území ponechaného přírodě, tj. 30 % národního parku a stanoveno jeho postupné rozšíření alespoň na 50 % do roku 2030 tak, jak určuje současný Plán péče o národní park a jak je to obvyklé v ostatních evropských národních parcích. Signatáři také chtějí, aby byla omezena další výstavba tak, aby nezničila cennou šumavskou krajinu.