Jen několik dnů předtím, než dolní komora začne projednávat senátní návrh zákona o Šumavě, zveřejnilo Hnutí DUHA novou obrazovou publikaci mapující deset z nejkrásnějších území divoké přírody a malebné krajiny na Šumavě. Ekologická organizace v ní dokumentuje jejich krásy i destruktivní následky, které by pro ně znamenalo přijetí senátory navrhovaného zákona.

Tato místa, která představují esenci šumavských krás, by podlehla kácení či zástavbě, pokud poslanci návrh zákona neodmítnou. „Všechny poslance jsme před dvěma měsíci pozvali, ať se jedou na vlastní oči podívat, jaké přírodní krásy by schválením senátního zákona na Šumavě nechali zničit. Nyní jsme jim připravili reprezentativní fotografickou publikaci, kterou dostanou až do poslaneckých lavic,“ uvedl Jaromír Bláha z Hnutí DUHA.

„Pokud senátoři chtějí skutečně národní park zrušit, měli to říct férově rovnou, a ne to halit do rádoby zákona,“ dodává. Ekologové nicméně věří, že poslanci budou soudnější, senátní zákon zamítnou a připraví rozumnější, který zajistí ochranu divoké přírody i prosperitu místních obcí.

„Jeden takový návrh vypracovalo Hnutí DUHA společně s vědci Karlovy univerzity. Navrhuje polovinu území NP pro divokou přírodu a druhou polovinu pro šetrné lesní hospodaření a regulovaný rozvoj obcí. Taková podmínky přesně odpovídají současnému stavu přírody na Šumavě i mezinárodním pravidlům platným pro NP,“ připomněl Bláha.

Hnutí DUHA s vědci podrobně prozkoumalo senátní návrh včetně map, vyžádalo si k nim souřadnice GIS a porovnalo je s územními plány obcí i pozemkovou evidencí. Experti ekologické organizace zjistili, že senátoři Tomáš Jirsa, Pavel Eybert (oba z ODS) a další chtějí nově zařadit do III. (zastavitelné) zóny NP velká území v okolí obcí, která by se pak jen jednoduchou změnou územních plánů mohla otevřít velkoplošné výstavbě.

Publikace ukazuje krásnou krajinu nad Čeňkovou pilou, na Filipově Huti, v Novém Údolí a u Modravy jako příklady míst ohrožených novou zástavbou. Ve skutečnosti se ale machinace s pozemky a zonací v návrhu zákona týkají mnoha dalších známých míst: Kvildy, Borové Lady, Jeleních vrchů, Strážného i Rejštejna. Nejrozsáhlejší jsou nové zábory okolo Srní a Českých Žlebů.

Lobbisticky prosazený senátní návrh zákona byl schválen v červnu navzdory zásadním výhradám ekologů, vědců i veřejnosti. Povoluje stavební projekty „sloužící turistice, sportu“ dokonce i v přísněji chráněných druhých zónách národního parku — tedy bezmála na dvou třetinách jeho rozlohy.

Senátoři také chtějí umožnit zákonem kácení kdekoli v parku včetně jeho nejcennějších území. Publikace ukazuje rašeliniště světového významu v okolí Kvildy a Horské Kvildy, kde by těžařské firmy mohly začít například porážet kůrovcem napadené stromy. Stejně tak v Modravských slatích i jinde.

Fotografie přibližují vznikající prales na Radvanovickém hřbetu, kde hnízdí například čápi černí či „uralské sovy“ puštíci bělaví nebo pohádkově opuštěný kaňon divoké řeky Křemelné, kde se scházejí rysi a prohánějí vydry — další z míst, kde by senátní návrh zákona umožnil kácení. Poslanci v publikaci uvidí i rysa a tetřeva, jejichž domov by byl zásadně ohrožen.

Senátní návrh zákona chce také vyvést pozemky z majetku státu převodem na obce, které je mohou obratem rozprodat, a dále nařídit správě parku, aby umožnila lov zvěře na celém území národního parku kromě intravilánů obcí. Většina národního parku by se dokonce podle senátorů měla řídit laxnějšími pravidly pro ochranu přírody, než platí pro běžné komerční lesy.

Již dvaačtyřicet tisíc lidí z celé republiky apeluje peticí na poslance, aby jasnými pravidly zajistili ochranu divoké přírody před těžařskými firmami a krásné šumavské krajiny před developery a spekulanty s pozemky. Vyjadřují tím současně nesouhlas s likvidací vzácné přírody senátním zákonem.

Do NP Šumava přijíždějí dva miliony turistů ročně. Plných 68 % z nich je přesvědčeno, že v NP má mít přednost ochrana přírody před novými projekty a výstavbou. Nové lanovky a sjezdovky podporuje jen 21 % lidí. Zjištěná fakta odpovídají zahraničním údajům (včetně NP Bavorský les), že lidé přijíždějí do NP především za prožitkem divoké přírody.

Letos publikovaná studie renomované britské společnosti EFTEC a Karlovy univerzity navíc prokázala, že přírodě i místní ekonomice nejvíc prospěje rozšíření chráněné divoké přírody, které přiláká nové návštěvníky. Šumava má tedy příkladné řešení znamenající výhru pro všechny strany — s výjimkou kmotrů, spekulantů a některých politiků, kteří uměle vytvářejí neexistující spor mezi přírodou a zájmy místních obyvatel.

Tomuto přístupu úspěšně uplatňovanému ve všech parcích Evropy odpovídá Jaromírem Bláhou zmiňovaný návrh zákona o Šumavě, který zabezpečuje ochranu šumavské krajiny před developery, neúměrnou zástavbou i ničivým kácením a zároveň umožňuje trvale udržitelnou šetrnou turistiku i rozvoj obcí.

Zachovalá vzácná příroda bude podle něj chráněna jako první zóna na 52 % území parku: 50 % bude tvořit území ponechané divoké přírodě bez zásahů člověka a 2 % bezlesí, kde je nutná péče pro ochranu vzácných rostlin. Druhá polovina území je určena pro šetrné lesní hospodaření a regulovaný rozvoj obcí.

Publikaci lze stáhnout zde.