Skupina senátorů pod vedením Pavla Eyberta a Tomáše Jirsy z ODS předkládá tento týden na schůzi Senátu návrh zákona, který by prakticky zrušil ochranu přírody na Šumavě a postavil ji zcela na roveň podnikatelským aktivitám. Upozorňuje na to Stínová vědecká rada NP Šumava s tím, že návrh považuje za neodborný a manipulativní. Podobně jako ekologické organizace normu vědci odmítají jako celek.

Zdůrazňují přitom, že zákon v případě implementace oslabí dosavadní ochranu přírody v parku, která je dána zákonem o ochraně přírody a krajiny. „Tento zákon patří k nejlepším v Evropě a přírodu chrání dobře a dostatečně. Naopak předkládaný návrh by ochranu přírody značně omezil a otevřel pole aktivitám, které nejsou s ochranou přírody v národních parcích slučitelné,“ uvedli vědci v tiskovém prohlášení.

„Navržený zákon není založen na vědeckých argumentech a podkladech, je v ostrém rozporu s uznávanou mezinárodní praxí. Návrh připomíná politický handl mezi některými místními politiky a současným vedením národního parku. Takový zákon nebude dostatečně chránit vzácnou šumavskou přírodu a otevře prostor pro komercializaci území národního parku. Je to špatný zákon a žádáme senátory, aby při rozhodování o něm měli na mysli především účel, pro který je národní park zřízen. A to je ochrana unikátní přírody,“ tvrdí předseda Stínové vědecké rady NP Šumava Jakub Hruška.

Před zahájením schůze Senátu, která proběhne tento týden, Stínová vědecká rada NP Šumava shrnula své hlavní výhrady do několika bodů. Prvním z nich je nedostatečná velikost území ponechaného přírodě. V senátním návrhu je totiž jen 25,9% první zóny, navíc ani v budoucnu by podle normy neměla být její rozloha již nikdy zvýšena nad pětatřicet procent rozlohy parku.

„To je pro zákon o NP neakceptovatelné omezení, které je zcela v rozporu s reálným stavem přírody. Jak vyplývá z vědecké studie, uveřejněné v roce 2013 ve vědeckém časopise European Journal of Environmental Sciences, je již dnes v NP Šumava téměř padesát procent území s tak vysokou přírodní hodnotou, že si zaslouží ochranu na úrovni I. Zóny,“ uvedla Stínová vědecká rada.

Návrh zákona přitom podle vědců klade stejný důraz na rozvoj obcí jako na ochranu přírody a neposkytuje tak dostatečnou ochranu přírodně výjimečně hodnotnému území. „Právě kvůli ochraně přírody,“ upozorňují vědci, „jsou ovšem národní parky vyhlašovány“. Formulace návrhu zákona podle nich musí být postavena tak, aby bylo zřejmé, že ochrana přírody má v parku přednost před ostatními aktivitami.

Senátoři navíc prosazují pouhou proklamativní regulaci stavební činnosti v Národním parku Šumava. Stínová vědecká rada nicméně připomíná, že již vládní nařízení z roku 1991, kterým byl národní park vyhlášen a které by bylo senátním návrhem zákona zrušeno, obsahovalo alespoň základní pravidla o regulaci územní a stavební činnosti. „Navržený text zákona tak umožní další zástavbu krajiny národního parku zejména díky rozšíření třetích zón ve stavebně atraktivních oblastech. Jak ukazuje praxe, pozemky ve třetích zónách se zpravidla dříve či později uvolňují pro stavební účely,“ připomínají vědci.

V neposlední řadě vědecká obec připomíná, že je senátní návrh protkán možností výjimek z ochrany přírody, tvrdí přitom, kterak je zjevné, že podle tohoto zákona bude bez problémů možno postavit například lanovku Klápa-Hraničník v oblasti Smrčiny. Unikátně zachovalá oblast horského lesa, kde žije tetřev hlušec a další kriticky ohrožené druhy rostlin a živočichů, má být rozetnuta lanovkou a sjezdovkou. „Těžko si lze představit pregnantnější porušení principů, které tvoří podstatu budování národní parků,“ upozorňují vědci.

Návrh nakonec zavazuje stát k nedefinované finanční podpoře obcí. Přitom obce v NP Šumava mají výrazně vyšší příjmy, než srovnatelné obce mimo národní park. Zákon naopak vůbec neřeší vztahy s mezinárodní legislativou ochrany přírody NATURA 2000 a nereflektuje ani další mezinárodní závazky — například bilaterální dohody o spolupráci mezi NP Šumava a NP Bavorský les.