Senátor Tomáš Jirsa spolu s dalšími zákonodárci předložil návrh zákona o Národním parku Šumava. Podle ekologů je bizarní: unikátní šumavskou přírodu by totiž v řadě aspektů chránil méně, než oblasti mimo národní park. Návrh zákona je podle jejich mínění očividně napsaný pro spekulanty s pozemky a papalášské lovce, kteří si chtějí přijet do parku zastřílet.

„Udivuje mne, že se pod něj podepsali i další senátoři než jen Tomáš Jirsa a Pavel Eybert, kteří podobné nápady předkládají dlouhodobě a jejichž projevy na téma Šumavy patří k senátnímu koloritu,“ uvedl expert na ochranu lesů z Hnutí DUHA Jaromír Bláha. Návrh otevírá téměř dvě třetiny národního parku výstavbě. Navíc rozvoj obcí má mít v  parku podle senátorů stejnou prioritu jako ochrana přírody.

Senátoři také navrhují vyvést rozsáhlé pozemky z majetku státu převodem na obce, které je mohou obratem rozprodat, nařídit správě parku, aby umožnila lov zvěře na celém území národního parku kromě intravilánů obcí, kde platí omezení střelby mysliveckým zákonem.

Jejich zákon v neposlední řadě podporuje developerský projekt na Hraničníku, v jednom z nejcennějších částí parku, kde žijí vzácní tetřevi. Navrhují převést pozemky pod plánovanou lanovkou a sjezdovkou rovnou do zóny s nejbenevolentnějšími pravidly pro výstavbu. Klíčový expertní posudek, který si objednalo ministerstvo životního prostředí, přitom tuto stavbu neumožňuje legalizovat.

Především by se však podle senátorů měla většina lesů v národním parku napříště řídit přednostně pravidly lesního zákona, který platí pro komerční lesy. Nyní přitom všechny české lesy — nejen v národním parku, ale také i mimo něj — podléhají především zákonu o ochraně přírody a krajiny.

Teprve na druhém místě se uplatňuje zákon o lesích. To v praxi může například znamenat, že při těžbě dřeva v národním parku by dřevorubci nemuseli brát ohled na hnízdící chráněné druhy ptáků, kdežto mimo národní park takové omezení bude nadále platit.

V národním parku senátoři nechtějí vůbec žádnou divočinu, také v prvních zónách nařizují „chov zvěře, který …. cíleně zvyšuje chovnou kvalitu zvěře a upravuje stavy zvěře na optimální stav“, a umožňují „časově a prostorově omezené přímé zásahy člověka“ za nejasných podmínek. V minulosti bylo tímto způsobem ospravedlňováno i velkoplošné kácení.

Podporu obcí si chtějí senátoři zajistit také paragrafem, podle kterého mají bohaté obce v parku dostávat „od státu finanční náhradu za ztížení péče o všestranný rozvoj jejich území a ztížení péče o potřeby jejich občanů“. Do Národního parku Šumava přitom přijíždí ročně téměř dva miliony návštěvníků, díky nimž mají obce dvojnásobné příjmy a podstatně nižší nezaměstnanost než obce za hranicí národního parku.