Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo další posudek, který vystavuje stopku projektu vysoce kapacitní lanovky a sjezdovky na šumavský Hraničník napříč první, nejcennější zónou Národního parku Šumava. Realizace areálu by měla tak závažné negativní důsledky pro chráněnou přírodu, že projekt nemůže být ministerstvem schválen.

Investor by musel získat speciální výjimku od Evropské komise za předpokladu, že Česká republika vyhlásí jako kompenzaci jiné chráněné území stejné kvality. To ale není reálné. Na nepřijatelné dopady projektu na přírodu dlouhodobě kromě vědců poukazují také ekologické organizace.

Sdružení Calla například upozorňuje, že projekt je v rozporu s evropským systémem ochrany Natura 2000. Ve všech variantách má významný negativní vliv na celistvost vyhlášené Ptačí oblasti Šumava a Evropsky významné lokality Šumava.

Zvláště kritické je podle ekologů ohrožení populace tetřeva hlušce v jádrovém území jeho výskytu nejen provozem lanovky se sjezdovkou, nýbrž i souvisejícím pohybem návštěvníků. Ohroženy jsou ale i další předměty evropské ochrany na české i rakouské straně.

Záměr výstavby lanovky je navíc v rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny, neboť umisťovat takové stavby s velkým a významně negativním dopadem na přírodu v chráněných územích je zakázáno. Mezi vrcholy Smrčina a Hraničník se nachází jedna z nejvíce zachovalých oblastí na jihovýchodní Šumavě s vzácnými lesními ekosystémy.

Masív Smrčiny totiž pokrývá nejrozsáhlejší horský smíšený les na Šumavě, ve kterém zůstal zachován vyšší podíl buku a jedle oproti jiným částem Šumavy, kde jednoznačně převládá smrk. S ohledem na přírodní hodnoty bylo toto území zahrnuto do první a druhé zóny parku.

Protože by lanovka dopravovala mimo jiné horská kola či běžkaře a předpokládán je vznik dalších outdoorových aktivit, negativní dopad její výstavby by se dotýkal mnohem širšího území, a to prakticky celého pravého břehu Lipna na jedné straně a Trojmezenské hory na straně druhé.

„Tento vliv nelze efektivně regulovat, naopak požadavky na využití území pro rekreační aktivity budou narůstat a to s výrazně negativním vlivem na přírodu celé oblasti,“ připomíná Edward Sequens z Cally.

Šumavský park podle něj zkrátka čelí odborně nepodloženému pokusu svého dnešního vedení o zrušení ochrany cenných území vyčleněných pro lanovku prostřednictvím změny zonace v projednávaném Plánu péče.

„Posudky, které zaplatilo ministerstvo životního prostředí, ale jednoznačně ukazují na nutnost upřednostnit zde zájmy přírody před developerskými záměry s nejistými ekonomickými dopady,“ zdůrazňuje Sequens.