Vládní návrh zákona o Šumavě kritizuje také vědecká obec
Vratislav DostálStínová vědecká rada Národního parku Šumava zveřejnila zásadní připomínky k zákonu o Šumavě, jehož autorem je ministerstvo životního prostředí a který bude v úterý projednávat v prvním čtení Poslanecká sněmovna.
Stínová vědecká rada zveřejnila připomínky k návrhu zákona o Národním parku Šumava, který bude v úterý v prvním čtení projednávat Poslanecká sněmovna. Už dříve zákon, který schválila Nečasova vláda, kritizovali ekologové. Podle nich by jeho schválení znamenalo faktické zrušení Národního parku Šumava.
Podle jednoho ze členů stínové vědecké rady NP Šumava Martina Braniše z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy navržený zákon není založen na vědeckých argumentech a podkladech, je v ostrém rozporu s uznávanou mezinárodní praxí a narušuje možnou bilaterální spolupráci na poli ochrany přírody s bavorskými sousedy.
Návrh podle něj připomíná politický handl mezi některými místními politiky, ministerstvem životního prostředí a současným vedením národního parku. „Takový zákon nebude dostatečně chránit vzácnou šumavskou přírodu a otevře prostor pro komercializaci území národního parku. Je to špatný zákon, a žádáme poslance, aby při rozhodování o něm měli na mysli především účel, pro který je národní zřízen. A tím důvodem je ochrana unikátní přírody,“ uvedl Braniš.
Samotná stínová vědecká rada pak své připomínky k návrhu zákona o Národním parku Šumava z dílny ministra životního prostředí Tomáše Chalupy z ODS shrnula do pěti bodů: nedostatečná velikost území ponechaného samovolnému vývoji, přílišný důraz na rozvoj obcí, nedostatečná regulace stavebních aktivit, umožnění lanovky v jedné z nejcennějších částí Národního parku Šumava a nesplnění legislativních požadavků zákonem jako takovým.
Stínová vědecká rada upozorňuje, že Chalupův návrh zákona počítá pouze s 22,1 % bezzásahové první zóny, zároveň se 4,5 % první zóny, kde bude možno zasahovat do doby, než bude kůrovec „v základním stavu“. Podle rady to fakticky znamená možnost jejich vykácení.
Vědci v této souvislosti připomínají, že stav ekosystémů nyní umožňuje vyhlásit ihned jako bezzásahových veškerých 26,6 % první zóny. Podle navrhovaného zákona budou navíc bezzásahová území dále zmenšena a rozčleněna v souvislosti s údržbou cest v první zóně, což znamená neustálé zásahy.
Pokud jde o druhou připomínku, vědecké radě se nelíbí, že návrh zákona klade stejný důraz na rozvoj obcí jako na ochranu přírody a neposkytuje tak dostatečnou ochranu přírodně výjimečně hodnotnému území. Vědci přitom zdůrazňují, že právě kvůli ochraně přírody jsou národní parky vyhlašovány. „Formulace §1 odst. 5 návrhu zákona by měla být postavena tak, aby bylo zřejmé, že ochrana přírody má v NP Šumava přednost před ostatními aktivitami,“ uvedla stínová vědecká rada.
Podobně jako ekologové, i vědci nesouhlasí s tím, že Chalupův návrh zákona neobsahuje prakticky žádnou regulaci stavební činnosti v Národním parku Šumava. Připomínají, že už vládní nařízení z roku 1991, kterým byl národní park vyhlášen (a které tímto zákonem bude rušeno), obsahovalo alespoň základní pravidla o regulaci územní a stavební činnosti.
„Navržený text zákona tak umožní další zástavbu krajiny národního parku zejména díky rozšíření třetí zóny ve stavebně atraktivních oblastech,“ uvedli vědci. Dosavadní zkušenosti podle nich ukazují, že se pozemky ve třetí zóně zpravidla dříve či později uvolňují pro stavební účely. V řadě míst by takový postup měl za následek snížení jejich atraktivity a negativní dopady na krajinný ráz.
Vědecká rada také nesouhlasí s tím, že návrh zákona počítá s vybudováním lanovky (včetně tzv. evakuační sjezdovky) Klápa — Hraničník v oblasti Smrčiny. Zdůrazňují přitom, že by v případě realizace stavby byla unikátně zachovalá oblast horského lesa, kde žije tetřev hlušec a další kriticky ohrožené druhy rostlin a živočichů, rozetnuta lanovkou a sjezdovkou. Podle nich si lze stěží představit pregnantnější porušení principů, které tvoří podstatu budování národních parků.
Nakonec rada připomíná, že odborná komise legislativní rady vlády letos v dubnu konstatovala, že samotná koncepce zákona je chybná, neboť zásadním způsobem vybočuje ze Zákona o ochraně přírody. Režim Národního parku Šumava by se totiž podle návrhu zákona zásadně lišil od režimu ostatních národních parků. Legislativní rada vlády navíc považuje strukturu zákona za nepřijatelnou a odporující legislativním pravidlům vlády.