Čerstvému ministru životního prostředí Richardu Brabcovi (ANO), který prohlašuje ochranu Šumavy za povinnost a cíl své první pracovní cesty, leží na stole horký brambor — Plán péče o Národní park Šumava, který ve skutečnosti obsahuje návrh na jeho zrušení. Ministerstvu životního prostředí jej ke schválení předložil ředitel Národního parku Jiří Mánek (ODS).

„Ministra Brabce čeká na stole před jeho první cestou na Šumavu pořádně horký brambor: Ředitel národního parku Mánek mu poslal ke schválení plán péče, kde ve skutečnosti navrhuje zrušení parku. Škrtá Šumavu ze seznamu mezinárodně uznávaných národních parků a nejcennější přírodní perly, jako je horský prales na Smrčině či kaňon Křemelné, chce vydat dřevorubcům,“ zdůraznil Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů z Hnutí DUHA.

Mánek tímto návrhem, jehož pasáže jsou podle Bláhy totožné s předlohou zákona bývalého ministra Chalupy, vyrábí etiketní podvod. „Bude-li plán péče v této podobě schválen, udělá z národního parku chráněnou krajinnou oblast, která si název národní park ponechá jen na papíře. Takové zásadní rozhodnutí nemůže udělat ani ředitel, ani rada parku, ve které chybí vědci i ekologické organizace. Národní park chrání národní i mezinárodní bohatství, a proto by musela takovému rozhodnutí předcházet široká diskuse,“ připomněl Bláha.

Zdůraznil přitom, že by Šumava vyřazením ze seznamu mezinárodně uznávaných národních parků přišla nejen o prestiž, ale hlavně o tisíce turistů, kteří sem jezdí za divokou přírodou a nechávají tu peníze. „Jak nedávno dokázala nová socioekonomická studie britských vědců, kvalitní ochrana většího území divočiny znamená pro místní obyvatele ekonomický přínos,“ zopakoval Bláha.

„Plán péče“, jenž bude po případném schválení pro správu parku závazný, výslovně vyřazuje Šumavu z kategorie mezinárodně uznávaných parků. Razantně sešrktává nejcennější území ponechané divoké přírodě ze současných třiceti procent na pouhých dvaadvacet. Navrhuje také, aby Šumava byla přiřazena péčí o území mezi chráněné krajinné oblasti, nikoli národní parky.

„Plán péče“ z dílny ODS kopíruje části neúspěšného návrhu zákona bývalého ministra Tomáše Chalupy — namísto péče o vzácnou divočinu otevírá Šumavu těžařským firmám a developerům.

Ředitel Mánek například navrhuje pustit dřevorubce do nejcennějších částí Šumavy: do horského pralesa na Smrčině, unikátního kaňonu Křemelné či oblasti kolem Ptačího potoka v Modravských slatích, již chránily před kácením stovky lidí při občanské blokádě. Mánkův plán péče obsahuje i nejspornější projekty, jako je koridor pro lanovku a sjezdovku na Hraničník, kde žijí tetřevi a rysi.

Nejkřiklavějším bodem je pak podle ekologů návrh na vyřazení Šumavy ze seznamu mezinárodně uznávaných národních parků. Mánek chce přeřadit Šumavu z kategorie II (národní parky) do kategorie IV (tzv. chráněná území se speciální péčí). Tato zásadní změna neodpovídá unikátním hodnotám parku a rezignuje na ochranu velkých částí přírody bez zásahu člověka.

Ekologové připomínají, že Mánek svůj záměr avizoval vzápětí po nástupu do funkce. Podle Hnutí DUHA jím chce oslabit silnou mezinárodní pozici národního parku před diskusí o novém zákonu. Přitom podle Světového svazu ochrany přírody IUCN je Šumava významnou součástí světového přírodního dědictví a jeho představitelé dali už dřív jasně najevo, že návrhy ODS vedou k likvidaci parku.

Vyškrtnutím ze seznamu uznávaných národních parků by Šumava přišla o prestiž a také o mezinárodní značku, která přitahuje turisty. I nejhlasitější šumavský starosta Antonín Schubert před několika lety varoval, že vyřazení Šumavy z mezinárodně uznávaných národních parků by bylo „velice krátkozraké rozhodnutí“.

Také šumavské obce při zakládání národního parku v roce 1991 mimo jiné uvedly: „Požadujeme, aby NPŠ byl parkem evropského významu, splňoval podmínky IUCN pro národní parky. (...) Přijetím tohoto rozhodnutí podmiňujeme vytvoření NP na našich územích“.

Návrh „plánu péče” také snižuje a prodlužuje oproti předchozímu plánu cílovou rozlohu první zóny z 50 % v roce 2030 na pouhých 35 % až v roce 2059, což neodpovídá podmínkám v národních parcích okolních evropských zemí, kde jádrové zóny tvoří minimálně polovinu území. Dokument obsahuje celou řadu dalších omylů, které jsou v rozporu s posláním národních parků.

Týkají se zejména péče o lesy, ale i o šumavskou krajinu. Tvrzení ředitele Mánka, že zvětšuje rozlohu I. zóny, je zavádějící, ve skutečnosti tak činí jen na papíře. Před jeho nástupem bylo chráněno jako divočina 30 % šumavského území (první zóna a část druhé), kdežto návrh „plánu péče“ snižuje tento podíl na pouhých 22 %.

Vědci a Hnutí DUHA navrhují, aby zachovalá vzácná příroda byla chráněna a pouze divoké přírodě a turistům byla ponechána polovina parku. Druhá polovina by měla být určena pro šetrné lesní hospodaření a rozumný rozvoj obcí. Návrh vychází z nezávislého, podrobného mapování dochované přírody, které stát nechal přichystat pro vyhlášení evropské soustavy chráněných území Natura 2000. Zabezpečí ochranu šumavské krajiny před developery i ničivým kácením a zároveň umožní turistiku i rozvoj obcí.

Ekonomické zájmy šumavských obcí jsou naprosto v souladu se zájmy ochrany divočiny, jak nedávno doložila nová socioekonomická studie britských expertů. Podle ní kvalitnější ochrana divoké přírody, rozšíření bezzásahových území a rozvoj turistiky zaměřené na divokou přírodu podpoří místní ekonomický rozvoj, zatímco prosazování developerských projektů na úkor vzácné přírody vyvolá jen krátkodobé zisky, z nichž navíc nebudou profitovat obce a místní obyvatelé.

Plán péče je výchozím odborným dokumentem ochrany přírody a běžně uniká pozornosti politiků i médií. Je podkladem pro plánování na území oblasti a pro správu parku je závazný. Obsahuje stávající i plánovanou zonaci, ochranný režim jednotlivých částí národního parku, podmínky péče o les, chráněné rostliny a zvířata i pro rozvoj turistiky.