Ekologové napsali otevřený dopis ministru životního prostředí v demisi Tomáši Podivínskému. Důvodem k jeho zaslání byly výroky ministra na adresu plánovaného projektu lanovky se sjezdovkou na vrch Hraničník, který má rozetnout Národní park Šumava a to dokonce v první a druhé zóně ochrany přírody. Ekologové prý byly slovy ministra překvapeni.

„Ačkoliv jste ve čtvrtek místo osobně navštívil, je zjevné, že Vám podřízení připravili nekvalitní informace a přítomní starostové dodali jen jednostranný pohled. Co jste se od nich nedozvěděl,?“ táží se v úvodu dokumentu zástupci ekologických organizací.

Podivínský se totiž nechal slyšet, že by kvůli projektu mělo padnout „pouze“ osmdesát stromů v první nejcennější zóně parku. „Také, ale zdaleka nejde jen o ně. Mnohem zásadnější je, že s lanovkou je spojený přes 2,5 km dlouhý průsek včetně ,evakuační´ sjezdovky, který vytvoří migrační bariéru pro šumavská zvířata, vytvoří koridor pro šíření nepůvodních druhů a umožní rozvrácení okolních lesů větrem, jak jsme byli na Šumavě svědky na mnoha místech,“ zdůraznili ekologové.

Tato a další nebezpečí prokázalo i hodnocení provedené Vladimírem Bejčkem, podle kterého má projekt lanovky s plánovanou kapacitou 1540 až 2 700 lidí za hodinu významný negativní vliv na celistvost vyhlášené Ptačí oblasti Šumava a Evropsky významné lokality Šumava soustavy Natura 2000.

Ekologové mají za to, že obzvláště nežádoucí je rozdělení jádrového území tetřeva hlušce, ke kterému by vybudováním liniové stavby došlo. „Změna území a s tím související vyrušování by vytvořily bariéru, jejíž existence by tetřeví populaci významně zasáhla. Že se tetřevi lokalitám v okolí lanovek a sjezdovek vyhýbají, je opakovaně vědecky doloženo,“ uvedli ekologové v dopise.

Zdůrazňují přitom, že na pravém břehu Lipna, který by byl přílivem nových návštěvníků zasažen celoročně, je jedno z posledních útočišť kriticky ohroženého a ubývajícího losa evropského v naší přírodě. Žije zde asi 15 jedinců. Významně negativní vliv projektu byl přitom zjištěn také na chráněného rysa ostrovida a dopady na další chráněné druhy - čápa černého, datla černého, datlíka tříprstého, jeřábka lesního, kulíška nejmenšího, sýce rousného.

Ministru Podivínskému také připomněli, že v případě realizace projektu nepadne jen asi osmdesát starých stromů v první zóně, především smrků, které by se navíc kvůli své odolnosti vůči kůrovcové kalamitě mohly stát zárodkem přirozené a geneticky odolnější obnovy lesa v centru Šumavy.

„Pro dráhu lanovky a sjezdovky by měl být vyklučen les na ploše takřka 140 000 metrů čtverečních. V každém případě dojde k fragmentaci lesních porostů s rizikem otevření větru a jeho bořivým účinkům s pokračujícím narušováním lesa,“ uvedli ekologové v dopise.

Nazývat plánovanou sjezdovku „evakuační“ je podle nich podvod. Podle dokumentace předložené v EIA, se počítá s jejím běžným využíváním: „Výstavba evakuační sjezdovky umožní lyžařům sjíždět na českou stranu na občerstvení. Při dostatečně kvalitních službách v areálu lze očekávat i přejezdy rakouských a německých lyžařů na českou stranu …“ Sjezdovka má být navíc uměle zasněžována, s evakuací má tedy podle ekologů společný pouze název.

Upozorňují také, že nemá být široká jen dvacet metrů, nýbrž dle dokumentace uvádí třicet. „Že se na takové trati nedá dobře lyžovat? Pro srovnání: obě sjezdovky, které jsou na rakouské straně Hraničníku, mají šířku dvacet až pětatřicet metrů. Pokud bude projekt uskutečněn, ekonomická realita si stejně jako na jiných svazích vyžádá umělé osvětlení pro podvečerní a noční lyžování, které bude mít další negativní vlivy na přírodu Šumavy,“ upozornili ekologové ministra.

Zatímco negativní vlivy záměru lanovky a sjezdovky na životní prostředí jsou podle ochránců přírody nesporné a zásadní, úvahy o nastartování rozvoje šumavských obcí pomocí tohoto projektu jsou čistě spekulativní.

„Jednak se šumavské obce rozvíjejí již dnes, není třeba nic startovat. Socioekonomické studie prokázaly, že obce v národním parku Šumava mají dvojnásobné a vyšší příjmy než srovnatelné obce za hranicí národního parku,“ připomněli ekologové.

Rovněž ostatní obce v lipenské oblasti CHKO mají vyšší příjmy než je celostátní průměr venkova. „A za druhé v době, kdy se ukáže nereálnost představ o ekonomickém pozdvižení oblasti, budou již dopady na přírodu rozsáhlého území na dlouhou dobu nezvratné,“ dodali.

Nezpochybňují přitom, že by ekonomickou situaci obcí v oblasti ještě více zlepšilo využití penzionů a hotelů v zimní sezóně, vyřešením dopravy ubytovaných hostů na rakouské sjezdovky. Podle nich však existují i jiná, vůči přírodě šetrnější řešení. „Podle předchozích dohod měly být zhodnoceny ekologické i ekonomické dopady šesti variant a vybrána ta nejlepší. Proč se neuskutečnilo?,“ táží se ekologové ministra v závěru svého dopisu.

V samotném závěru dopisu ho vyzývají, aby se seznámil s názory vědců a odborníků nevládních organizací, se studiemi a daty, které k problematice existují. „Rádi bychom Vám je sdělili, předali a ukázali na místě,“ uzavřeli s tím, že Podivínského zvou na Hraničník ještě jednou: „Ukážeme Vám, proč je projekt lanovky a sjezdovky na tomto místě pro šumavskou přírodu zhoubný.“