Navzdory kritice opozice, ekologů a vědecké obce poslanci ve čtvrtek v prvním čtení schválili vládní návrh zákona o Národním parku Šumava. Pro zákon hlasovala především ODS, hlasování se zdrželi všichni zástupci KSČM a takřka všichni poslanci TOP 09. 

Klub sociálních demokratů hlasoval nejednotně. Osmnáct z nich normu podpořilo nepřímo, hlasování se zdrželi či nehlasovali vůbec. Šestadvacet sociálních demokratů pak hlasovalo proti Chalupově návrhu. Normu nyní posoudí výbory pro životní prostředí, zemědělský a pro veřejnou správu.

Ekologové z Hnutí DUHA a vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy mezitím představili pozměňovací návrh, který podle nich zajistí ochranu unikátní přírody a odstraní zásadní chyby návrhů ministra Chalupy a Plzeňského kraje.

Navrhují změny, dle kterých bude zachovalá vzácná příroda chráněna jako první zóna na 52 % území parku: 50 % bude tvořit území ponechané divoké přírodě bez zásahů člověka a 2 % bezlesí, kde je nutná péče pro ochranu vzácných rostlin. Druhá polovina území by byla určena pro šetrné lesní hospodaření a regulovaný rozvoj obcí.

Návrh ekologů a vědců také zabezpečí ochranu šumavské krajiny před developery, neúměrnou zástavbou i ničivým kácením a zároveň umožní trvale udržitelnou šetrnou turistiku i rozvoj obcí. Pozměňovací návrh předloží sněmovně k projednání poslanci Miroslav Petráň a Josef Novotný (oba z Věcí veřejných).

„Pozměňovací návrh je dostatečným kompromisem zajišťujícím i rozvoj obcí. Plzeňský i ministerský návrh zákona o Národním parku Šumava vůbec nezohledňují principy uplatňované v bavorské části parku a hrozí, že pro soukromé zájmy developerů a spekulantů ztratí Šumava svou výjimečnost,“ uvedl Josef Novotný.

Pavel Kindlmann z Přírodovědecké fakulty UK připomněl, že základní příčinou současného drastického snižování biodiverzity je destrukce přirozených stanovišť. „Takových území, kde existují biologická společenstva zhruba v tom druhovém složení, v jakém by tu byla, kdyby je neovlivňoval člověk. Dnes najdeme taková stanoviště již jen vzácně — například v ČR tvoří asi 0,2-0,3 % celkové rozlohy státu. Valná část z nich existuje právě na Šumavě v námi navrhované I. Zóně," zdůraznil.

„Výstavba v šumavských obcích je v posledních letech velmi intenzivní a narušuje zachovalý chráněný ráz šumavské krajiny, oceňovaný tisíci návštěvníků. Plzeňský i ministerský návrh zákona přitom podstatně rozšiřují zastavitelná území v okolí obcí a uvolňují tak volnou krajinu další zástavbě. Námi předkládaný pozměňovací návrh umožní rozvoj obcí ve stávajících hranicích III. zóny,“ doplnil Dušan Romportl z Přírodovědecké fakulty UK.

Podle Jaromíra Bláhy z Hnutí DUHA podrobné mapování ukázalo, že více než polovinu území národního parku tvoří přírodně velmi cenné ekosystémy a místa, kde žijí vzácná zvířata. „I letokruhové analýzy ukázaly, že umělé smrkové monokultury tvoří pouze 30 % šumavských lesů, to je mnohem méně, než se často říká. Polovina národního parku pro přírodu a turisty a polovina pro šetrné hospodaření a obce je dobré řešení a rozumný kompromis. Většina národních parků v Evropě má první zóny větší než 75%,“ připomněl Bláha.

Návrh nové, vědecky podložené zonace vznikl na základě podrobného mapování přírody pro vyhlášení evropské soustavy chráněných území Natura 2000. Navržená první zóna zahrnuje unikátní rašeliniště, horské smrčiny (ve vysokohorských polohách), podmáčené a rašelinné lesy, zachovalé bučiny, botanicky nejcennější lokality bezlesí, jádrové oblasti výskytu tetřeva hlušce a kaňony divokých řek.

V některých místech byly do první zóny zahrnuty desítky let staré lesy, vzniklé samovolně v  opuštěných vojenských prostorech. Naopak z ní byla vyřazena byť i přírodně cenná území v okolí obcí a v  pásmu na hranici národního parku kvůli ochraně okolních hospodářských lesů před kůrovcem. Ostatní lesy s pozměněnou druhovou skladbou a zemědělské pozemky patří podle návrhu do druhé zóny.

Návrh zákona nově umožní zcela volný pohyb návštěvníků i v první zóně parku. Omezení vstupu pouze po turistických cestách bude nadále platit jen tam, kde je to nezbytné kvůli ochraně citlivých ekosystémů a vzácných druhů zvířat, jako jsou například rašeliniště či jádrové oblasti výskytu tetřeva hlušce.

Návrh zákona dává prostor jak vzácné přírodě, tak rozvoji obcí. V případě konfliktních a megalomanských projektů má ovšem ochrana přírody v národním parku přednost. Stavební činnost je zákonem regulována tak, aby nedošlo k další živelné zástavbě krajiny. V prvních zónách budou umožněny jen drobné stavby pro turisty, ve druhých také účelová zařízení pro zemědělské a lesní hospodaření.

Ostatní výstavba bude povolena ve třetích zónách, ve stávajících zastavěných a zastavitelných území obcí. Architektonické řešení staveb musí být v souladu s charakterem zástavby národního parku. Zákon rovněž zabraňuje spekulacím s pozemky spravovanými Státním pozemkovým úřadem.

Vědci i Hnutí DUHA již dříve upozornili, že návrhy zákonů z dílny ministra Chalupy či Plzeňského kraje neslouží ochraně přírody, turistům a šetrnému rozvoji obcí, ale ochraně developerů a stavebních a těžařských firem. Projekty jako rekreační střediska či sjezdovky jsou podle nich stejně důležité jako ochrana přírody.

Návrh ministra Chalupy rozšiřuje v některých oblastech s lukrativními pozemky třetí zóny parku a také pouští dřevorubce do nejcennějších částí Šumavy, které jsou perlami národního parku - například do pralesa na Smrčině, kaňonu Křemelné či oblasti kolem Ptačího potoka v Modravských slatích . Plzeňský návrh zase navrhuje, aby se ve většině lesů národního parku hospodařilo podle pravidel pro komerční lesy.