Stínová vědecká rada Národního parku Šumava předložila ministerstvu životního prostředí připomínky k návrhu plánu péče o Národní park Šumava, vytvořeném pro období 2014 — 2018. Konstatuje v nich, že návrh zpracovaný Správou Národního parku Šumava je nevyvážený a nesplňuje základní kritéria dokumentu, kterým se má vedení parku dlouhodobě řídit.

„Plán péče má být odborným a koncepčním dokumentem ochrany přírody, jež zohledňuje dosavadní vývoj území a navrhuje opatření ve prospěch předmětu ochrany zvláště chráněného území,“ vysvětlil předseda Stínové vědecké rady Jakub Hruška. Stínová vědecká rada podle něj pojmenovala na osmnácti stranách největší problémy a chyby dokumentu. Závěrem musela konstatovat, že předložený návrh nesplňuje základní kritéria dokumentu, kterým se má Správa NPŠ dlouhodobě řídit.

Návrh plánu péče je nevyvážený a rezignuje na smysl národního parku, kterým je ochrana přírody. Podle vědců se to projevuje například v navrhované zonaci (územním vymezení zón s různým stupněm ochrany), která není odborně zdůvodněna. Oproti předchozímu plánu péče z let 2001 — 2010 (s prodlouženou platností do 2013) současný návrh výrazně snižuje cílové území ponechané přírodě. Zatímco předchozí plán péče počítal s padesáti procenty v roce 2030, aktuální návrh počítá pouze s pětatřiceti procenty okolo roku 2060.

Naopak jako jeden z hlavních cílů ochrany národního parku návrh uvádí podporu udržitelného rozvoje územních samosprávných celků. „Rozvoj regionu však nemůže být cílem ochrany národního parku coby území ochrany přírody. A to přestože platí, že dobrá ochrana a správa národního parku znamená velmi významný potenciál pro rozvoj regionu,“ uvedla Stínová vědecká rada.

„Je zřejmé, že předložený plán péče je založen na handlech s územím Národního parku Šumava jakožto obchodním artiklem developerů, obchodníků a těžařů. Teprve to, co zbylo, bylo ponecháno pro ochranu přírody,“ tvrdí Hruška.

Podle něj je zjevné, že současné vedení národního parku nemá ochranu přírody na Šumavě jako svoji hlavní prioritu. „Vědecká obec byla vždy nakloněna kompromisu mezi ochranou přírody a životem místních lidí, ovšem předložený plán péče tuto vyváženost vychyluje směrem ke komercionalizaci území a nerespektování základního poslání národního parku, kterým je ochrana přírody,“ připomněl Jakub Hruška.

Plán péče obsahuje například koridor pro lanovku na Hraničník, přičemž pruh věnovaný výstavbě lanovky prochází jednou z nejcennějších oblastí národního parku. V této oblasti je dochován přirozený sled horských lesů od smíšených porostů s bukem a jedlí až po horské smrčiny s výskytem tetřeva hlušce a dalších vzácných ptáků.

Oblast je unikátní také výskytem mnoha ohrožených druhů hmyzu nebo lišejníků. Zrušení ochrany takto cenného území ve prospěch lanovky je podle stínové rady řešením odborně neobhajitelným. Zřejmě i proto není v návrhu žádná část, která by věcně podpořila předkládaný návrh zonace.

Dle názoru Stínové vědecké rady porušuje návrh plánu péče také logickou posloupnost, argumentují tím, že je nejprve třeba udělat zonaci území národního parku, a teprve poté vypracovat plán péče o již jasně definovaná území s různým stupněm ochrany přírody.

„Těžko mohla Správa národního parku předvést větší nekompetentnost, jak spravovat Šumavu, než předložením tohoto návrhu plánu péče,“ uvedl Josef Fanta, emeritní profesor lesnictví holandské Univerzity ve Wageningen.

„Navíc tento návrh plánu péče prakticky ignoruje fakt, že nejcennější území Šumavy přesahuje české hranice a mělo by být spravováno v těsné součinnosti s Národním parkem Bavorský les. Tu však současné vedení Národního parku Šumava zcela pohřbilo,“ doplnil Jaroslav Vrba z Jihočeské univerzity a Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích.