Senátoři pustili experty kritizovaný zákon o Šumavě do druhého čtení

Vratislav Dostál

Návrh zákona, který podle vědecké obce a ekologických organizací prakticky ruší ochranu přírody na Šumavě, prošel v Senátu do druhého čtení. Ruku pro něj zvedlo sedmapadesát z jedenasedmdesáti přítomných senátorů.

Zákon, který ve středu v prvním čtení schválili senátoři, by prakticky zrušil národní park na Šumavě. Poukázalo na to Hnutí DUHA, jež v minulých dnech jednotlivé body kontroverzního návrhu analyzovalo a připomínky zaslalo senátorům. Ti však nedbali na zásadní kritické námitky vědců, ekologických organizací, ministerstva životního prostředí ani některých šumavských obcí, a poslali zákon dál do projednávání senátních výborů.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

„Potřebujeme jasná, srozumitelná pravidla, která ukončí letité spory o národní park. Ale tohle je zákon, který park prakticky zruší. Dvě třetiny parku se otevřou stavebním firmám, vyvádí pozemky ze státního majetku, lesy vůbec nebudou podléhat zákonu o ochraně přírody, v národním parku se bude běžně lovit,“ uvedl Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů z Hnutí DUHA.

„Pokud senátoři, kteří by měli být moudrým výkvětem národa, chtějí skutečně náš nejcennější národní park zrušit, měli to říct férově rovnou, a ne to halit do rádoby zákona o Šumavě. Podle tohoto bizarního návrhu by Šumava byla méně a hůře chráněná, než kdyby národní park prostě zrušili a místo něj udělali obyčejný komerční les,“ dodal.

Zdůraznil také, že proti zákonu jsou ministerstvo životního prostředí, ochránci přírody, vědci i někteří starostové. „Je to návrh očividně napsaný pro spekulanty s pozemky a papalášské lovce, kteří si chtějí přijet do parku zastřílet,“ upozorňuje Bláha.

Pro zákon hlasovalo sedmapadesát z jedenasedmdesáti přítomných senátorů. Proti byli pouze čtyři senátoři: Hassan Mezian a Eva Syková z ČSSD, Libor Michálek zvolený na kandidátce zelených, lidovců a Pirátu a nezařazená senátorka Eliška Wagnerová.

Senátní návrh zákona umožní až na dvou třetinách národního parku další výstavbu včetně developerských projektů, zároveň vůbec nezajišťuje, že v parku bude jakékoli místo pro divokou přírodu — tedy účel, kvůli kterému se národní parky zřizují.

Zákon navíc vyvádí pozemky z majetku státu a změnou hranic zón vychází vstříc spekulantům s pozemky. V případě jeho implementace nebude péče lesů v národním parku podléhat zákonu o ochraně přírody, nýbrž pouze zákonu o lesích — takže by byly dokonce méně chráněné než sousední komerční lesy, kde platí zákony oba.

    Diskuse