Kontroverzní podnikatel František Talián, poradce senátora Tomáše Jirsy, je vlastníkem řady parcel v šumavském národním parku, které tento zákonodárce z ODS navrhuje v senátním zákonu o Šumavě převést do zastavitelné zóny s nižším ochranným režimem. Zákon by mohl být projednán na schůzi sněmovny, která začíná v úterý.

Jeho schválením by se náhle octly ve třetí zóně — potenciálně zastavitelném území — nejen Taliánovy pozemky, ale nově i 770 hektarů luk, pastvin a lesů chráněných dosud ve druhé zóně parku, z nichž část patří ke krajinářsky nejcennějším územím v okolí šumavských obcí. Tato plocha představuje teoreticky až 7700 nových stavebních parcel.

Část z nich již předem skoupily realitní, developerské a stavební firmy i advokátní kanceláře z Klatov, Prachatic, Prahy, Brna nebo Příbrami. Další jejich část, která je dosud v majetku státu, stejně jako pozemky ležící v zastavěném území obcí, umožňuje senátní zákon rozprodat. Odhalila to podrobná analýza map, kterou v úterý přehledně zveřejnilo Hnutí DUHA.

„Teď už víme, proč stavební firmy, realitní kanceláře a podnikatelé s vazbami na politiky dopředu skupovali zemědělské pozemky ve druhé zóně národního parku, ačkoliv se tam nesmí stavět. Návrh zákona o Národním parku Šumava, který poslali senátoři do poslanecké sněmovny — to je prachobyčejný nájezd na lukrativní pozemky,“ uvedl Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů z Hnutí DUHA, řekl:

„Kdyby jej poslanci schválili, umožnila by už jen pouhá změna územního plánu převést tyto pozemky na stavební parcely. Je to dobrý byznys pro nejbohatší, jenže miliony turistů chtějí v národním parku vidět divokou přírodu a harmonickou krajinu, nikoliv apartmánovou zástavbu či luxusní a nevkusné haciendy bohatých podnikatelů z velkých měst,“ dodal.

Hnutí DUHA zdůrazňuje, že pokud sněmovna normu schválí, dojde k dramatickému nárůstu cen dotčených pozemků. Ve třetí zóně je totiž možné půdu pouhou změnou územního plánu rychle převést na lukrativní stavební parcely.

Senátor Tomáš Jirsa z Hluboké nad Vltavou, pravá ruka jihočeského kmotra Pavla Dlouhého, je spoluautorem a hlavním proponentem senátního zákona o Šumavě. Jeho poradce František Talián, který si nechává říkat Král Šumavy a národní park považuje za „zločineckou organizaci“ se netají se svým cílem jej zrušit. Vlastní řadu parcel kolem Kvildy, Stožce, Srní, Nového Údolí, Strážného a Č. Žlebů, které senátor Jirsa prosazuje převést do třetí zóny.

↗

Vazby kolem Pavla Dlouhého a Tomáše Jirsy vedou až k bývalému i současnému prezidentovi. Zdroj: Hnutí DUHA.

Mezi další vlastníky pozemků v místech, které by podle zákona navrženého senátorem Jirsou přešly nově do potenciálně zastavitelného území, patří například uhlobaron Zdeněk Bakala, bývalý místopředseda ODS Jiří Vlach, českobudějovický podnikatel v realitách a ubytovací činnosti Gerald Arthur Konstantin či pražští advokáti Petr Novotný a Monika Novotná z firmy Rödl & Partner, která poskytuje obci Modrava právní služby.

Mnohem větší plochy, které chtějí senátoři převést do třetí zóny, jsou však dnes ještě ve vlastnictví státu. Převod do třetí zóny by ovšem otevřel cestu jejich rozprodeji. A jen malé množství pozemků z celkové plochy 770 hektarů patří drobným zemědělcům.

Návrh na nové vymezení třetí zóny NP Šumava obsažený v senátorem Jirsou předloženém a senátem schváleném zákonu o Šumavě, dojednali bývalý ředitel NP Šumava Jiří Mánek (ODS) a bývalá starostka Stožce Zdenka Lelková. Neúspěšně jej také prosazoval už bývalý ministr Tomáš Chalupa z ODS.

Další pozemky — v zastavěných územích obcí — chce senátní zákon přímo vyvést z majetku státu převodem na obce. Senátoři ale neuvedli, jakých parcel a v jaké hodnotě by se stát měl vzdát. Státní půdu, kterou v minulosti obce na Šumavě dostaly zdarma, obratem rozprodaly.

Územní plány většiny šumavských obcí jsou přitom k nové výstavbě už nyní více než velkorysé. Některé obce se mohou i bez rozšiřování třetí zóny a dalších změn územního plánu rozrůst až na dvojnásobek, například Filipova Huť či Kvilda. Na Kvildě je už rozparcelovaný celý malebný luční svah směrem k pramenům Vltavy. Prodej pozemků inzerují obří billboardy například v Praze a na strakonické dálnici.

K povolení stavby je nutný souhlas správy NP, ovšem existence staveb hrubě narušujících krajinný ráz (například apartmánové sídliště v Borových Ladech) podle ekologů ukazuje, že není dostatečným nástrojem k regulaci výstavby. Statistická data přitom ukazují, že výstavba nových domů je z celé ČR největší v okolí Prahy a dále právě v NP Šumava a NP Krkonoše. Ceny stavebních parcel na Šumavě se pohybují od 600 do 3000 Kč za m2.

Hnutí DUHA vyzvalo poslance, aby senátorský návrh okamžitě odmítli. Zaslalo jim informační list Prachobyčejný nájezd na státní pozemky, kde je varuje před pozemkovými spekulacemi a nebezpečnou cestou převodu státních pozemků na obce. Zároveň jim poskytlo i obrazovou publikaci mapující deset z nejkrásnějších území divoké přírody a malebné krajiny na Šumavě ohrožených zástavbou a kácením.