Podle nejnovějšího sčítání vyrůstá v současnosti na plochách dříve napadených kůrovcem průměrně 4363 mladých stromků na hektar, což je až desetkrát více než v dospělém lese. Přírodní výběr zajistí, že přežijí ty nejodolnější z nich.

V pondělí to uvedl expert Správy Národního parku Bavorský les zodpovědný za monitoring vývoje lesů Marco Heurich s tím, že i druhová a věková skladba nově vyrůstajících lesů je podle výzkumu mnohem bližší přírodním lesům než v hospodářsky využívaných lesích, které kůrovec napadl.

Sledování vývoje lesů ponechaných přírodě přineslo podle Heuricha výsledky, které zcela změnily pohled na kůrovce. „Z obávaného škůdce se stal klíčový druh pro druhovou rozmanitost vysokohorských smrkových lesů. Přírodní zmlazení v oblastech, které dříve napadl kůrovec, se vyvíjí dobře,“ uvedl Heurich.

„V průměru tu roste už 2158 mladých stromků vyšších než jeden metr na hektar, zatímco v roce 1991 to bylo průměrně 296 stromků na hektar. Pouze na 0,5% plochy zmlazení chybí. Díky kůrovci a polomům došlo k otevření korunového zápoje, zvýšení množství tlejícího dřeva a tím i k nárůstu počtu vzácných druhů,“ dodal Marco Heurich.

Jeho závěry vyplynuli z mnohaletého zkoumání lesů ponechaných přírodnímu vývoji v Národním parku Bavorský les. Jeho výzkumný tým zjistil návrat mnoha druhů velmi vzácných živočichů, jako je například čáp černý, vydra nebo datlík tříprstý, kterým změna struktury lesa způsobená kůrovcem umožnila nový život.

Totéž potvrdily i výsledky biomonitoringu na územích ponechaných přírodě na české straně. V oblastech původních horských smrčin v nejvyšších polohách tu v lesích dříve napadených kůrovcem vyrůstá průměrně 6 663 mladých stromků (median 3 140 jedinců) vyšších než 10cm na hektar. Pouze malá část z nich byla uměle vysazena.

„Pečlivý monitoring bezzásahových území ukázal, že přirozená obnova horských smrčin je úžasná. Dříve prováděné umělé výsadby se ukázaly jako zbytečné vyhazování peněz. Příroda ukázala, že to dělá lépe a zadarmo. Výsadby jsou potřeba pouze v nižších polohách parku, kam je třeba dosázet buky a jedle, horské smrčiny ve vyšších polohách výsadby nepotřebují a měly by být ponechány přírodě,“ uvedl Jakub Hruška, předseda Stínové vědecké rady NP Šumava.

Jaromír Bláha z Hnutí DUHA pak připomněl, že divokou přírodu v Národním parku Šumava ohrožují plány ministra Tomáše Chalupy a ředitele parku Jiřího Mánka (oba ODS), kteří chtějí horskou krajiny otevřít developerům.

„Hodlají také těžařským společnostem umožnit kácení na tisících hektarů lesů, které byly dosud ponechány přírodě. Schválení Chalupova zákona a nového Plánu péče o NP Šumava ředitele Mánka by znamenalo zrušení skutečného národního parku na Šumavě. Světový svaz ochrany přírody nedávno varoval, že Šumava bude v tom případě vyřazena ze seznamu národních parků, který vede OSN,“ vysvětlil Bláha.

Výsledky ekonomických studií přitom ukázaly, že Bavorský les přináší regionu výrazně vyšší příjmy, než kdyby byly lesy běžně hospodářsky využívány. Při současných vysokých cenách dřeva představuje „ušlý zisk“ z lesů ponechaných přírodě 5-10,8 milionů eur ročně.

Ve srovnání s tím ovšem představuje přidaná hodnota z turismu vázaného na divokou přírodu 13,5 milionů eur za rok. Z výsledků sociologických průzkumů provedených mezi návštěvníky a srovnáním s okolními oblastmi prý vyplývá, že pokud by zde neexistoval národní park, přijelo by sem namísto 760 000 návštěvníků jen kolem 160 000.

Zatímco peníze z turismu zůstávají na místě, zisky okolních státních lesů z prodeje dřeva plynou mimo region. Rovněž více než 2/3 vytěženého dřeva se zpracovávají pryč z oblasti. Lesní hospodaření postrádá na rozdíl od národního parku účinek regionálního multiplikačího efektu jako přídatného kapitálového vstupu.

Ekologové připomněli, že dle dostupných studií mají taktéž obce v Národním parku Šumava průměrně dvojnásobné příjmy než obce na jeho hranici či za hranicí. Podle zakladatele a dlouholetého bývalého ředitele Národního parku Bavorský les Hanse Bibelriethera byl ostatně v Německu význam národních parků pro regionální rozvoj doložen i výzkumem.

„Díky národnímu parku se zachovalo, respektive vzniklo více pracovních míst, než v případě, že by pokračovalo hospodářské využívání lesa s těžbou dřeva,“ vysvětlil například Bibelriether.

V obcích sousedících s původní starší částí Národního parku Bavorský les mezi Roklanem a Luzným, kde na více než 75% plochy vzniká nový, divoký, rozmanitější a druhově bohatší les, než jaký býval dřívější les hospodářský, podle něj stoupají počty návštěvníků.

„V obcích sousedících s později přičleněnou částí NP mezi Roklanem a Falkensteinem, kde jsou na velkých plochách nasazovány harvestory a hučí motorové pily, kde panuje hluk a lesní půda i mladý les jsou velkoplošně devastovány těžkou mechanizací, tam počty návštěvníků klesají,“ uzavřel Bibelriether s tím, že hospodářsko - ekonomické ztráty jsou značné.