O prodlouženém víkendu vyrazí noví zájemci o ochranu velkých šelem na chatu Třeštík v Beskydech. Zahájí tak již patnáctý ročník dobrovolnických Vlčích hlídek, které mapují výskyt vlka, rysa a medvěda na slovensko-českém pomezí. V dalších týdnech se k nim na Šumavě přidají zájemci o Rysí hlídky, které také slaví — rysa stopují již deset let.

Na Třeštíku nebo o dalších listopadových a prosincových víkendech na Šumavě v Hojsově Stráži, v javornických Huslenkách či Valašských Klobukách v Bílých Karpatech čekají na nové zájemce úvodní školení, kde se dozvědí vše potřebné pro monitoring velkých šelem. Čekají na ně odborné přednášky zoologů ze Správy CHKO Beskydy a Správy CHKO a NP Šumava nebo zajímavé detaily z monitoringu medvěda, se kterými je seznámí ředitel Správy Národního parku Malá Fatra.

Praktickou část přímo v terénu povedou zkušení koordinátoři monitoringu velkých šelem z Hnutí DUHA. Asi sto třicet nových dobrovolníků získá nejen znalosti o životě vlků, rysů a medvědů, ale naučí se také základy stopování a pohybu v terénu. Program obohatí promítání filmů a videosekvencí z fotopastí zachycující přirozené chování velkých šelem.

Podle koordinátory Vlčích hlídek Leony Machalové mohou divoká příroda a velké šelmy dobrovolníkům připravit vzácnou odměnu v podobě zážitků a zkušeností, které se nedají prožít ani získat u monitoru. „Několik účastníků hlídek již mělo to štěstí přímo zahlédnout rysa v Beskydech či Javorníkách. Já sama jsem několikrát viděla vlky například ve slovenských Kysuckých Beskydech. Takové setkání je výjimečné, je to zážitek na celý život.“

Dobrovolníci Vlčích a Rysích hlídek při pravidelném procházení terénu vyhledávají pobytové znaky velkých šelem (stopy, trus, srst aj.) i dalších chráněných druhů, odebírají vzorky pro analýzy DNA či potravy a na vytipovaná místa umisťují fotopasti pro jejich dlouhodobé sledování. Od loňské zimy se dobrovolníci ve větší míře podílejí i na mapování výskytu šelem v Jeseníkách.

Další funkcí hlídek je šířit mezi místními obyvateli a návštěvníky hor osvětu o těchto tolik mytizovaných zvířatech, aby již nikdy nenastala situace, kterou zažily některé beskydské obce v polovině devadesátých let. Tehdy se do Beskyd vrátili vlci ze Slovenska a podle tehdejších informací se zde pohybovala asi desítka zvířat. Vlna nenávisti a strachu z neznámého však vedla k tomu, že tato zvířata byla během následujících let upytlačena.

Dobrovolnické hlídky proto vznikly a dodnes fungují také jako prevence pytláctví - svojí přítomností v terénu odrazují nelegální lovce. Hlídkaři se vydávají do míst, kde jsou velké šelmy v ohrožení, pátrají po známkách pytláctví a upozorňují na nalezené zakázané masité návnady, tzv. újedě, u nichž je vysoké riziko zastřelení vzácných a zákonem chráněných velkých šelem. Letos dobrovolníci v Beskydech objevili dokonce i otrávenou návnadu, kde chemická analýza prokázala přítomnost nervového jedu karbofuranu.

Systematický monitoring území obývaného velkými šelmami přináší mnoho zajímavých informací o jejich velmi skrytém životě, které využívají odborníci i veřejnost. Pracovníci Hnutí DUHA Olomouc publikují výsledky z monitoringu spolu s univerzitními vědci v českých i zahraničních odborných časopisech jako je Journal for Nature Conservation, Lynx nebo Acta Musei Beskidensis.

Závěry z činnosti Rysích hlídek využívají pracovníci mezinárodního projektu Trans-Lynx, který usiluje o ochranu šumavsko-bavorsko-rakouské populace rysa ostrovida [3]. Všechny poznatky o výskytu a pohybu vzácných šelem jsou základem pro jejich efektivní ochranu.

Zajímavosti ze života velkých šelem jsou pravidelně zveřejňovány také na webu Šelmy.cz a v mapové aplikaci www.mapa.selmy.cz.