V komisi pro udílení Ropáka a Zelené perly najdeme řadu významných jmen českého ekologického hnutí: nechybí tu Jan Beránek, Naďa Johanisová, Jan Keller, Jiří Guth, Vojtěch Kotecký, Jakub Patočka či Vít kouřil. Anketu pořádají brněnské Děti Země, a jejím koordinátorem je po celé dvě dekády Miroslav Patrik.

Než se dozvíme, kdo si anticenu odnese letos, stojí za to připomenout si předchozí vítěze. Jedná se o takovou svěží exkurzi do mladých českých dějin ekologické ignorance...

Prvním vítězem snad ani nemohl být nikdo jiný než rytíř „modré, nikoli zelené planety“. Václav Klaus, ještě coby předseda české vlády a předseda ODS, si s přehledem došel pro premiérové vítězství za výrok při přednášce na olomoucké Univerzitě Palackého v dubnu 1995: „Ekologie není věda. S vědou nemá nic společného. Je to ideologie.“ Jedná se o jakýsi startovní výstřel v české mutaci směšného závodění v antropocentrickém narcismu. Klausův výrok sice nemá žádnou relevanci a ve většině vyspělého světa by sklidil výsměch, v našem prostředí však dodal odvahu nastupující inkvizici popíračů významu přírody.

O rok později se o slovo přihlásil tehdejší šéfredaktor Lidových novin Jefim Fištejn. Vítězného výroku se dopustil v září roku 1996 v článku Růst je pouze jiné slovo pro život: „Za deset let poctivec Patočka třeba i uzná, že síla ozonové vrstvy kolísá, dejme tomu, v časových cyklech, že kácení dešťových pralesů tu je vyváženo novou výsadbou jinde, že snížení celkové výměry zemědělské půdy je z hlediska globální výživy ukazatel stejně relevantně znepokojivý jako klesající počet žebřiňáků.“

V roce 1997 dominoval zástupce mladé post-klausovské líhně modrého ekoskepticismu, tehdejší poslanec za ODS a předseda výboru pro obranu a bezpečnost Petr Nečas: „Je třeba redukovat zákon o ochraně přírody, protože brání v podnikání. Zatím žel tomu brání skupina fundamentalistů v parlamentu.“

Zelenou perlu za rok 1998 získal pracovník odboru státní správy lesů a myslivosti Ministerstva zemědělství a bývalý prezident Asociace profesionálních myslivců Libor Řehák: „Nekontrolované šíření rysa je v rozporu se základní Listinou lidských práv a svobod.“ Výrok, který zazněl na konferenci Celoplošné rozšiřování některých druhů živočichů na území ČR se zaměřením na rysa ostrovida ve Žďáře nad Sázavou dne v únoru 1998, patří ke skutečným skvostům.

Zelenou perlu za rok 1999 obdržel bývalý přednosta Okresního úřadu v Jindřichově Hradci Lukáš Mikulecký. Název článku, v němž vítězný výrok zazněl (Zachovalá příroda je prokletím), už sám o sobě varuje před pořádnou dávkou neředěného bizáru: „Zachovalá příroda je pro Jindřichohradecko, které dnes patří již mezi pět nejchudších okresů v republice, vlastně prokletím.“

Milénium oslavila Zelená perla spolu s pracovníkem Kriminalistického úřadu Policejního prezídia ČR Rudolfem Zemanem. Ten po sobě ve sborníku Role policie v boji proti rasismu a xenofobii nechal i tuto záhadnou stopu: „Radikální ekologové jsou problémem vzhledem k tomu, že hesla, která propagují, jsou většinou pravdivá a mají podporu veřejnosti, ale i policistů.“ Mít pravdu a těšit se v ní i podpoře veřejnosti, to prostě někdy bývá problém.

Zelenou perlu za rok 2001 získal poslanec za ČSSD a místopředseda Poslanecké sněmovny František Brožík. V článku Pobavit se zemřít z lednového Respektu se objevil i tento jeho dechberoucí výrok: „Vztek si chodím vybíjet do lesa, kde střílím bažanty, srnce a muflony. Naučili mě to kamarádi a je to pro mě ta nejlepší relaxace — fantasticky si při tom vyčistím hlavu.“

Rovněž v Respektu se v prosinci následujícího roku objevil v článku Hranice mezi ptákem a člověkem výrok zemědělského podnikatele a nájemce pozemků u Rajchéřova Miroslava Bindra, dalšího ze zasloužených vítězů Perly: „Já mám jiný starosti, než se srát s nějakým záborníčkem křivým, nebo medovým, nebo co. A seru na ty jejich ptáky. Neznají hranici, kde je pták a kde je člověk.“ Až se bude vyhlašovat Zelená perla desetiletí, Miroslav Bindr může dozajista očekávat minimálně pozvánku na galavečer.

Zelenou perlu za rok 2003 vybojoval starosta Horních Tošanovic a koordinátor Iniciativy R48 Petr Martiňák: „Myslím, že neexistuje jen přirozená migrace, ale i umělá. Těch pár medvědů či vlků by se tedy dalo podle mého názoru čas od času přepravit do jiných oblastí.“ Sluší se říct, že šlo o návrh, jak ušetřit peníze za nevybudování potřebných mostních přechodů pro zvěř nad silnicí (tzv. ekoduktů) při řešení migrace zvěře přes rychlostní silnicí R48 na Ostravsku. Výrok pochází z článku Přechody pro zvěř jsou potřebné.

V roce 2004 zvítězil vedoucí druhého bloku jaderné elektrárny Temelín Václav Havlíček za výrok v článku Zakopat, či znovu použít? v březnových Hospodářských novinách: „Ono takzvané vyhořelé palivo tedy můžeme bezpečně ukládat do země. Po třech stech tisících letech se jeho radioaktivita sníží na přípustnou úroveň a pak se s ním může nakládat jako s dnešním popílkem, komunálním odpadem a spoustou jiných produktů moderní civilizace.“

V roce 2005 se připomněl sám Lord Voldemort občanského šarlatánství, toho času již prezident České republiky, Václav Klaus. Ten v článku Nešťastný debakl zeleného osamělce v červencovém Právu prohlásil: „Občanská společnost je polemika se svobodnou společností! A je povinností každého demokrata ze všech svých sil, do konce svých věků proti ní bojovat!!!“

V roce 2006 zabodoval primátor Teplic a senátor za ODS Jaroslav Kubera. V senátním projevu k petici proti stavbě rychlostní komunikace R43 po trase tzv. německé dálnice na úseku Kuřim-Bystrc-Troubsko mimo jiné řekl: „Navrhuji, abychom se peticemi příliš nezabývali, protože je stejně nevyřešíme, vzali je na vědomí a spíš nutili, aby nám je petičníci neposílali.“

O rok později završil svůj fenomenální „zelený hattrick“ Václav Klaus. V článku Žádné ničení planety nevidím a nikdy jsem ani neviděl z února 2007 si porota vybrala následující extrakt proslulé klausovské rétoriky: „Žádné ničení planety nevidím, nikdy v životě jsem neviděl a nemyslím, že nějaký vážný a rozumný člověk by to mohl říci.“

Zelenou perlu za rok 2008 získal dopravní poradce Jaroslav Mencl za hororový výrok v lednovém Radiožurnálu. Rozhovor se týkal vlivu alejí a stromořadí na nehodovost: „My v současné době připravujeme vznik občanského sdružení pod názvem Stromy zabíjejí, protože lidí, kteří skončili svůj život na stromech, neustále přibývá.“

Zelenou perlu za rok 2009 získal náměstek hejtmanky Ústeckého kraje Pavel Kouda, který v rozhovoru pod názvem Obrat v Ústí, koalici nevadí bourání obcí kvůli uhlí představil svou originální teorii o blahodárném vlivu těžby na společnost: „Prostě jsem pro prolomení limitů, aby se ta kultura tady trošičku zvedla.“

Zelenou perlu za největší absurditu roku 2010 si nakonec odnesl ministr životního prostředí a poslanec Pavel Drobil. Článek Drobil navrhne, aby se jádro zařadilo mezi obnovitelné zdroje přináší i ministrova následující slova: „Unie by měla přehodnotit svůj vztah k jádru. Bez toho, že jadernou energii prohlásíme za čistý, obnovitelný zdroj, nemáme šanci splnit dvacetiprocentní cíl podílu těchto zdrojů na výrobě elektrické energie, který si Evropa vytýčila.“

V roce 2011 uspěl svým nekompromisním výkladem zákonné praxe ředitel Správy NP a CHKO Šumava Jan Stráský: „Zákon je dodržován tím, že bude neustále porušován, ale jeho porušování bude kryto jím umožněnými výjimkami.“ Nebojácný (ve smyslu, že se nebojí být otevřeně stupidní) výrok pochází z červnového článku Šumava chce prosadit intenzivní zásahy proti kůrovci.

V roce 2012 o sobě dal slyšet první z následovníků klausovského antiekologického tažení, jeho prezidentský tajemník a ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Ladislav Jakl: „A nevěřte cyklomaniakům, že kolo je pokrok, že kolo je čistota a zdraví. Čuchněte k jejich propocenému triku a budete mít jasno, kdo tu zamořuje vzduch. Pachem i hloupými argumenty. Cyklistiku není třeba podporovat, ale naopak zakázat.“ Pasáž z Jaklova legendárního ublognutí s názvem Cyklistiku je nutno okamžitě zakázat je důkazem, že porota Zelené perly to nemá jednoduché: vybrat z takových miriád nesmyslů jeden jediný je vskutku úkol hodný těch nevětších kapacit v disciplíně zvané „trpělivost“.

Předloňskou antiekologickou agitku opanoval sám předseda představenstva společnosti AGROFERT HOLDING, a. s., a předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Porotu zaujal jeho výrok v článku z květnových Parlamentních listů: „My se jednou asi z té demokracie poděláme, všichni. Jak jinak totiž vysvětlit to, že se tu k dálnici vyjadřuje jezevec, ekologický terorista a taky každý starosta chce mít výjezd.“ V té době ještě nikdo nemohl tušit, že se Andrej Babiš mesiášsky odhodlá sám k tomu „podělávání“ vydatně přispět.

Předloňskou antiekologickou agitku opanoval sám předseda představenstva společnosti AGROFERT HOLDING, a. s., a předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Foto Archiv DR

Kdo si odnese Zelenou perlu za loňský rok, to se dozvíme už v pátek čtyřiadvacátého dubna. Do páteční jedenácté hodiny dopolední můžete stále ještě hlasovat.

Ať už si o vývoji českého ekologického myšlení a všeobjímající betonářské zabedněnosti myslíme cokoli, je jisté, že se mají všichni fanoušci klenotů antiekologického zpátečnictví na co těšit. Studna s perlami se zjevně vyschnout nechystá…