Sedmá generace měla celý rok odvahu k informacím
Zuzana VlasatáSpolečensko-ekologický časopis Sedmá generace uzavírá svůj třiadvacátý ročník a v dobré formě vstupuje do dalšího. V následujících dnech přineseme šest textů z letošního ročníku 7.G vybraných jeho bývalou a naší současnou redaktorkou.
Sedmou generaci — jediný český společensko-ekologický časopis — spoluzaložil před třiadvaceti lety šéfredaktor Deníku Referendum. Zdá se skoro jako zázrak, že stále ve zdraví přežívá.
Dvouměsíčník s více než padesáti stránkami, tištěný na recyklovaném papíru, vstupuje s Novým rokem do svého čtyřiadvacátého ročníku. V tom končícím přinesl množství kvalitních a podnětných textů a pokryl témata, kterým se česká mediální krajina přespříliš nevěnuje.
DR v tomto „štěstí z šesti“ představí šest čísel Sedmé generace roku 2014. Počínaje dneškem rovněž vydáme z každého z nich jeden text zde na našich stránkách.
Africká krása
Proč v Africe mizejí stromy a přibývá extrémně chudých? Jaký je náš podíl na lovu nosorožců a slonů? Jednička Sedmé generace se vypravila mezi ugandské pastevce, zambijské městské zahrádkáře či filipínské slummery.
Jan Svatoš, režisér dokumentů Africa obscura a divoČINY v rozhovoru říká, že Africe by lépe slušel regulovanější turistický ruch: „Pro ilustraci uvedu jeden zážitek z rezervace Masai Mara, což je jedna z turisticky nejvytíženějších destinací na jihu Keni. V srpnu, kdy nadchází čas slavné migrace pakoňů a zeber, jsme tam byli svědky situace, kdy fotografové úplně zabránili zvířatům v úspěšném přebrodění řeky plné krokodýlů. Když se přes ni stádo dostalo a začalo vylézat na druhý břeh, narazilo na hradbu asi osmi aut. Zvířata se tak vyděsila, že začala v panice padat zpátky do vody. To vše jen kvůli honbě za snímky.“
Tradičně dlouhý a obsáhlý profilový rozhovor, kterému vždy patří poslední stránky časopisu vedli šéfredaktor Vít Kouřil a Zuzana Vlasatá s vytrvalým předsedou Dětí Země, studentem druhého ročníku archeologie a jednou z osobností roku 2013 podle DR. Miroslav Patrik hovořil o životě v první linii, slabinách zelených i banální společnosti: „Když si srovnáme, že v mladém paleolitu v období pavlovienu před asi třiceti tisíci lety byla jižní Morava evropskou velmocí, která udávala kulturní, ekonomický a společenský tón, tak teď jsme z pre-historického hlediska opravdu mimo mainstream.“
Pro jedničku Sedmou generaci jsem se zvláštním potěšením psala reportáž o ekologických květinářkách, které si říkají Efemér. Vydáváme ji dnes v DR.
Šlap a nelámej
Kde leží hranice mezi měkkým a tvrdým turismem? Co je to guerilla observing? Jak vypadá ostravsko-karvinská přírodní exotika? Kudy do beskydské oblasti tmavé oblohy? Nejen na tyto otázky přináší odpovědi dvojka Sedmé generace, která se věnuje šetrným formám turismu.
V profilovém rozhovoru zpovídal Vít Kouřil s Barborou Bakošovou sympatického slovenského „lesoochranára“ Karola Kaliského, který spolu s Erikem Balážem dokončil unikátní film Vlčí hory o divočině na slovensko-polsko-ukrajinském pomezí. „Vlci jednak nejsou tak plaší, jako spíš inteligentní — když jsme na jejich území vstupovali, v drtivé většině případů už o nás věděli. Udržovali si o nás přehled a zejména v noci nás chodili navštěvovat i na několik metrů. My jsme je ale zahlédnout nedokázali, což je způsobené tím, že vlci mají z lidí jakožto jejich nemilosrdných predátorů přirozený strach. To se ovšem netýká jen vlka, ale i prakticky všech větších lesních zvířat. Paradoxně 99 % společnosti v tomto doplácí na 1 % střílejících myslivců, takže pořádně ani nemůžeme sledovat srnku bezstarostně se pasoucí na louce, protože se celý den někde ukrývá.“
Z dvojky vybíráme text Lucie Sovové o druhé české rezervaci tmavé oblohy — vyjde ve středu na Silvestra. Tip na výlet?
Nadnárodky sobě
Ve třetím čísle Sedmá generace navštívila v Hranicích na Moravě bývalý provoz LG.Philips a podívala se, zda regionu přinesl slibované výhody a rozvoj… Nepřinesl. Amazon, TTIP a nadnárodní korporace versus národní státy. Téma staré stejně jako naše svobodné poměry si zasloužilo v roce pětadvacátého výročí revoluce oprášit, a tak se mu věnovalo třetí číslo Sedmé generace.
Nechyběl tu text Naomi Kleinové či rozhovor se Zdeňkem Hromádkou ze skupiny Zelené koule: „Chceme pobavit utrmácené aktivisty.“ Ľubica Lacinová, docentka z Ústavu molekulární fyziologie a genetiky Slovenské akademie věd, do čísla přispěla dalším ze svých brilantních textů. Tentokrát však nikoliv o GMO, ale o experimentech na zvířatech. Věděli jste, že pokusné myši nejsou bílé?
Z trojky vybíráme reportáž Dalibora Mlčáka o životě na bývalé skládce alias kouřové hoře na předměstí Manily.
Ne/toleruji, tedy jsem
Proč podléháme morální panice? Do jaké míry tolerovat netoleranci? Kdo se chodí k Romům ohřát? Přijdou lepší dny pro nedotknutelné? Čtvrté číslo Sedmé generace se věnovalo různým formám xenofobie a netolerance. Jak shrnul šéfredaktor Vít Kouřil: čeká nás ještě spousta masarykovské drobné práce. Barbora Bakošová k tématu přispívá textem o „temných odstínech zeleného hnutí“, respektive o hnědo-zelených odstínech. Víte, že někteří neonacisté sází bioředkvičky a chodí na společné výlety do přírody?
K rozhovoru přizvala čtyřka Sedmé generace přední osobnost kontaktního rodičovství Naomi Aldortovou: „Svobodné dítě se neučí školními metodami, což je skvělé, protože ty jsou nastavené tak, aby se třída snadno ovládala, nikoliv aby se jedinec učil přirozeným způsobem vycházejícím zevnitř. Svobodná osobnost si najde vlastní způsoby učení a mnoho z nich nám připadá jako hra, umění, tvoření či objevování. Dospělí často brání hře nebo činnosti, kterou si děti vymyslely a kterou se učí, protože si neuvědomují, že tu nějaké učení probíhá.“
Pro stránky DR vybíráme text Jakuba Jirků Jak neplatit výpalmé. O palmovém oleji…
Válka proti přírodě
Zelenají armády? Nastává věk klimatických válek? Jak se daří přírodě ve vojenských újezdech? Jaká zvířata stála ve válkách po boku lidem a čemu sloužila? A myslí někdo na přírodu a životní prostředí na okupovaném palestinském území?
Pětka Sedmé generace přinesla kromě reportáží z Beskyd, farmářských trhů nebo centra udržitelného života Schumacher College také milý rozhovor s frontmanem Trabandu Jardou Svobodou: „Vyrostl jsem na venkově, jsem dítě přírody (úsměv). Ale v posledních letech jsem si ujasnil, že nechci nic vlastnit. Žádný dům, statek, byt, být zatížený dluhy, hypotékou, splácením. Nechci. Je mi mnohem líp a svobodněji, když se přesouvám z místa na místo, asi jsem povahou kočovník.“ Rozhovor v DR vychází 3. ledna 2015.
Zelené nadechnutí?
I ekologické hnutí bilancuje svých uplynulých pětadvacet let v demokracii. Poslednímu letošnímu číslu Sedmé generace předcházela konference Nadechnutí, kde se ze široka diskutovalo o tom, co a proč bylo a co a jak bude. Na stránkách časopisu tak kromě reportáže z Nadechnutí nacházíme odpovědi na otázku v jakém stavu se nachází české ekologické hnutí a kam se dál vydat. Zamyšlením k tématu přispěla i profesorka sociologie a zakladtelka oboru humanitní environmentalistika na MU Hana Librová.
Seriál Zelené srdce představuje osobnost průkopníka vegetariánství Ctibora Bezděka. Vít Kouřil s Vojtěchem Pelikánem zpovídali exředitele Hnutí DUHA Vojtěcha Koteckého: „Asi úplně každý je ve čtyřiceti vůči světu smířlivější než v osmnácti,“ říká. Profilový rozhovor v šestce patří profesoru Stanislavu Grofovi, „vynálezci“ holotropního dýchání a inovátorovi v oblasti psychiatrie.
Pro DR vybíráme text Ľubicy Lacinové o synteticky modifikovaných organizmech a o tom, jak si s nimi možná zahrává producent ekologických čisticích prostředků, firma Ecover. Tečka z tímto týdnem vyjde v neděli.