Tušíme, cítíme, možná vnímáme skryté politické drama. Když pan prezident Zeman chce ovlivňovat výběr ministrů v nové vládě a říká: „Má základní představa je, že by to neměla být vláda podobně nekompetentní, jako byly některé vlády a někteří ministři předchozí...“ můžeme se jenom domnívat, kdo bude tím kritizovaným či přímo postiženým, byť, jak se zdá, má na mysli Martina Stropnického coby případného ministra obrany. Možná mu jde také o Jiřího Dienstbiera či Lubomíra Zaorálka, jak naznačují sdělovací prostředky.

Domnívám se ale, že ještě více se obává Vladimíra Špidly jako případného ministra životního prostředí, protože v jeho případě by naopak vůbec nešlo o ministra „nekompetentního“, právě naopak. Vladimír Špidla zdůraznil, že jako ministr životního prostředí by chtěl zlepšit čerpání evropských peněz (na ekologické programy a projekty), zaměřil by se na zanedbanou strategii odpadového hospodářství a na zlepšení vzduchu v postižených oblastech České republiky. A dále říká: „Základní vize do budoucnosti pro širší levicovou politiku je fúze ekologie a sociálních věcí.“ To je myšlenka tak znamenitá a kvalifikovaná, že vskutku může pana prezidenta děsit.