Starobylé lesy v Bělověži jsou jedinou přírodní památkou v Polsku zapsanou na seznam světového dědictví UNESCO a v nížinných oblastech Evropy už bohužel nemají obdoby. Zároveň překypují životem — jsou domovem dvaceti tisíc různých živočišných druhů, konkrétněji sto osmdesáti druhů ptáků a devětapadesáti druhů savců. A to včetně rysů, medvědů či dříve téměř vyhynulých zubrů.

I přes kácení a odlesňování, které začalo v minulém století, jsou stále rozsáhlé části pralesa netknuté lidskou rukou a probíhají v nich unikátní přírodní procesy. Další části lesa, kde se již kácelo, mají schopnost spontánní regenerace a mohou se časem opět stát přirozeným porostem.

Bělověžský prales se táhne přes polskou a běloruskou hranici. Celá běloruská část je chráněná jako národní park, zatímco v Polsku má tento status jen sedmnáct procent území. A to přesto, že na seznamu světového dědictví UNESCO a v soustavě významných evropských lokalit Natura 2000 je zapsán prales celý.

Spoušť a soud

My v polské pobočce Greenpeace se o prales zajímáme již řadu let. Za tu dobu se nám podařilo výrazným způsobem snížit kvóty na vytěžené dřevo a téměř zastavit destrukci lesa. Vše se ale změnilo, když se k moci dostala strana Právo a spravedlnost a ministrem životního prostředí se stal Jan Szyszko. Už tehdy měl v životopisu dlouhý seznam aktivit proti životnímu prostředí, popíral vědecké studie a hájil zájmy lovců, lesníků a uhelného průmyslu. A v roce 2016 Szyszko i přes námitky akademiků a expertů přišel s plánem několikanásobně zvýšit množství těženého dřeva z bělověžských lesů. Jako oficiální záminka posloužil Szyszkovi kůrovec.

Okamžitě jsme se pustili do práce a příběh o záchraně Bělověžského pralesa před masivní těžbou se stal v Polsku největším ekologickým tématem. Petici, kterou jsem předali polskému premiérovi, podepsalo téměř sto sedmdesát tisíc lidí. A loni v dubnu jsme tři dny strávili protestem přímo na střeše ministerstva životního prostředí.

Společně s mnoha partnerskými organizacemi i aktivními jednotlivci monitorujeme přímo v lese, kolik dřeva se zde vytěží, a informace předáváme dál organizaci UNESCO a orgánům Evropské unie. UNESCO se pralesem zabývala na svém výročním zasedání a vyzvala Polsko, aby těžbu zastavilo a nechalo les růst jen s minimálními zásahy. Evropská unie i na základě našich dat zahájila proces tzv. infringementu, protože polská vláda podle ní porušila své závazky vůči evropskému společenství. Tento proces, který již v dnešní době míří k Soudnímu dvoru Evropské unie, by měl být pro Polsko především varováním, že podobné aktivity nebude EU tolerovat a že země může kvůli nezákonné těžbě čelit i postihům.

Polská vláda zatím od plánů na masivní těžbu dřeva odmítá odstoupit. Manévry lesníků nechávají po sobě spoušť a ženou prales na hranici kolapsu. V těchto dnech těžba zasahuje i do těch nejstarších a nejvzácnějších přírodních oblastí a narušuje hnízdění ptáků. Aktivisté Greenpeace proto na místě již dvakrát blokovali těžkou techniku, aby lesníci nemohli v destrukci lesa pokračovat. A další aktivity proti těžbě se chystají i v budoucnu. Příští zasedání organizace UNESCO bude probíhat právě v Polsku a naším cílem je, aby země při této příležitosti země s nesmyslnou těžbou v Bělověžském pralese přestala.