Dakotský ropovod už stojí, odpůrci se jej teď snaží „vyhladovět“

Radek Kubala

Nová taktika Siouxů a dalších odpůrců energovodu — přimět banky, aby stáhly své investice a nepodporovaly chod sporného díla — slaví první úspěchy. Indiáni z USA a Kanady navíc uzavřeli o víkendu smlouvu o spolupráci proti další ropné těžbě.

Především přimět banky, aby už neinvestovaly do provozu nedávno dostavěného kontroverzního ropovodu Bakken (DAPL), se nyní pokouší dakotští Siouxové a jejich spojenci bojující proti energovodu od léta loňského roku. První ropa by měla trubkami protéct už tuto neděli. Američtí domorodci se proto teď zaměřují na co nejrychlejší uzavření provozu.

Nová taktika odpůrců energovodu spočívá ve vytváření takzvaného divestičního hnutí — v organizaci občanských sítí, které pak tlačí zdola na komerční i veřejné instituce (zejména vedení měst), aby si svým ekonomickým chováním vynutily změnu přístupu klíčových investorů k DAPL a podobným projektům.

V dakotském případě slaví taktika už první úspěchy. Města Seattle, California, Davies a Santa Monica již stáhla více než 1,1 miliard dolarů z americké investiční banky Wells Fargo, která DAPL spolufinancuje.

V minulosti přestaly na veřejný nátlak sponzorovat ropovod také některé evropské banky, například nizozemská ING, francouzská BNP Paribas nebo norský penzijní fond KLP.

„Divestiční hnutí je intervence lidí do volného trhu vedená zezdola. Je vedené vírou v jiný svět, kde nebudeme závislí na fosilních palivech. Pro mne je to způsob boje za práva domorodých obyvatel,“ uvedla pro web  Mashable Jackie Fielderová, domorodá aktivistka a vůdčí postava hnutí v San Francisku.

Právě lidé jako Fielderová zakládají teď ve svých městech skupiny, které se snaží působit na radnice i banky samotné. Podobné snahy vyvíjejí stovky aktivistů v Los Angeles, New Yorku, Chicagu, Albaquerque nebo Portlandu.

×